Co se v článku dozvíte?
- Jak se počítají odvody OSVČ a proč samotná fakturace nestačí?
- Jaký rozdíl udělá měsíční příjem 30, 50 nebo 100 tisíc korun?
- Kdy rozhoduje výdajový paušál a kdy zákonné minimum?
- Proč se měsíční zálohy mohou lišit od konečného pojistného?
- Kolik peněz si připravit na odvody a případný doplatek?
Proč samotný měsíční příjem nestačí k výpočtu odvodů?
Představte si dva podnikatele, kteří každý měsíc vystaví faktury za 50 000 Kč. Jeden uplatňuje 40% výdajový paušál, druhý 60 %. Přestože mají stejné tržby, jejich daňový základ se výrazně liší.
U prvního činí roční daňový základ 360 000 Kč, u druhého pouze 240 000 Kč. Právě z daňového základu se následně odvozuje pojistné.
Pro sociální pojištění se podle současných pravidel používá 55 % daňového základu a sazba 29,2 %. Zdravotní pojištění se počítá z poloviny daňového základu sazbou 13,5 %. Pokud je však vypočtená částka nižší než zákonné minimum a podnikatel musí minimum dodržet, zaplatí právě minimální pojistné.
Důležitý detail: Výdajový paušál neznamená, že podnikatel dané peníze skutečně utratil. Jde o zákonem umožněný způsob stanovení výdajů pro daňové účely.
Kolik zaplatí OSVČ při příjmu 30 000 Kč měsíčně?
Při pravidelné fakturaci 30 000 Kč dosáhne podnikatel za rok tržeb 360 000 Kč. Jeho daňový základ se podle příslušného výdajového paušálu pohybuje od 72 000 do 216 000 Kč.
Všechny tři varianty mají jedno společné: při celoroční hlavní činnosti a běžném minimálním vyměřovacím základu vychází pojistné podle současných pravidel pod zákonným minimem.
Podnikatel tak zaplatí minimální sociální i zdravotní pojištění bez ohledu na to, kterou z uvedených sazeb paušálních výdajů oprávněně používá.
To ovšem neznamená, že mu z fakturovaných 30 000 Kč zůstane stejná částka jako jinému podnikateli. Jejich skutečné provozní náklady se mohou výrazně lišit.
Kolik zaplatí OSVČ při příjmu 50 000 Kč měsíčně?
Při měsíčních tržbách 50 000 Kč dosáhnou roční příjmy 600 000 Kč. Zde už se začínají projevovat zajímavé rozdíly.
Podnikatel se 40 % výdajovým paušálem vykáže daňový základ 360 000 Kč. Sociální pojištění vypočtené ze skutečného základu dosahuje 57 816 Kč ročně.
Při 60 % paušálu je daňový základ pouze 240 000 Kč a vypočtené sociální pojistné činí 38 544 Kč. V tomto případě však může výslednou povinnost zvýšit zákonné minimum.
Zdravotní pojištění vypočtené ze skutečného základu činí v první variantě 24 300 Kč a ve druhé 16 200 Kč ročně. Obě částky jsou nižší než roční minimum platné již v roce 2026.
Právě zde je vidět, proč nestačí vzít procento ze zisku a považovat výsledek za konečnou částku.
Kolik zaplatí OSVČ při příjmu 100 000 Kč měsíčně?
Při fakturaci 100 000 Kč měsíčně dosáhne podnikatel ročních tržeb 1,2 milionu korun.
Rozdíly mezi výdajovými paušály jsou tentokrát ještě výraznější.
Při 40 % paušálu činí daňový základ 720 000 Kč. Sociální pojištění vypočtené ze skutečného základu vychází na 115 632 Kč a zdravotní na 48 600 Kč ročně.
Při 60 % paušálu se daňový základ sníží na 480 000 Kč. Vypočtené sociální pojistné činí 77 088 Kč a zdravotní 32 400 Kč.
Při 80 % paušálu klesne daňový základ na 240 000 Kč. Podnikatel se tak může i při milionových ročních tržbách dostat do situace, kdy jeho výsledné pojistné určuje zákonné minimum.
Osmdesátiprocentní paušál ovšem nelze používat libovolně. Je určen zejména pro příjmy z řemeslných živností a zemědělské činnosti. Rozhoduje skutečný druh příjmů, nikoli to, jaký paušál by podnikateli vyhovoval nejvíce.
Velké srovnání: Všech devět modelů v jedné tabulce
Důležité upozornění k výpočtům
K 16. září 2026 nebyly v ověřených oficiálních podkladech potvrzeny konečné minimální zálohy pro rok 2027. Následující tabulka proto používá jako názorný scénář minima platná od července 2026: sociální pojištění 5 005 Kč a zdravotní pojištění 3 306 Kč měsíčně.
Nejde o definitivní výši odvodů pro rok 2027. Po zveřejnění nových minim se výsledky musí přepočítat.
Model počítá s hlavní samostatnou výdělečnou činností po všech 12 měsíců, běžnými minimy, rovnoměrnými tržbami a bez dalších úprav daňového základu. Nezahrnuje daň z příjmů ani dobrovolné nemocenské pojištění.
Částky v Kč. Výpočtový scénář s minimy roku 2026, nikoli konečné odvody roku 2027.
|
Tržby měsíčně |
Paušál |
Daňový základ za rok |
Sociální za rok |
Zdravotní za rok |
Celkem za rok |
Průměr měsíčně |
|
30 000 |
40 % |
216 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
|
30 000 |
60 % |
144 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
|
30 000 |
80 % |
72 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
|
50 000 |
40 % |
360 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
|
50 000 |
60 % |
240 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
|
50 000 |
80 % |
120 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
|
100 000 |
40 % |
720 000 |
115 632 |
48 600 |
164 232 |
13 686 |
|
100 000 |
60 % |
480 000 |
77 088 |
39 672 |
116 760 |
9 730 |
|
100 000 |
80 % |
240 000 |
60 060 |
39 672 |
99 732 |
8 311 |
*Metodika: roční sociální pojistné je stanoveno jako vyšší z vypočtené částky a modelového ročního minima 60 060 Kč; zdravotní obdobně s minimem 39 672 Kč. U všech uvedených variant vycházejí výsledky v celých korunách.
Co z tabulky vyplývá?
Největší rozdíly se projevují u podnikatelů s vysokými tržbami a nižším výdajovým paušálem. Při fakturaci 100 000 Kč měsíčně činí v tomto scénáři rozdíl mezi 40 % a 60 % paušálem 47 472 Kč ročně.
Naopak u nižších daňových základů se jednotlivé varianty dostávají na stejné zákonné minimum.
Skutečné výsledky pro rok 2027 se mohou lišit podle nově stanovené průměrné mzdy a případných dalších legislativních změn.
Proč můžete během roku platit jiné zálohy, než odpovídají výslednému zisku?
Měsíční zálohy a konečné roční pojistné nejsou totéž.
Představte si živnostníka, který v roce 2026 fakturuje 30 000 Kč měsíčně, ale v roce 2027 se mu začne dařit a jeho tržby vzrostou na 100 000 Kč.
Jeho zálohy se automaticky nepřepočítají podle každé nové faktury. Vycházejí z předchozích přehledů a aktuálních zákonných minim. Konečné pojistné za rok 2027 se vypořádá až po skončení roku.
Pokud podnikatel během roku zaplatí na zálohách méně, než činí jeho skutečná povinnost, vznikne mu doplatek. Naopak přeplatek se vypořádá podle příslušných pravidel.
Změna minim se navíc může projevit už během roku, i když podnikatel ještě nepodal nový přehled.
Co když podnikáte jen na vedlejší činnost nebo platíte paušální daň?
Výpočty v tabulce se týkají běžné hlavní samostatné výdělečné činnosti mimo paušální režim.
U vedlejší činnosti platí odlišná pravidla. Sociální pojištění může záviset na dosažení rozhodné částky a u zdravotního pojištění se za určitých podmínek neuplatňuje minimum.
Samostatnou kategorií jsou začínající podnikatelé. Při splnění zákonných podmínek mohou být v prvních dvou kalendářních letech zproštěni povinnosti platit pravidelné sociální zálohy. To však neznamená, že nemusí zaplatit samotné pojistné po podání přehledu.
Výdajový paušál také není totéž, co paušální daň. V paušálním režimu podnikatel platí stanovenou měsíční částku zahrnující daň z příjmů i povinné pojistné. Výše této platby se řídí samostatnými pravidly.
Kolik si každý měsíc odkládat na odvody?
Nejpraktičtější je oddělit peníze na pojistné od běžných provozních prostředků.
Podnikatel může pro plánování využít měsíční průměr ročního pojistného z tabulky. Musí však počítat s tím, že jde pouze o ilustrativní scénář, nikoli o potvrzený předpis záloh na rok 2027.
Pokud se mu v průběhu roku výrazně zvýší zisk, měl by průběžně přepočítávat také očekávané pojistné. Vyhne se tak situaci, kdy jej po podání přehledů překvapí vysoký doplatek.
Pozor: Uvedené částky nepředstavují čistý příjem podnikatele. Nezahrnují skutečné provozní náklady, daň z příjmů ani případné dobrovolné nemocenské pojištění. Pro sestavení rozpočtu na rok 2027 je nutné použít konečné parametry pojistného po jejich oficiálním zveřejnění.
Zdroje: AkcniCeny.cz, cssz.gov.cz, vzp.cz
