Co se v článku dozvíte?
- Proč není nařezání špekáčku tím nejdůležitějším?
- Jak poznat ideální žár pro opékání špekáčků?
- Proč otevřený plamen často kazí výsledek?
- Jaká vzdálenost od ohně je nejlepší?
- Jaké chyby vedou k vysušeným nebo spáleným špekáčkům?
- Jak dosáhnout křupavého povrchu a šťavnatého středu?
Většina lidí přikládá příliš velký význam nařezání
Křížové nebo spirálové nařezání špekáčku vypadá efektně a může pomoci, aby se povrch během opékání lépe otevřel. Samo o sobě ale nezaručí šťavnatý výsledek.
O tom, zda bude špekáček uvnitř měkký a plný šťávy, rozhoduje především teplota. Pokud je žár příliš silný, tuk se rychle vyškvaří, střívko popraská a uvnitř zůstane suchá hmota.
Proto bývá mnohem důležitější trpělivost než způsob naříznutí.
Proč jsou rozžhavené uhlíky lepší než vysoké plameny?
Mnoho lidí začíná opékat příliš brzy. Jakmile se objeví vysoké plameny, mají pocit, že je oheň připravený. Jenže právě tehdy bývá riziko připálení největší.
Ideální je počkat, až se dřevo promění v rozžhavené uhlíky a plameny téměř zmizí.
Rozžhavené uhlíky totiž:
- dodávají rovnoměrné teplo,
- nepřipálí povrch během několika sekund,
- umožňují pomalejší prohřátí středu,
- pomáhají vytvořit křupavou kůrku bez vysušení.
Stejný princip platí i při grilování.
Jak poznat správný okamžik pro opékání?
Existuje jednoduchý trik. Natáhněte ruku asi 15 centimetrů nad uhlíky. Pokud vydržíte teplo přibližně čtyři až pět sekund, je žár vhodný pro opékání.
Když ruku musíte stáhnout okamžitě, je oheň příliš silný. Vyplatí se ještě chvíli počkat.
Právě trpělivost bývá rozdílem mezi dokonale opečeným špekáčkem a spáleným povrchem s chladným středem.
Jak daleko od žáru držet špekáček?
Další častou chybou je příliš nízká poloha nad ohněm.
Špekáček by neměl být přímo v plamenech. Ideální vzdálenost bývá přibližně 10 až 20 centimetrů nad rozžhavenými uhlíky. Záleží na síle žáru.
Vyplatí se také špekáček průběžně otáčet. Díky tomu se zahřívá rovnoměrně a nehrozí, že jedna strana zčerná, zatímco druhá zůstane světlá.
Proč se špekáčky někdy trhají a vysychají?
Nejčastější příčinou bývá příliš vysoká teplota.
Když se tuk uvnitř začne prudce rozpouštět, tlak roztrhne střívko a šťáva vyteče ven. Výsledkem bývá suchý a tvrdý špekáček.
Riziko prasknutí zvyšuje také:
- opékání přímo v plamenech,
- dlouhé ponechání na jednom místě,
- příliš hluboké nařezání,
- nekvalitní nebo vysušené špekáčky.
Jaké chyby dělá při opékání většina lidí?
Při opékání u táboráku se často opakují stejné chyby:
- začínají příliš brzy po zapálení ohně,
- drží špekáček přímo nad plamenem,
- neotáčejí ho pravidelně,
- snaží se proces uspíšit silným žárem,
- nařezávají ho příliš hluboko.
Přitom právě pomalejší opékání bývá cestou k nejlepší chuti.
Funguje stejný postup i na grilu?
Ano. Ať už používáte gril na dřevěné uhlí nebo zahradní ohniště, princip je stejný.
Nejlepší výsledky přináší střední žár a nepřímé opékání. Špekáčky se postupně prohřejí, střívko získá zlatavou barvu a uvnitř zůstane šťáva.
Na plynovém grilu je vhodné zvolit nižší výkon a vyhnout se prudkému ohřevu.
Pokud přemýšlíte, jak opéct špekáčky, tak, aby byly zvenku krásně křupavé a uvnitř šťavnaté, nemusíte řešit složité způsoby nařezávání. Mnohem důležitější je správný žár a dostatek trpělivosti.
Nejlepších výsledků dosáhnete nad rozžhavenými uhlíky, nikoli nad vysokými plameny. Právě tento detail rozhoduje o tom, jestli si pochutnáte na dokonale opečeném špekáčku, nebo na vysušeném buřtu se spálenou kůrkou.
Zdroj: AkcniCeny.cz
