Co se v článku dozvíte?
- Jak má nový cenový strop spotřebitelských půjček fungovat?
- Proč se nyní mluví právě o hranici 48 % RPSN?
- Znamená to, že všechny půjčky budou mít stejný limit?
- Co může změna znamenat pro malé půjčky a odložené platby?
- Kdy by nová pravidla mohla začít platit?
Sněmovna schválila nová pravidla pro půjčky
Poslanecká sněmovna schválila v pátek 11. září 2026 novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Pro návrh hlasovalo 134 ze 136 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.
Pro spotřebitele je nejzajímavější částí novely omezení ceny velmi drahých půjček. Dosud totiž zákon nestanovuje jednoduchou konkrétní hranici RPSN, nad kterou už poskytovatel nesmí spotřebitelský úvěr nabídnout. Schválený návrh takový mechanismus zavádí.
Důležité je, že změna zatím není definitivní. Sněmovní schválení neznamená, že nová pravidla už platí. Návrh pokračuje legislativním procesem a jeho výsledná podoba se ještě může změnit.
Nejdražší půjčky mají dostat cenový strop
U běžných spotřebitelských úvěrů má být maximální cena navázána na repo sazbu České národní banky. Podle Sněmovnou schválené podoby má maximální RPSN odpovídat čtyřnásobku součtu repo sazby a osmi procentních bodů.
Právě RPSN je v tomto případě podstatné. Nejde pouze o úrok. Roční procentní sazba nákladů zohledňuje širší náklady spojené s úvěrem a spotřebiteli umožňuje lépe porovnat skutečnou cenu různých nabídek.
Proto by bylo chybou změnu popsat například větou, že „úrok bude maximálně 48 procent“. Takto nový limit nastavený není.
Proč dnes vychází právě 48 procent?
Výpočet má jednu důležitou pojistku. Repo sazba ČNB se pro stanovení hranice nemá započítávat v hodnotě nižší než 4 %.
Skutečná dvoutýdenní repo sazba ČNB nyní činí 3,75 %. Pro výpočet maximálního RPSN se však kvůli stanovenému minimu použijí 4 %.
Výpočet pak vypadá jednoduše:
4 × (4 % + 8 procentních bodů) = 48 % RPSN
Za současných podmínek tedy vychází nejnižší možná hranice pro běžné spotřebitelské úvěry na 48 % RPSN.
To ale neznamená, že poskytovatelé budou muset půjčky nabízet právě za 48 %. Jde o horní hranici pro úvěry, na které se tento mechanismus vztahuje. Levnější nabídky mohou samozřejmě zůstat výrazně pod ní.
Stejně tak nelze očekávat, že novela automaticky zlevní každou bankovní či nebankovní půjčku. Největší dopad by měla mít především na nabídky, jejichž nákladovost se dnes pohybuje nad navrhovaným limitem.
48 % neplatí pro každou půjčku stejně
Právě zde může snadno vzniknout nedorozumění. Nová pravidla neznamenají, že úplně každý spotřebitelský úvěr bude mít jednoduše maximální RPSN 48 %.
Pro malé krátkodobé úvěry má platit odlišný mechanismus, který omezuje jejich celkové náklady. Dává to smysl i matematicky: u velmi krátké půjčky může převod nákladů na roční procentní sazbu vytvářet velmi vysoké RPSN, přestože samotná částka zaplacená navíc je v korunách podstatně nižší.
U této skupiny úvěrů je proto důležitější sledovat, kolik korun může spotřebitel nad vypůjčenou částku skutečně zaplatit.
Přesné vymezení této kategorie a konečný způsob výpočtu je ale potřeba posuzovat podle výsledného znění novely po zapracování schválených pozměňovacích návrhů. V době přípravy článku nebyl tento konsolidovaný text ještě k dispozici.
Co by změna znamenala na konkrétních půjčkách?
Rozdíl je dobře vidět na třech jednoduchých modelových situacích. Nejde o nabídky konkrétních společností ani o výpočet budoucích splátek, ale o ukázku toho, který limit bude při posuzování ceny důležitý.
Půjčka 10 000 Kč na krátkou dobu: pokud bude podle konečného znění spadat do zvláštní kategorie malých krátkodobých úvěrů, nebude správné jednoduše vzít 48 % RPSN a podle nich počítat maximální cenu. Rozhodující bude zvláštní strop celkových nákladů.
Půjčka 50 000 Kč: u standardního spotřebitelského úvěru spadajícího pod obecný limit by při dnešních parametrech bylo rozhodující maximální RPSN 48 %. Nabídka s RPSN například 60 % by tedy byla nad touto hranicí.
Půjčka 100 000 Kč: princip je stejný. Pokud jde o běžný úvěr podléhající obecnému stropu, limit se neposouvá podle samotné vypůjčené částky. Při současném nastavení by opět činil 48 % RPSN.
Z těchto příkladů je zároveň vidět, proč nelze z údaje 48 % jednoduše vypočítat, kolik člověk maximálně přeplatí například u půjčky 50 000 nebo 100 000 Kč. RPSN není totéž co úroková sazba a výsledná zaplacená částka závisí mimo jiné na délce úvěru, splátkovém kalendáři a struktuře nákladů.
Změna může zasáhnout i nákupy „teď koupím, později zaplatím“
Novela se netýká jen klasické situace, kdy si člověk sjedná půjčku a peníze dostane na účet. Spotřebitelským úvěrem může být také financování přímo při nákupu zboží.
Typickým příkladem je elektronika. Zákazník si vybere nový telefon, počítač nebo televizi a obchod mu nabídne možnost zaplatit později nebo cenu rozdělit do několika plateb. Právě oblast některých odložených plateb, známá také pod označením BNPL neboli „buy now, pay later“, evropská pravidla více zahrnují do regulace spotřebitelských úvěrů.
Neznamená to ovšem, že každé prosté odložení úhrady automaticky podléhá totožnému režimu jako běžná spotřebitelská půjčka. Pro zákazníka bude proto důležité, jak je konkrétní financování nastaveno.
Přísnější pravidla čekají také reklamu na půjčky
Změnit se nemá jen samotná cena úvěrů. Novela zpřísňuje také pravidla, jakým způsobem mohou být půjčky propagovány.
Reklama by například neměla vytvářet dojem, že získání úvěru samo o sobě zlepší finanční situaci spotřebitele. Jde o důležitý detail zejména u marketingu zaměřeného na lidi, kteří už mají napjatý rodinný rozpočet.
Pro spotřebitele přesto zůstává klíčové dívat se před podpisem především na RPSN, celkovou částku, kterou má zaplatit, délku splácení a případné sankce. Samotná nízká měsíční splátka totiž ještě neříká, zda je půjčka levná.
Nová pravidla mají začít platit v únoru 2027
Sněmovna posunula plánovanou účinnost změn na 1. února 2027. Toto datum ale zatím nelze považovat za definitivní termín, od kterého budou nová pravidla skutečně platit.
Novela po schválení Poslaneckou sněmovnou pokračuje legislativním procesem. Teprve jeho dokončení ukáže konečné znění zákona.
Pro zájemce o půjčku je proto nyní nejdůležitější nepodlehnout zkratce, že „od února budou všechny půjčky maximálně za 48 %“. Přesnější je říci, že Sněmovna schválila cenový strop, který by u běžných spotřebitelských úvěrů při současných parametrech odpovídal 48 % RPSN. Malé krátkodobé úvěry mají mít vlastní způsob omezení nákladů a definitivní pravidla ukáže až dokončený legislativní proces.
Zdroje: AkcniCeny.cz, cnb.cz, psp.cz
