Co se v článku dozvíte?
- Proč jsou slevy stále společensky citlivé téma?
- Jak snadno vzniká nálepka „socka“?
- Proč lidé hodnotí cizí nákupní košíky?
- Co se děje v hlavě člověka, který je takto označen?
- Jak se nenechat podobnými situacemi rozhodit?
Slevy mají šetřit peníze. Pro některé lidi ale znamenají nálepku, kterou si nezaslouží
„Nešlo o peníze. Šlo o ten tón“
Petra (41) má stabilní práci, běžný příjem a žádné finanční problémy. Využívá slevy stejně jako miliony dalších lidí. Ne proto, že by musela. Ale proto, že chce.
„Viděla jsem slevu, tak jsem ji využila. Přijde mi to normální,“ říká.
Ve chvíli, kdy položila zlevněné zboží na pás, ale zaslechla poznámku od ženy stojící opodál. Nebyla hlasitá. O to víc zasáhla.
„Někteří lidi by kvůli pár korunám udělali cokoliv,“ zaznělo polohlasem.
Když se z úspory stane důvod ke studu
Petra si není jistá, jestli byla poznámka mířená přímo na ni. Ale cítila to. Pohledy. Ticho. Krátké pousmání někoho za ní.
„Najednou jsem měla chuť ty věci vrátit. Ne proto, že bych se styděla za slevu. Ale za to, jak mě někdo v tu chvíli viděl,“ popisuje.
Podle psychologů jde o velmi častý jev. Lidé si nevědomě spojují slevy s chudobou, i když realita je úplně jiná.
Proč lidé soudí cizí nákupy?
Odborníci upozorňují, že nákupní košík se stal zvláštním společenským signálem. Lidé z něj vyvozují závěry, které s realitou nemají nic společného.
- sleva = nedostatek peněz
- levnější zboží = nižší status
- akce = „šetření za každou cenu“
Ve skutečnosti ale slevy využívají všechny sociální skupiny. Rozdíl je jen v tom, kdo si to připouští nahlas.
Když se „socka“ stane tichou nálepkou
Slovo možná nepadne přímo. Pocit ale ano.
Petra říká, že ji nejvíc překvapilo, jak rychle se v ní objevily pochybnosti.
„Začala jsem se sama sebe ptát, jestli to nebylo trapné. A to je na tom to nejhorší.“
Podle studií má podobná zkušenost vliv na sebevědomí i rozhodování v budoucnu. Lidé se pak:
- vyhýbají slevám
- nakupují dražší věci, než chtějí
- snaží se „zapadnout“, i když to jde proti nim
Dlouhodobý tlak na to, aby člověk působil „dostatečně úspěšně“, může vést k nezdravému chování.
Odborníci varují hlavně před tímto:
- finanční rozhodování podle okolí
- stud za racionální chování
- spojování hodnoty člověka s cenovkou
Nejde o slevu. Jde o to, kdo určuje, co je „správné“.
Slevy nejsou selhání. Jsou volba
Petra dnes říká, že by situaci zvládla jinak. Ne tím, že by slevy přestala využívat. Ale tím, že by jim přestala přikládat takovou váhu.
„To, že šetřím, ze mě nedělá horšího člověka. A už vůbec ne někoho, koho má někdo právo soudit.“
Příběh Petry (41) ukazuje, jak snadno může běžná věc, jako je sleva, spustit pocit studu. Ne kvůli penězům, ale kvůli pohledům a nevyřčeným soudům. Využít slevu není slabost. Slabostí je přesvědčení, že hodnota člověka se měří tím, kolik zaplatí.
Zdroje: AkcniCeny.cz, příbeh Petry
