Co se v článku dozvíte?
- Co podepsali představitelé tří politických stran v Cardiffu?
- Proč Skotsko, Wales a Severní Irsko neusilují o stejný výsledek?
- Může společná dohoda skutečně vést k rozpadu Spojeného království?
- Co by se muselo stát, aby se uskutečnila referenda?
- Změnilo se něco pro české turisty cestující do Británie?
Tři politické strany podepsaly v Cardiffu společné memorandum
V pondělí 14. září 2026 se v Cardiffu sešli představitelé skotské SNP, velšské Plaid Cymru a severoirské Sinn Féin. Společně podepsali memorandum, jehož cílem je posílit spolupráci a prosazovat právo jednotlivých národů rozhodovat o vlastní budoucnosti.
Dokument podepsali skotský premiér John Swinney, velšský premiér Rhun ap Iorwerth a severoirská první ministryně Michelle O'Neillová. Setkání se zúčastnila také předsedkyně Sinn Féin Mary Lou McDonaldová.
Důležitý detail: účastníci jednali jako představitelé politických stran, nikoli jménem tří vlád. Nešlo tedy o mezivládní dohodu, která by přímo měnila ústavní uspořádání země.
Memorandum obsahuje požadavek, aby britská vláda připravovala a umožnila demokratické změny státoprávního uspořádání. Strany se zároveň dohodly na užší spolupráci v hospodářství, energetice a mezinárodních vztazích.
Společným tématem je také Evropa. Signatáři v dokumentu vyjadřují přesvědčení, že budoucnost jejich národů patří do Evropské unie. Nejde však o rozhodnutí o jejich vstupu do EU.
Skotsko, Wales a Severní Irsko nemají stejný plán
Na první pohled může dohoda působit jako společný projekt tří zemí, které se chtějí odtrhnout od Londýna. Ve skutečnosti mají jednotlivé strany odlišné cíle.
Skotsko: samostatný stát
Skotská národní strana SNP dlouhodobě prosazuje nezávislost Skotska. V referendu v roce 2014 se většina hlasujících vyslovila pro setrvání ve Spojeném království. SNP nyní požaduje možnost uspořádat další hlasování.
Wales: nezávislost bez okamžitého referenda
Velšská Plaid Cymru rovněž podporuje samostatnost Walesu. Její představitelé ale v současnosti neprosazují bezprostřední referendum. Důraz kladou také na rozšíření pravomocí Walesu a větší kontrolu nad vlastními záležitostmi.
Severní Irsko: sjednocení s Irskem
Sinn Féin usiluje o odlišný výsledek. Jejím cílem není vytvoření samostatného severoirského státu, nýbrž sjednocení Severního Irska s Irskou republikou.
Společné memorandum proto výslovně uznává rozdílné ústavní cíle jednotlivých stran. Každý národ má podle dokumentu rozhodovat o své budoucnosti vlastním způsobem a ve vlastním čase.
Znamená dohoda začátek rozpadu Spojeného království?
Ne. Podpis memoranda sám o sobě nezahajuje rozpad Spojeného království ani automaticky nevyvolává referendum.
Strany se zavázaly ke spolupráci a vyzvaly britskou vládu, aby umožnila ústavní změny. Mezi tímto politickým požadavkem a skutečným vznikem nových hranic však stojí další právní a demokratické kroky.
Ve Skotsku je zásadní postoj britské vlády a parlamentu. Britský Nejvyšší soud v roce 2022 rozhodl, že skotský parlament nemůže sám přijmout zákon o referendu o nezávislosti bez potřebného přenesení pravomoci.
Severní Irsko má jiný mechanismus. Belfastská dohoda z roku 1998 a související legislativa počítají s možností hlasování o sjednocení Irska. Pravomoc vyhlásit referendum v Severním Irsku má britský ministr pro Severní Irsko za stanovených podmínek. Případné sjednocení by vyžadovalo souhlas vyjádřený hlasováním na obou stranách irského ostrova.
Wales nemá automatické právo jednostranně vyhlásit závazné referendum o nezávislosti. Také zde by bylo nutné vyřešit pravomoci a právní postup.
Zářijová dohoda žádný z těchto mechanismů nemění. Neurčuje ani datum hlasování nebo konkrétní termín případného osamostatnění.
Postoj k memorandu navíc není v Severním Irsku jednotný. Zástupkyně unionistické strany DUP Emma Little-Pengellyová zpochybnila oprávnění Michelle O'Neillové vystupovat na summitu jménem společného severoirského vedení. Sinn Féin naopak zdůraznila, že dokument podepisují politické strany.
Co to znamená pro Čechy, kteří cestují do Británie?
Pro české turisty se v důsledku summitu nic nemění. Cesta do Londýna, Edinburghu, Cardiffu nebo Belfastu se nadále řídí dosavadními britskými pravidly.
Běžný český turista potřebuje platný cestovní pas a elektronické cestovní povolení ETA. To stojí 20 liber a umožňuje turistické návštěvy zpravidla až na šest měsíců.
Cesta do Spojeného království: aktuální podmínky
- Cestovní doklad
- Platný cestovní pas, s výjimkami pro některé osoby se zvláštním statusem.
- Elektronické povolení ETA
- Pro běžného českého turistu povinné.
Cena povolení
20 £
Délka turistického pobytu: Obvykle maximálně šest měsíců.
Stav k 17. září 2026. Výjimky se vztahují například na držitele určitých pobytových oprávnění a britské či irské občany.
Oficiální žádost a informace o ETA
Pozor na neoficiální zprostředkovatelské weby, které si mohou za vyřízení ETA účtovat vyšší částky. Žádost lze podat přímo prostřednictvím britského vládního portálu nebo oficiální aplikace.
O případných změnách hranic, měny nebo cestovních pravidel by bylo možné hovořit až v souvislosti s konkrétními rozhodnutími o budoucím uspořádání země. Zářijové memorandum nic takového nestanovuje.
Zdroje: AkcniCeny.cz, sinnfein.ie, rte.ie, itv.com, holyrood.com, legislation.gov.uk, gov.uk
