Co se v článku dozvíte?
- Za jak dlouho po vydatném dešti mohou přijít příznivé podmínky pro růst hub?
- Proč jedna silná přeháňka ještě nemusí stačit?
- Jak růst hub ovlivní horké počasí po dešti?
- Proč ČHMÚ sleduje srážky za předchozích 30 dní?
- Jak poznat z mapy ČHMÚ, zda má cesta do lesa větší šanci na úspěch?
Včera pršelo. Znamená to, že zítra porostou houby?
Jednoduchá poučka „zaprší a rostou“ nefunguje. To, co houbaři v lese sbírají, jsou plodnice. Jejich tvorba potřebuje dostatek vody a vhodné podmínky, přičemž vyšší přísun vody je pro tvorbu plodnic důležitější než pro samotný vegetativní růst podhoubí.
ČHMÚ uvádí jako obecné pravidlo, že houby začínají nejvíce růst zhruba 10 dní po vydatných deštích, pokud po nich následuje teplé, ale nikoli horké počasí. Nejčastěji takové podmínky nastávají v období od července do září.
Deset dní ale není lhůta, kterou by stačilo odpočítat v kalendáři. Jde o orientační údaj. Výsledek se liší podle předchozího počasí, konkrétního místa i jednotlivých druhů hub. Právě proto může být výprava druhý den po dešti předčasná, zatímco o několik dní později už mohou být podmínky výrazně příznivější.
Proč se mluví právě o zhruba deseti dnech?
Déšť nevytvoří viditelnou plodnici ze dne na den. Voda musí vytvořit vhodné podmínky pro podhoubí a následnou tvorbu plodnic.
Právě tady vzniká časté nedorozumění. Údaj deset dní není biologický časovač, po jehož uplynutí se les automaticky zaplní hřiby. Je to obecné pravidlo ČHMÚ popisující období, kdy po vydatných srážkách a při příznivém následném počasí mohou houby začít růst nejvíce.
Mnohem užitečnější, než počítat dny od jediné přeháňky je proto sledovat, co se s vláhou dělo delší dobu.
Samotný déšť nestačí. Rozhoduje, kolik vody zůstane v půdě
To dobře ukazuje způsob, jakým vzniká mapa pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ. Meteorologové se nedívají pouze na to, kolik napršelo včera.
Základem jejich modelu je index API30, který vyhodnocuje nasycení půdy vodou podle srážek za předchozích 30 dní. Novější srážky mají větší váhu než ty starší. K tomu se přidávají průměrné teploty za posledních sedm dní.
Pro houbaře z toho plyne jednoduchá praktická věc. Krátká bouřka po dlouhém suchém období nemusí znamenat totéž jako několik vydatnějších dešťů, které půdu skutečně zásobí vodou.
Místo otázky „Pršelo?“ je proto užitečnější ptát se: „Bylo vody dost a zůstala v půdě?“
Po dešti nesmí přijít přílišné horko
Druhou částí skládačky je teplota. Teplé počasí může být po dešti příznivé, problémem jsou ale vysoké teploty spojené se silným výparem.
ČHMÚ přímo zohledňuje teploty z posledních sedmi dní, protože v teplejších obdobích se větší část spadlých srážek ztrácí výparem. Stejný úhrn srážek proto nemusí mít pro houby vždy stejný význam.
Nedává přitom smysl hledat jednu „ideální teplotu pro houby“. Jednotlivé druhy mají rozdílné nároky a vhodná teplota pro růst podhoubí navíc nemusí být stejná jako teplota vhodná pro tvorbu plodnic.
Jak poznat, jestli už má cenu vyrazit?
Před cestou do lesa lze situaci zjednodušit na několik otázek:
- Jak vydatně pršelo? Krátká přeháňka nemusí stačit, zvlášť pokud jí předcházelo delší sucho.
- Byla půda vlhká už před deštěm? Opakované srážky mohou vytvořit příznivější vláhové podmínky než jediný prudký déšť.
- Co přišlo potom? Teplé počasí je obecně příznivé, výrazné horko však zvyšuje výpar.
- Kolik času uplynulo? ČHMÚ jako obecné pravidlo uvádí hlavní růst přibližně deset dní po vydatných deštích. Nejde ale o pevnou lhůtu.
- Co ukazuje mapa ČHMÚ? Ta může napovědět, ve kterých oblastech jsou z meteorologického hlediska podmínky pro růst příznivější.
Praktický postup tedy vypadá spíše jako déšť → dostatek vody v půdě → vhodná následná teplota → čas na tvorbu plodnic → cesta do lesa, nikoli jako jednoduché „včera pršelo, zítra jdu“. Tento rozhodovací model je také hlavní praktickou pointou podkladů k článku.
Proč může jeden les růst a druhý zůstat prázdný?
Ani vhodné počasí v regionu neznamená, že budou houby všude stejné. Rozhodují lokální podmínky, množství srážek, vlhkost konkrétního stanoviště, teplota i druhové složení.
Rozdíl může udělat také mikroklima lesa. Zastíněné a vlhčí stanoviště se po dešti chová jinak než místo vystavené slunci a rychlému vysychání. Jednotlivé druhy hub mají navíc rozdílné ekologické nároky.
Proto ani zkušenost, že „v našem lese už rostou“, nemusí platit pro lokalitu o několik kilometrů dál.
Mapa ČHMÚ není mapa plných košíků
Mapa pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ je užitečná právě před plánovanou výpravou. Je ale potřeba správně rozumět tomu, co zobrazuje.
Mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Vychází z nasycení půdy srážkami za 30 dní a z teplot za posledních sedm dní. Model je navíc upravován podle sezóny a vzniká ve spolupráci s odborníky České mykologické společnosti. Nejlépe odpovídá masitým, zejména mykorhizním druhům hub, které běžné houbaře obvykle zajímají nejvíce.
Vysoká pravděpodobnost tedy neznamená, že na konkrétním místě určitě najdete plný košík. Znamená, že jsou tam podle meteorologického modelu příznivější podmínky.
A právě to je nejdůležitější rozdíl: déšť není signálem k okamžité cestě do lesa. Je teprve jednou z podmínek, které mohou růst hub nastartovat.
Zdroje: AkcniCeny.cz, chmi.cz
