15.9.2015

Test DNES: Dětské vlhčené ubrousky

Test DNES: Dětské vlhčené ubrousky

Pozitiva: Jsou velmi praktické. Nejsou v nich zakázané látky.

Negativa: Obsahují velký koktejl chemických látek, které zůstávají na kůži. Mnohé z nich jsou potencionální alergeny, některé mohou dráždit.

Pravidla zveřejňování a hodnocení

Vlhčené ubrousky jsou skvělá věc. Dětský zadeček rychle zbaví všech nečistot. Bez koupelny, bez vody a mýdla, na procházce v parku, ve vlaku... Proto slaví takový úspěch u rodičů malých dětí. Mnozí z nich si je tak oblíbili, že je používají ke každodenní péči o svá miminka. Jenže má to i svou stinnou stránku. Ubrousky své čisticí schopnosti získávají za přispění mnoha chemických látek. Problém je o to větší, že se jedná o kosmetické prostředky, které se neoplachují a navíc přicházejí do míst, kde je pokožka často podrážděná a tedy i citlivější.

Pestrá směs chemických látek

Co jsou vlastně zač? „Vlhčené ubrousky jsou většinou vyrobené z jemné buničiny, napuštěné směsí chemikálií tak, aby zůstaly po nějakou dobu vlhké a plnily účel, pro který byly vyrobeny. Tím je odstranění nečistot z kůže, její dezinfekce a ošetření,“ vysvětluje toxikolog Jiří Patočka z Jihočeské univerzity. „Proto je v nich pestrá směs mnoha chemických látek, které se mohou dostat přes kůži do těla a působit zde jako nebezpečná látka s jistým zdravotním rizikem.“

Abychom zjistili, které látky to jsou, koupili jsme v obchodech 18 vzorků dětských vlhčených ubrousků a požádali profesora Patočku, aby „dešifroval“ dlouhé seznamy složek a vybral z nich ty, které mohou mít nežádoucí účinky.

Výsledek není moc příznivý. Všechny ubrousky obsahovaly minimálně jednu nebo i více nežádoucích nebo sporných látek.

Potěšitelné je,že se nejednalo o ty úplně nejhorší. Je vidět, že se výrobci snaží ty nejrizikovější složky do ubrousků nedávat nebo je nahradit bezpečnějšími či méně rizikovými.

„Naprostá většina látek, které výrobci deklarují, je zcela neškodná nebo alespoň není lidskému zdraví nebezpečná v koncentracích, v jakých se ve výrobku vyskytuje. Jsou zde však i látky, o nichž existují důkazy, že vykazují biologické účinky a mohou na lidský organismus působit nepříznivě, tedy toxicky,“ shrnuje výsledky testu Jiří Patočka.

Kritizované konzervanty

Předmětem kritiky jsou především konzervační látky, které se do ubrousků přidávají. Nejspornější jsou parabeny, z nichž některé mají vlastnosti takzvaných endokrinních disruptorů – ty mají negativní vliv na hormonální systém člověka. Většina z nich je v kosmetice pro nejmenší děti zakázaná. Naštěstí jsme je neobjevili ani v jednom z testovaných vzorků. Baby wipes Tesco Value vyrobené v Jižní Koreji sice obsahují látku ze skupiny parabenů, jedná se však o methylparaben, který je považován za bezpečný a pro dětskou kosmetiku je povolený.

Dalším kritizovaným konzervantem je látka methylisothiazolinone (MIT), která není přímo zakázána, ale je považována za kontaktní alergen. Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele, což je poradní orgán, který dodává odborné podklady pro rozhodování Evropské komise, doporučuje, aby MIT nebyl používán v bezoplachové kosmetice pro děti do tří let.

Z testovaného souboru tuto látku obsahovaly tři vzorky – dva ubrousky z Turecka, ale používá ji i značka Nivea. „Společnost Beiersdorf se rozhodla nahradit složku MIT ve všech produktech během roku 2015, což se nám podle plánu daří. Změna se bude týkat i ubrousků Nivea Baby Pure & Sensitive,“ říká marketingová manažerka společnosti Romana Šonková.

Třetí konzervant na tapetě je látka zvaná phenoxyethanol, která může mít podle některých odborníků u některých lidí dráždivý účinek nebo vyvolávat akutní dermatitidu. Obsahovalo ji 14 vzorků z 18. Výrobci argumentují tím, že její používání je legální.

„Použití phenoxyethanolu v dětských ubrouscích je v souladu se směrnicí EU o kosmetice, je bezpečné a schválené pro použití jako antimikrobiální látky v množství menším než jedno procento,“ uvádí třeba Matej Podobnik ze společnosti Procter & Gamble, která vyrábí značku Pampers.

Bez konzervantů to nejde

Bez konzervačních látek se ale vlhčené ubrousky neobejdou. „Výrobci je konzervovat musí. Jsou vlhké a dávají se do prostředí určitého fekálního znečištění, kde se mikrobi dobře rozmnožují,“ vysvětluje Dagmar Jírová, vedoucí Národního referenčního centra pro kosmetiku Státního zdravotního ústavu v Praze.

Podle ní většina konzervačních látek používaných v kosmetice nepředstavuje riziko pro lidský organismus a byla zakázána jen na principu předběžné opatrnosti, aniž by byla dostatečně prokázána jejich škodlivost.

„Když zakazujeme konzervační látky jen na základě ojedinělých publikací, které nebyly dostatečně ověřeny, zužujeme si tím okruh látek, které je možné použít. Tím zvyšujeme riziko senzibilizace (vzniku přecitlivělosti na určitou látku) u těch ostatních.“

Větší problém než v konzervantech vidí v ostatních látkách, které ubrousky obsahují. „Třeba tenzidy, které tam být musí, jinak by ubrousky nečistily. Všechny ty látky jsou samozřejmě chemické a navíc se aplikují do oblasti vlhké zapářky. Navíc na kůži zůstávají a mohou dráždit.“ Dagmar Jírová je přesto přesvědčena, že není potřeba bát se vlhčených ubrousků. "Jsou v nich látky legislativou dostatečně regulované, mnohé z nich se navíc používají i v léčivech.“

Nicméně i ona si myslí, že by se tyto pomůcky měly používat jen příležitostně. A doporučuje, aby domácnosti opět vzaly na milost vodu a mýdlo. Podobný názor mají všichni odborníci, které jsme oslovili.

Poradna

Na co si dát při výběru pozor?

V každém případě je nutné se vyhnout ubrouskům, které obsahují vysloveně škodlivé složky. Z těch zakázaných, které se v minulosti ve vlhčených ubrouscích občas objevovaly, je to látka IPB, která negativně ovlivňuje činnost štítné žlázy. Zakázané jsou i parabeny – povolen je jen methyl a ethylparaben.

Nenechte se zmást tvrzením „hypoalergenní“ nebo „pro citlivou pokožku“. Neznamená to, že nejsou napuštěny chemickými látkami a že nemohou obsahovat alergenní nebo dráždivé složky. Na druhou stranu pokud výrobce uvádí „bez parabenů“, můžete tomu věřit.

Nelze ani doporučit ubrousky, kde je uvedeno pouze místo výroby kdesi za hranicemi Evropské unie a není uveden dovozce, který nese za výrobek odpovědnost. U takového produktu se pak nelze dovolat odškodnění v případě poškození zdraví.

Nekupujte ani výrobky, u nichž nepřečtete složení. I když seznamu složek úplně nerozumíte, složení je důležité, zejména pro alergiky. Látky jsou uvedeny v mezinárodním názvosloví, které v případě potřeby osvětlí kterýkoliv odborník, jako je alergolog, dermatolog nebo hygienik.

Pokud je spotřebitel alergik, ví od svého alergologa či dermatologa, na které látky je přecitlivělý. Než začne používat kosmetický prostředek, měl by bedlivě prostudovat údaj o složení, aby se vyhnul alergické reakci.

Složky, které mohou působit nepříznivě

Parabeny

Z potenciálně škodlivých látek jsou asi nejznámější parabeny. Jsou to konzervační látky, které prodlužují životnost kosmetických výrobků. Jsou prakticky netoxické, přesto může každodenní používání kosmetiky s obsahem parabenů představovat určité riziko alergií i jiných zdravotních problémů. Velká část jejich složek rozpustných v tucích proniká přes kůži do těla. Parabeny do organismu nepatří, přesto jsou nacházeny v moči i krvi prakticky všech lidí, včetně novorozenců. Parabeny mají vliv na hormonální systém. I když rizika nebyla dosud jednoznačně prokázana, bylo v roce 2014 z principu předběžné opatrnosti zakázáno používání pěti parabenů – isopropylparabenu, isobutylparabenu, fenylparabenu, benzylparabenu a pentylparabenu – a to ve všech kosmetických přípravcích. Letos v dubnu k nim přibyl ještě zákaz propylparabenu a butylparabenu v přípravcích pro děti do tří let (týká se produktů, které se neoplachují a jsou určeny k ošetření pokožky pod plenkou, kde se mohou v důsledku podráždění kůže a výskytu potniček vstřebávat rychleji než u neporušené kůže). Zákaz se netýká methylparabenu a ethylparabenu, které jsou i při nejvyšších povolených koncentracích považovány za bezpečné.

Phenoxyethanol

Tuto konzervační látku obsahují dětské vlhčené ubrousky často, má totiž mírně antiseptické vlastnosti. U citlivých osob má dráždivý účinek na kůži a může vyvolávat akutní dermatitidu. Proti používání tohoto konzervantu v kosmetice vystupuje především Francie, která prosazuje zákaz ve výrobcích určených pro nejmenší děti (plenky, ubrousky, krémy proti opruzeninám.

Methylisothiazolinone

Methylisothiazolinone (MIT) patří mezi isothiazolinony, antimikrobiální látky používané proti bakteriím, houbám a řasám. Často bývá součástí kosmetiky a přípravků pro osobní hygienu. Má se za to, že isothiazolinony jsou jednou z nejvážnějších příčin kontaktních alergií. Přesto jsou stále přidávány do kosmetiky pro děti a kojence a jsou často i ve vlhčených ubrouscích. MIT je zatím v Evropské unii povolen v přípravcích, které zůstávají na kůži v maximální koncentraci 0,01 %. Je však velmi pravděpodobné, že bude brzy zakázán. Evropský Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele nedávno konstatoval, že „neexistuje žádná bezpečná koncentrace pro tuto látku“ a upozornil na obrovský nárůst případů alergie na MIT.

Benzoic acid a sodium benzoate

Kyselina benzoová nebo její sodná sůl je konzervační látka, kterou známe i z potravin. V množství běžně přijímaném potravou je považována za bezpečnou, u citlivých osob nebo při nadměrném příjmu však může způsobovat kopřivku, astma nebo anafylaktický šok.

Bisabolol

Je přírodní alkohol, který je hlavní součástí silice heřmánku pravého. Silice tvoří bezbarvý viskózní olej, který se již po staletí využívá v kosmetice, má totiž zklidňující a protizánětlivé účinky a chrání pokožku před podrážděním a opruzením. Je netoxický a nemá rakovinotvorné účinky, ve vzácných případech může vyvolat alergickou kontaktní dermatitidu.

Caprylyl glycol

Má antimikrobiální účinky, v kosmetice se používá jako bezpečný kožní a vlasový kondicionér. Je klasifikován jako netoxická látka, ale jeho nežádoucím účinkem je, že dráždí kůži.

Cocamidopropyl betaine

Je to vysoce účinná látka, která čistí kůži a vlasy tím, že pomáhá smíchat vodu s olejem a špínou tak, aby mohly být spláchnuty. Používá se v řadě kosmetických přípravků, jako jsou tekutá mýdla, šampony a sprchové gely. Je také mírně antiseptická a má dezinfekční účinky. Patří k těm nejšetrnějším, přesto však může některým lidem způsobit podráždění.

Dehydroacetic acid

Kyselina dehydrooctová (DHA) je přírodní látka obsažená v některých rostlinách, ale pro technické účely se vyrábí synteticky. Používá se jako konzervant v potravinářských i kosmetických výrobcích, kde brání růstu bakterií a plísní. DHA je významný alergen a může být příčinou vzniku kontaktní dermatitidy.

Dimethicone

Silikonový olej, který se přidává do různých krémů a šamponů. Funguje jako zvláčňující prostředek chránící pokožku, zlepšuje rozčesávání vlasů, změkčuje je a dodává jim lesk. Ve vlhčených ubrouscích je proto, aby kůže byla po ošetření sametově hladká. Jeho nevýhodou je skutečnost, že ucpává póry a vytváří nepropustný film, který omezuje dýchání pokožky. Silikony nejsou biologicky odbouratelné, dostávají se do odpadních vod a příliš se nezamlouvají ani ekologům. Je velmi pravděpodobné, že používání silikonů v kosmetice bude v budoucnu regulováno, hlavně kvůli ochraně životního prostředí.

Polyaminopropyl biguanide

Synteticky připravená látka s širokým antibakteriálním účinkem. Bylo prokázáno, že bývá příčinou kontaktní dermatitidy u žen, které používají vlhčené ubrousky pro intimní hygienu.

Propylen glycol

V kosmetických přípravcích se používá jako zvlhčovač,antioxidant a stabilizátor emulzí. Je prakticky nejedovatý a obecně nedráždí pokožku. Dříve publikované práce o vzniku dráždivé či kontaktní dermatitidy nebo kopřivky po kontaktu s propylen glykolem nejsou dosud dostatečně vysvětleny. Pro některé nejasnosti kolem toxicity by neměly být kontaktu s touto látkou vystavovány děti, epileptici a dospělí s poruchami funkce ledvin a jater.

Ve vlhčených ubrouscích mohou být i další škodlivé látky, které jsme však v testovaných vzorcích nenašli, proto se o nich nezmiňujeme.

Pozn: názvy látek uvádíme záměrně v podobě, v jaké jsou nejčastěji uvedeny na obalech

Další testy z kategorie Děti

Test DNES: Adventní kalendáře
1.12.2016

Test DNES: Adventní kalendáře

Žádné náhražky, jen čokoláda. Často však bez chuti. Zákazníci se naučili číst etikety na cukrovinkách, a tak z regálů téměř zmizely vánoční pamlsky, které se jako čokoláda jen tvářily. Jenže splnit vyhlášku ještě neznamená udělat dobrou čokoládu.ZOBRAZIT VÝSLEDKY

Test DNES: Přesnídávky v kapsičkách
4.11.2016

Test DNES: Přesnídávky v kapsičkách

Čistá, neplesnivá jablka a až na jednu výjimku žádný přidaný cukr. Kapsičky vypadají jako ideální přesnídávka pro děti, hlavně na cestu díky šikovnému balení. Nebýt jejich často vysoké ceny. Ale i mezi nimi lze najít levnější varianty.ZOBRAZIT VÝSLEDKY

Test DNES: Pastelky
20.5.2016

Test DNES: Pastelky

Vybíráte pastelky? Ty nejlevnější nechte v regálu. Mají málo syté barvy a lámou se. V testu MF DNES vyšly nejlépe cenově průměrné pastelky Maped.ZOBRAZIT VÝSLEDKY

Reklama
     

Nejčtenější testy

Test DNES: Máslo

Test DNES: MásloPozitiva: Výrobci másla nešidí přídavkem vody nebo rostlinných tuků. Nenašli jsme v nich ž... Celý test

Test DNES: Reflexní pásky

Test DNES: Reflexní páskyRozsvícený mobil ani bílé triko vám život na noční silnici určitě nezachrání. Raději si nakupte pořá... Celý test

Test pánských antiperspirantů

Test pánských antiperspirantůPozitiva: Všechny pánské antiperspiranty alespoň trochu bránily pocení. Neplatí nejdražší = nejúčinn... Celý test

Test DNES: Přesnídávky v kapsičkách

Test DNES: Přesnídávky v kapsičkáchČistá, neplesnivá jablka a až na jednu výjimku žádný přidaný cukr. Kapsičky vypadají jako ideální př... Celý test

Test DNES: Toaletní papír

Test DNES: Toaletní papírPozitiva: žádný z papírů v testu vyloženě nepropadl. Dobré výrobky jde koupit i za málo peněz. Negat... Celý test

Reklama
Reklama