Co se v článku dozvíte?
- Proč frekvence jídel neovlivňuje rychlost spalování kalorií?
- Jak neustálé zobání zamyká vaše tukové buňky?
- Co je to migrující motorický komplex a proč mu nedáváte šanci?
- Proč jsou tři velká jídla pro hubnutí lepší než šest malých?
Metabolický motor: Je lepší neustále přikládat, nebo nechat tělo vytrávit?
Desetiletí jsme žili v zajetí krabičkové diety. Představa, že musíte mít v kabelce nebo batohu neustále připravený banán, proteinovou tyčinku nebo jogurt, abyste „nenastartovali úsporný režim“, se stala dogmatem. Moderní fyziologie má však pro tento životní styl jasný vzkaz: Vaše tělo není pec, která vyhasne, když do ní každé dvě hodiny nic nehodíte.
Velká kalorická mýlka
Teorie o pěti porcích stojí na tzv. termickém efektu potravy (TEF). Je pravda, že tělo spotřebovává energii na trávení. Jenže tato spotřeba je přímo úměrná množství kalorií, nikoliv počtu porcí.
Pokud za den sníte 2000 kcal, vaše tělo spálí na jejich zpracování zhruba 200 kcal. Je úplně jedno, jestli těch 2000 kcal do těla dostanete ve dvou velkých porcích nebo v deseti malých „zobnutích“. Výsledný výdej bude na konci dne identický.
Přečtěte si také: Přidejte si do zeleného čaje tuto pálivou přísadu: Metabolismus po ní pojede na plné obrátky
Inzulín: Strážce vašich tukových zásob
Skutečný problém častého jídla není v kaloriích, ale v hormonech. Pokaždé, když něco sníte, hladina cukru v krvi stoupne a slinivka vyplaví inzulín. Inzulín je anabolický hormon – jeho úkolem je ukládat energii.
Vtip je v tom, že dokud je hladina inzulínu v krvi zvýšená, tělo má fyziologicky zablokovaný přístup k tukovým zásobám. Pokud jíte 6× denně, udržujete inzulín nahoře od rána do večera. Vaše tělo se tak nikdy nedostane do režimu, kdy by začalo pálit vlastní tuk, protože má neustále „po ruce“ čerstvé palivo z krve.
Dopřejte střevům „samočisticí program“
Slyšeli jste někdy o Migrujícím motorickém komplexu (MMC)? Je to vnitřní úklidová četa vašich střev. Tento proces začíná až zhruba 90 až 120 minut poté, co sníte poslední sousto. Mechanické vlny tehdy vymetou zbytky potravy a bakterie z tenkého střeva.
Pokud ale každé dvě hodiny něco „zobnete“, MMC se okamžitě zastaví. Výsledek? Chronické nadýmání, přemnožení bakterií v tenkém střevě (SIBO) a pocit neustále nafouklého břicha.
Past jménem „polohlad“
Malé porce jídla mají ještě jeden psychologický háček. Často nejsou dost velké na to, aby mechanicky roztáhly stěny žaludku a vyslaly do mozku jasný signál: „Končíme, jsme sytí.“ Člověk se pak celý den nachází v zóně polohladu – nikdy není úplně najedený, ale nikdy nezažije ani ten očistný, zdravý hlad. To vede k únavě a neustálému přemýšlení o dalším jídle.
Přečtěte si také: Není to tuk, ale tichý požár v těle. Proč po padesátce přibíráte i z věcí, které jste dřív milovali?
Jak z toho ven?
Návrat k přirozenosti neznamená hladovění, ale návrat k plnohodnotným jídlům.
- Zkuste pravidlo 3 jídel: Snídaně, oběd, večeře. Mezitím nic. Žádné oříšky, žádné latte, žádné dojídání po dětech.
- Sázejte na sytost: Každé jídlo musí obsahovat dostatek bílkovin a zdravých tuků. Ty vás udrží syté 4 až 6 hodin.
- Naslouchejte tělu, ne hodinám: Nejezte jen proto, že je čas svačiny. Pokud nemáte hlad, nejezte. Váš metabolismus se kvůli jedné vynechané porci nezpomalí.
Pokud chcete, aby váš „metabolický motor“ pálil efektivně, přestaňte ho dusit neustálým přikládáním. Dejte mu čas vytrávit, odpočinout si a sáhnout tam, kde je energie uložena nejvíce – do vašich vlastních tukových zásob.
Upozornění
Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter a neslouží jako náhrada za odbornou lékařskou pomoc nebo konzultaci s nutričním specialistou. Každý organismus reaguje na změnu frekvence jídel odlišně. Přechod na menší počet porcí denně se nedoporučuje osobám trpícím poruchami příjmu potravy, diabetikům na inzulínu, těhotným a kojícím ženám nebo lidem s vážným onemocněním trávicího traktu bez předchozí konzultace s lékařem.
Zdroje: AkcniCeny.cz, verywellhealth.com, health.com
