Co se v článku dozvím?
- Proč nebylo každodenní sprchování samozřejmostí
- Jak vypadaly tehdejší deodoranty
- Jak ženy řešily menstruaci před moderními vložkami
- Proč jedna kostka mýdla často sloužila téměř na všechno
- Jak rychle se během několika desetiletí změnilo vnímání osobní hygieny
Každodenní sprcha rozhodně nebyla samozřejmostí
Dnes mnoho lidí začíná nebo končí den sprchou. V polovině minulého století to ale nebylo pravidlem.
Situace se samozřejmě lišila podle země, města, venkova i finančních možností domácnosti. Ne každá domácnost měla koupelnu, dostatek teplé vody nebo vybavení, které by umožňovalo pohodlné každodenní sprchování.
V některých rodinách proto bylo běžné důkladnější koupání jednou či několikrát týdně.
To ale neznamená, že by se lidé mezi jednotlivými koupelemi vůbec nemyli.
Každodenní hygienu často zajišťovalo umyvadlo nebo lavor s vodou, žínka a mýdlo. Myly se především ruce, obličej, podpaží, intimní partie a nohy.
Právě takzvané částečné mytí představovalo běžnou součást ranní nebo večerní rutiny.
Jedna kostka mýdla zvládla skoro celou koupelnu
Pohled do dnešní koupelny může připomínat kosmetické oddělení. Šampon, kondicionér, sprchový gel, čisticí přípravek na obličej, intimní kosmetika a několik dalších produktů nejsou ničím neobvyklým.
Před několika generacemi byl výběr podstatně jednodušší.
Obyčejná kostka mýdla měla často několik různých funkcí.
Používala se na ruce i tělo a podle dostupnosti kosmetiky mohla někdy posloužit také při mytí vlasů.
Šampony samozřejmě existovaly již dříve, ale zdaleka nebyly v každé domácnosti tak samozřejmé a specializované jako dnes.
Současná kosmetika se více zaměřuje na pH pokožky, konkrétní typ vlasů, citlivost kůže nebo dermatologické problémy. V 50. letech byla nabídka podstatně omezenější a lidé jednoduše používali to, co měli k dispozici.
Deodorant se nabíral prstem z kelímku
Také ochrana proti tělesnému pachu vypadala jinak.
Dnes stačí vzít sprej, kuličku nebo tuhý deodorant a během několika sekund je hotovo. V minulosti byly běžnější například krémové deodoranty balené v malých nádobkách.
Přípravek se nabral prstem a následně rozetřel do podpaží.
Z dnešního pohledu jde o poměrně nepraktický postup, v tehdejší době však nešlo o nic zvláštního.
Rozvoj aerosolových sprejů, roll-on deodorantů a dalších způsobů aplikace postupně používání výrazně zjednodušil.
Samotný princip se přitom příliš nezměnil – cílem deodorantu je omezovat nepříjemný zápach, zatímco antiperspiranty navíc snižují pocení.
Menstruace znamenala mnohem komplikovanější hygienu
Jedna z největších změn se odehrála v oblasti menstruačních pomůcek.
Dnešní hygienické vložky mají lepicí proužek, křidélka a materiály schopné odvádět tekutinu dovnitř výrobku. Stačí odstranit ochrannou vrstvu a vložku připevnit ke spodnímu prádlu.
V 50. letech však samolepicí vložky ještě nebyly běžným standardem.
Používaly se například speciální menstruační pásy, ke kterým se vložka upevňovala. Konstrukce musela pomůcku držet na místě během běžného pohybu.
Ve srovnání s dnešními výrobky šlo o výrazně méně pohodlné řešení.
Ještě větším problémem bylo společenské tabu.
O menstruaci se často hovořilo mnohem méně otevřeně než dnes. Některé dívky tak vstupovaly do puberty jen s omezenými informacemi o tom, co přesně se s jejich tělem děje a jak menstruační hygienu správně řešit.
Mytí vlasů každý den? Pro mnoho žen nepředstavitelné
Také péče o vlasy měla jiný rytmus.
Každodenní nebo téměř každodenní mytí vlasů, jaké praktikují někteří lidé dnes, nebylo obecně tak rozšířené.
Účesy bývaly často konstruovány tak, aby vydržely několik dní. Vlasy se natáčely, tupírovaly, fixovaly a mezi jednotlivými mytími se upravovaly.
Kadeřnický salon navíc mohl být důležitou součástí pravidelné péče.
Upravené vlasy byly v tehdejší módě velmi důležité, samotná péče ale rozhodně nemusela znamenat každodenní mytí.
A vlastně ani dnes neexistuje univerzální pravidlo, jak často vlasy mýt. Záleží na typu vlasů, množství kožního mazu, fyzické aktivitě a používané kosmetice.
Tehdejší hygienu musíme posuzovat v kontextu doby
Je jednoduché podívat se na minulost dnešníma očima a označit tehdejší návyky za nehygienické.
Realita je složitější.
Velkou roli hrála dostupnost tekoucí vody, vytápění vody, vybavení domácností, cena kosmetiky a nabídka samotných výrobků.
Žena žijící v moderním městském bytě mohla mít úplně jiné možnosti než rodina žijící ve starším venkovském domě.
Stejně tak se dramaticky lišila životní úroveň mezi jednotlivými zeměmi.
Proto není přesné tvrdit, že se v 50. letech všichni koupali jednou týdně. Šlo o období, kdy byla nižší frekvence kompletní koupele v řadě domácností mnohem běžnější než dnes.
Největší revoluce přišla nenápadně do koupelny
Když se dnes mluví o technologickém pokroku druhé poloviny 20. století, většina lidí si představí televizi, automobily, počítače nebo vesmírné lety.
Obrovská změna se ale odehrála také v obyčejné koupelně.
Rozšíření koupelen s teplou tekoucí vodou, praček, moderních hygienických potřeb, šamponů, deodorantů a dalších kosmetických přípravků postupně změnilo každodenní rutinu milionů domácností.
Co bylo před sedmdesáti lety normální, dnes může působit neprakticky až nepochopitelně.
A právě pohled na obyčejné věci, jako je kostka mýdla nebo hygienická vložka, dobře ukazuje, jak výrazně se běžný život během několika generací změnil.
Zdroje: AkcniCeny.cz, sciencemuseum.org.uk.
