Co se v článku dozvíte
- Jak proběhla historicky první transplantace prasečích jater člověku
- Kolik dní pacient po zákroku žil a jak jeho tělo reagovalo
- Proč je právě játra největší výzvou v ksenotransplantaci
- Co tento úspěch znamená pro budoucnost transplantací
První úspěšná transplantace prasečí jater: vědci v šoku
Lékaři v Číně oznámili průlomový úspěch – poprvé v historii transplantovali geneticky upravená prasečí játra člověku, který po operaci žil dalších 171 dní. Šlo o 71letého pacienta s těžkou cirhózou a nádorem jater, pro kterého už nebyla dostupná žádná jiná léčba.
„Játra byla dosud považována za příliš složitý orgán na transplantaci ze zvířete. Má dvojnásobné zásobování krví a více než 500 funkcí, včetně filtrace toxinů a regulace cukru v krvi,“ vysvětlil hlavní chirurg dr. Beičeng Sun z První přidružené nemocnice Lékařské univerzity An-chuej.
Jeho tým proto využil prase s deseti genetickými úpravami, které snižují riziko, že lidský organismus orgán odmítne.
Orgán, který okamžitě začal fungovat
Zákrok dopadl nad očekávání dobře – prasečí játra začala okamžitě produkovat žluč a filtrovat krev, bez známek zánětu či odmítnutí. Po 38 dnech fungování však pacientovo srdce vykazovalo známky přetížení, a lékaři se proto rozhodli orgán odstranit.
Překvapivě – po vyjmutí prasečího orgánu pacientova vlastní játra znovu naskočila a dál fungovala. Muž poté žil ještě více než čtyři měsíce, než zemřel na komplikace spojené s původním onemocněním.
Studie byla následně publikována v prestižním časopise Journal of Hepatology – čímž se potvrdilo, že nejde o izolovaný experiment, ale o důvěryhodně zdokumentovaný vědecký průlom.
Prasečí orgány jako „most“ k záchraně životů
Tento experiment je podle vědců přelomem. Dokazuje, že zvířecí orgány mohou dočasně nahradit funkci lidských – například u pacientů, kteří čekají na vhodného dárce.
„Je to skutečná překlenovací terapie, která může zachránit životy,“ uvedl profesor Heiner Wedemeyer z Lékařské univerzity v Hannoveru. „Pokud dokážeme prasečí orgány bezpečně používat, můžeme významně snížit počet úmrtí pacientů, kteří se transplantace nedočkají.“
Nedostatek orgánů trápí i Česko
Podobně jako ve světě, i v České republice panuje dlouhodobý nedostatek dárců orgánů. Podle dat Koordinačního střediska transplantací čeká v Česku přes 1 000 lidí na vhodného dárce, z toho desítky dětí.
Ročně se u nás uskuteční zhruba 400 transplantací ledvin a 200 jater, ale stále desítky pacientů umírají, než se dočkají.
Pokud by se experimenty s prasečími orgány podařilo bezpečně převést do běžné praxe, mohly by představovat obrovskou naději – nejen pro pacienty v Číně, ale i v Evropě.
Ksenotransplantace: Když zvířecí orgány pomáhají lidem
Ksenotransplantace je vědní obor zabývající se přenosem orgánů mezi různými druhy. Nejčastěji se využívají právě prasata, protože jejich orgány jsou podobné lidským velikostí i funkcí.
První úspěšné experimenty se prováděly už před desítkami let, ale moderní genové inženýrství nyní umožňuje odstranit geny způsobující imunitní reakce, což otevírá úplně nové možnosti.
Začátek nové éry medicíny
Transplantace prasečí jater může být jen začátkem nové éry, kdy budou geneticky upravená zvířata zachraňovat lidské životy. Přestože etické otázky zůstávají, lékaři věří, že bezpečné využití zvířecích orgánů může změnit budoucnost medicíny.
Jak uvedl dr. Sun: „To, co se ještě nedávno zdálo nemožné, se právě stalo skutečností.“
Zdroje:
BBC Science News: China doctors transplant gene-edited pig liver into human patient
Journal of Hepatology: First successful xenotransplantation of porcine liver into human patient
Koordinační středisko transplantací ČR: Statistiky transplantací 2024
Zdroje: bbc.com, journal-of-hepatology.eu, kst.cz
