Reklama Reklama Advertisement
Vaše poloha:
Nejdřív víčka, teď celé lahve. Nová pravidla EU mohou zákazníky v obchodech zmást
(Foto: canva.com)
Nejdřív víčka, teď celé lahve. Nová pravidla EU mohou zákazníky v obchodech zmást
(Foto: canva.com)

13.09.2026

Nejdřív víčka, teď celé lahve. Nová pravidla EU mohou zákazníky v obchodech zmást

Na pevně připojená víčka u plastových lahví si část zákazníků stále nezvykla, Evropská unie však mezitím posunula pravidla pro nápojové obaly dál. Od roku 2025 musí PET lahve obsahovat stanovený podíl recyklovaného plastu a další zpřísnění přijde v následujících letech. Zákazník může změnu poznat i pouhým okem – některé lahve totiž nemusí působit tak dokonale čirým dojmem jako dříve. Neznamená to ale automaticky, že jsou špinavé nebo nekvalitní.

 

Co se v článku dozvím?

  • Proč se mohou některé PET lahve vzhledově lišit od těch, na které jsme byli zvyklí
  • Kolik recyklovaného plastu musí lahve obsahovat nyní a kolik v dalších letech
  • Proč lehce nažloutlá nebo méně průhledná lahev nemusí znamenat závadu
  • Jaké další změny obalů připravují evropská pravidla
  • Od kdy se mají na obalech objevit jednotnější informace pro třídění

 

Po připevněných víčkách přichází další viditelná změna

 

Když se v roce 2024 na nápojových lahvích a dalších dotčených nápojových obalech začala ve velkém objevovat víčka pevně spojená s obalem, řada spotřebitelů je přijala s rozpaky. Někomu překážela při pití, jinému vadilo složitější našroubování zpět na hrdlo lahve.

Nešlo přitom pouze o rozhodnutí jednotlivých výrobců. Evropská pravidla stanovila, že dotčené jednorázové nápojové obaly do objemu tří litrů s plastovými uzávěry mohou být uváděny na trh pouze tehdy, pokud uzávěr během používání zůstane k obalu připojený. Toto pravidlo se začalo uplatňovat 3. července 2024.

Víčka však byla pouze jednou částí širších změn. Dalším výrazným tématem je samotný materiál, ze kterého se PET lahve vyrábějí.

Od roku 2025 musí PET nápojové lahve obsahovat alespoň 25 % recyklovaného plastu, přičemž se tento podíl dle evropské směrnice počítá jako průměr pro všechny příslušné PET lahve uvedené na trh na území daného členského státu. Od roku 2030 se požadavek zvýší na 30 % a bude se vztahovat na všechny dotčené plastové nápojové lahve.

Právě vyšší využívání recyklovaného PET, označovaného také jako rPET, může mít jeden vedlejší efekt, kterého si zákazník všimne ještě před otevřením nápoje.

 

Lahev už nemusí vypadat dokonale čirá

 

Spotřebitelé jsou po desetiletí zvyklí, že například lahev neochucené vody bývá téměř dokonale čirá. Čistota a průhlednost plastu se tak podvědomě spojuje také s představou čistoty samotného výrobku.

U materiálu obsahujícího větší množství recyklovaného PET však mohou být jeho optické vlastnosti trochu jiné.

Výzkum zaměřený na recyklaci PET ukazuje, že při opakovaném zpracování jsou důležitými parametry například žloutnutí, šednutí nebo zákal materiálu. Výsledek výrazně ovlivňuje kvalita vytříděného vstupního materiálu, příměsi, technologie recyklace i následné zpracování.

V praxi to znamená, že některá lahev s vyšším podílem rPET může působit například:

  • lehce nažloutle,
  • mírně šedě,
  • méně průhledně,
  • případně může mít nepatrně odlišný odstín než stejná lahev vyrobená převážně z nového PET.

Rozdíl nemusí být výrazný. Často jej zákazník zaznamená až ve chvíli, kdy položí vedle sebe dvě lahve z různých výrobních sérií.

Evropská unie výrobcům nenařizuje, aby PET lahve měly šedý, žlutý či mléčný vzhled. Povinnost se týká obsahu recyklovaného materiálu, nikoli konkrétní barvy obalu. Změna odstínu je pouze jedním z možných technologických důsledků využívání recyklátu.

 

Na první pohled může lahev působit jako stará nebo nekvalitní

 

Právě zde může vzniknout zajímavý problém přímo v obchodě.

Představte si regál minerálních vod. Jedna PET lahev je krásně čirá, zatímco druhá má při stejném osvětlení nepatrně šedivější či nažloutlý odstín. Část zákazníků může automaticky sáhnout po první z nich, protože druhá na ně působí méně čistě.

Takový dojem ale nemusí mít nic společného s kvalitou nápoje.

Recyklovaný PET musí při použití pro potravinářské obaly splňovat příslušná pravidla pro materiály přicházející do styku s potravinami. Evropský úřad pro bezpečnost potravin hodnotí také technologie používané pro výrobu recyklovaného PET určeného pro potravinové obaly. U schválených a správně provozovaných procesů může být recyklovaný PET používán i ve velmi vysokém podílu, aniž by to samo o sobě znamenalo zdravotní problém.

Jinými slovy, vzhled plastu nelze zaměňovat se stavem nápoje uvnitř.

Pokud je lahev neporušená, uzávěr nebyl otevřený a výrobek je skladován a prodáván v souladu s požadavky výrobce, mírně odlišný odstín plastu sám o sobě není důvodem nápoj považovat za závadný.

 

Proč chce EU v lahvích stále více recyklovaného plastu?

 

Důvod je poměrně jednoduchý. Evropská pravidla se snaží vytvořit systém, ve kterém nebude použitá PET lahev pouze odpadem, ale také zdrojem suroviny pro výrobu dalšího obalu.

Ideálním příkladem je takzvaná recyklace „bottle-to-bottle“. Použitá PET lahev se vytřídí, materiál se zpracuje, dekontaminuje a část získaného PET se následně použije při výrobě nové lahve.

Významnou roli zde hraje také kvalita třídění. Čím čistší materiál se dostane do recyklačního procesu, tím snazší je vyrobit rPET s vlastnostmi vhodnými pro další použití.

Evropská směrnice navíc nestanovila pouze požadavek na obsah recyklátu. Pro plastové nápojové lahve stanovila také cíl odděleného sběru 77 % do roku 2025 a 90 % do roku 2029.

Právě dostatečné množství kvalitně vytříděného PET je zásadní, pokud má být část materiálu znovu používána pro výrobu nápojových lahví.

 

Rokem 2030 změny rozhodně nekončí

 

Kdo si myslí, že hranice 30 % recyklovaného plastu bude konečná, bude překvapen.

Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, známé pod zkratkou PPWR, se začalo obecně uplatňovat od 12. srpna 2026 a přináší dlouhodobější pravidla pro celý evropský obalový trh.

Pro jednorázové plastové nápojové lahve stanovuje pro další období ještě výrazně vyšší ambice.

Od roku 2040 mají plastové části jednorázových nápojových lahví obsahovat minimálně 65 % recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu, přičemž pravidla stanovují způsob výpočtu a obsahují také výjimky a další podmínky.

Výrobci tak budou muset stále více pracovat nejen s designem obalu, ale především s kvalitou recyklovaného materiálu.

Pro zákazníky to může postupně znamenat, že drobné rozdíly v odstínu nebo průhlednosti obalů přestanou být něčím nezvyklým.

 

Změní se také označení obalů

 

Samotný materiál není jediná oblast, která prochází změnou.

Nové evropské nařízení počítá rovněž s harmonizovaným označováním obalů, které má spotřebitelům usnadnit orientaci při třídění odpadu.

Pravidlo se má uplatňovat od 12. srpna 2028 nebo 24 měsíců po vstupu příslušných prováděcích předpisů v platnost – podle toho, který termín nastane později.

Obaly mají nést harmonizovaný štítek informující o jejich materiálovém složení. Evropská pravidla počítají s využitím snadno pochopitelných piktogramů, aby zákazník rychleji poznal, kam daný obal patří.

V budoucnu by tak mělo být jednodušší orientovat se v tom, zda konkrétní obal patří mezi plasty, papír, kov nebo jinou kategorii.

Pro výrobce to zároveň znamená postupné sjednocování systému napříč evropským trhem.

 

Od roku 2030 čekají obaly další omezení

 

Evropská obalová legislativa se přitom nezaměřuje pouze na PET lahve.

Od roku 2030 mají začít platit další opatření, která mají omezit zbytečné množství obalového materiálu. Patří mezi ně například omezení nadměrného prázdného prostoru v některých obalech, restrikce vybraných jednorázových plastových obalů nebo cíle týkající se opětovného používání.

Důvodem je stále rostoucí množství obalového odpadu.

Evropské instituce upozorňují, že bez dalších opatření by množství obalového odpadu v Evropské unii mohlo do roku 2030 vzrůst přibližně o 19 %. U plastových obalů byly odhady ještě výraznější a hovořily až o 46% nárůstu.

Nová pravidla mají tento trend změnit kombinací recyklace, opakovaného použití, omezení nadbytečných obalů a vyššího využití druhotných surovin.

 

Méně dokonalý vzhled může být novým normálem

 

Pro spotřebitele bude důležité změnit jeden dlouhodobě zakořeněný zvyk: dokonalá čirost plastu nemusí automaticky znamenat kvalitnější obal.

Pokud budou výrobci stále více používat recyklovaný materiál, může se stát, že některé obaly nebudou opticky tak dokonalé jako výrobky vyrobené výhradně z nového plastu.

Zároveň ale není správné očekávat, že všechny PET lahve budou kvůli evropským předpisům náhle šedé či žluté. Výrobci mají k dispozici technologie, které umožňují vyrábět velmi kvalitní a transparentní recyklovaný PET, a výsledný vzhled závisí na mnoha faktorech.

Změna, kterou zákazníci v regálech skutečně uvidí, proto může být velmi pozvolná.

Jisté je především jedno: po pevných víčkách se evropská pravidla stále více dotýkají i samotného materiálu lahví. A zatímco připojeného víčka si všimne prakticky každý okamžitě, rostoucí množství recyklovaného PET může být změnou podstatně nenápadnější.

 

Zdroje: AkcniCeny.cz, eur-lex.europa.eu

 

Mohlo by Vás zajímat

Plastové lahve od mléka už nevyhazujte. Vyrobte si z nich samozavlažovací systém

Léto se blíží, záhony vysychají a ceny vody rostou. Přitom možná doma každý týden vyhazujete věc, která dokáže rajčatům i paprikám zajistit vláhu na dlouhé hodiny. Obyčejná plastová lahev od mléka se totiž může proměnit v chytrý samozavlažovací systém, který šetří čas, vodu i peníze.

Střídání času má konečně skončit. EU naznačila termín, kdy padne definitivní verdikt

Letní a zimní čas provází Evropany už více než sto let. Zatímco dříve měl šetřit energii, dnes je pro řadu lidí spíš zdrojem potíží. Evropská unie už jednou rozhodla, že střídání času zruší. Jenže dohoda se zadrhla. Nyní se znovu mluví o konkrétním termínu, kdy by mohlo padnout definitivní rozhodnutí.

EU chystá zásah, který pocítí každá domácnost. Teplá voda může skokově zdražit

Nařízení Evropské unie, které se na první pohled týká jen technických detailů v oblasti pitné vody, může během dvou let zásadně proměnit trh s bojlery. Pokud výrobci nevyjednají výjimky, většina dnešních smaltovaných zásobníků přestane být legálně prodejná. A dopad? Pro mnoho domácností může být výměna bojleru podstatně dražší než dnes.

Zrušení změny času v EU: Proč se státy dosud neshodly na jednotném čase

Zrušení střídání letního a zimního času se v Evropě řeší už roky. Přestože Evropský parlament schválil návrh na jeho ukončení už v roce 2019, členské státy se dosud neshodly, zda má být trvale letní, nebo zimní čas. Co rozhodnutí brzdí a jaké dopady by mělo na zdraví, ekonomiku a každodenní život?

Hranice EU čeká velká změna: EES spouští přísnější kontroly a končí razítka

Evropská unie zavádí systém Entry/Exit System (EES), který nahradí ruční razítkování pasů. Od 12. října 2025 se při vstupu do Schengenu začne snímat obličej a otisky prstů občanům zemí mimo EU. Co přesně to znamená, koho se změna týká a jak se připravit?

Nový systém zálohování PET lahví: Jak ovlivní ceny a recyklaci v Česku?

Česká republika připravuje systém zálohování PET lahví a plechovek, který má podpořit recyklaci a snížit množství odpadu. Tento krok přináší smíšené reakce – zatímco výrobci nápojů vidí pozitivní ekologický přínos bez dopadu na ceny, zástupci obchodu upozorňují na možné zdražení a logistické komplikace. Jak bude nový systém fungovat a co přinese spotřebitelům?

Zálohování PET lahví a plechovek se stane povinným, vláda potvrdila návrh

Vláda schválila návrh na zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek, čímž chce výrazně zvýšit míru recyklace a snížit množství odpadu, který končí v přírodě. Tento krok se zaměřuje na ochranu životního prostředí a efektivnější nakládání s plastovými a hliníkovými obaly. Kromě toho novela zavádí poplatky na reklamní letáky, čímž ulehčí obcím s jejich zpracováním.

Češi se obávají, že nový systém zálohování PET lahví zatíží jejich peněženky

Většina Čechů se obává, že náklady spojené se zavedením nového systému zálohování PET lahví ponesou převážně zákazníci. Je tomu skutečně tak? A je zavedení nového systému skutečně nezbytné?

Stačí sníst jeden fík a v těle se začne dít něco, co většina lidí netuší

Sladké, měkké a na českých pultech stále oblíbenější fíky nejsou jen sezonní pochoutkou. Obsahují vlákninu, draslík, vápník, hořčík i řadu rostlinných látek. Už po jejich snědení se přitom v trávicím systému rozbíhají běžné procesy, které mohou při pravidelné konzumaci prospívat střevům, sytosti i celkovému jídelníčku. Důležitá je však rozumná porce.

Češi na něm smaží roky. Odborníci ale upozorňují na jeho velkou slabinu

Stojí téměř v každé české kuchyni, je levný, chuťově neutrální a používáme ho na řízky, hranolky i smažený sýr. Přesto právě jeden z nejoblíbenějších rostlinných olejů nemusí být pro intenzivní smažení tou nejlepší volbou. Problém není v tom, že by byl sám o sobě nezdravý. Při vysokých teplotách a opakovaném zahřívání však může být méně stabilní než některé jiné tuky. Rozhoduje především složení oleje a způsob, jakým s ním v kuchyni zacházíte.

Spolupracujeme s: