Co se v článku dozvím?
- Jak daleko je novela stavebního zákona v legislativním procesu
- Proč mají stavební úřady přejít pod stát
- Co se změní při stavbě rodinného domu nebo rekonstrukci
- Proč větší odpovědnost získají projektanti
- Kdy mají hlavní změny začít skutečně fungovat
Sněmovna novelu potvrdila. Ještě ale nejde o platná pravidla
Stavební zákon se v Česku mění znovu. Poslanecká sněmovna 9. září 2026 setrvala na původním znění novely, kterou předtím projednal a vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Návrh nyní míří k prezidentovi republiky.
Pro člověka, který právě připravuje projekt rodinného domu nebo rekonstrukci, to znamená především jedno: není důvod okamžitě měnit již rozběhnutý postup pouze kvůli mediálním zprávám o schválení novely. Řada největších změn má nastupovat postupně a kompletní nová struktura stavební správy má fungovat až od roku 2028.
Novela zároveň nepřepisuje celý systém od začátku. Některé prvky, například jedno řízení o povolení záměru nebo základní lhůty 30 a 60 dnů, obsahuje již současný stavební zákon. Reforma z roku 2026 má systém dále sjednotit a hlavně organizačně přebudovat.
Největší změnou bude přesun stavebních úřadů pod stát
Pro běžného občana může být nejviditelnější změnou skutečnost, že dnešní roztříštěná soustava stavebních úřadů má být nahrazena jednotnou státní stavební správou.
Vzniknout má Úřad rozvoje území České republiky, pod jehož strukturou mají fungovat krajské úřady rozvoje území a síť územních pracovišť. Ministerstvo pro místní rozvoj počítá se 14 krajskými úrovněmi a 205 územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností. V některých dalších městech by měla zůstat také detašovaná pracoviště.
Smyslem je, aby úředníci mohli mezi jednotlivými pracovišti lépe sdílet agendu a aby se stavebník nestal rukojmím situace, kdy je konkrétní menší úřad přetížený nebo personálně oslabený.
Ministerstvo reformu popisuje principem „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Cílem má být omezení opakovaného posuzování stejných otázek a situací, kdy stavebník získává jednotlivá stanoviska od několika různých institucí.
Pro člověka, který chce postavit rodinný dům, může být výhodou zejména předvídatelnější postup. Není však možné automaticky očekávat, že každé povolení bude skutečně hotové přesně za měsíc.
Rodinný dům za 30 dní? Lhůta existuje, realita je složitější
Právě třicetidenní povolení rodinného domu patří mezi nejčastěji zmiňované výhody nové úpravy. Je však nutné vysvětlit, co tento údaj skutečně znamená.
Stavební zákon stanovuje základní lhůtu 30 dnů pro jednoduché stavby a 60 dnů v ostatních případech. Třicetidenní lhůta tedy není úplnou novinkou zaváděnou až reformou z roku 2026.
Zároveň neplatí jednoduché pravidlo, že pokud úřad do 30 dnů nerozhodne, může stavebník následující den přivézt bagr a začít kopat základy.
Specifický mechanismus při nečinnosti úřadu se váže především na zrychlené řízení a na splnění zákonných podmínek. Stavebník musí mít například potřebné souhlasy účastníků a záměr musí odpovídat požadavkům zákona. Ani po marném uplynutí lhůty nelze automaticky začít stavět bez dalšího postupu vůči stavebnímu úřadu.
Údaj „povolení domu za měsíc“ je tedy potřeba vnímat jako zákonný a procesní cíl pro připravené a bezproblémové případy, nikoli jako záruku, že každý stavebník obdrží přesně třicátý den definitivní souhlas se stavbou.
Větší odpovědnost ponese projektant
Významná změna se týká také projektantů. Právě jejich role má být při posuzování technického řešení stavby podstatně důležitější.
Principem novely je, že za správnost projektové dokumentace a splnění technických požadavků odpovídá projektant. Stavební úřad se podle Ministerstva pro místní rozvoj nemá dostávat do role jakéhosi druhého projektanta, který znovu podrobně kontroluje odborné technické řešení dokumentace.
Pro stavebníka to na první pohled znamená méně kontroly ze strany úřadu. Současně však poroste význam výběru kvalitního projektanta.
U rodinného domu nebo větší rekonstrukce proto může být ještě důležitější než dnes, kdo projekt připravuje a zda je dokumentace od počátku kompletní a správná. Chyby se totiž mohou později projevit při realizaci stavby a odpovědnost za odbornou část dokumentace se více koncentruje právě u autorizovaných osob.
Levná nebo nedostatečně připravená projektová dokumentace se tak může ve výsledku stavebníkovi výrazně prodražit.
Co změny znamenají pro rekonstrukce
Nová pravidla neznamenají, že od roku 2028 bude nutné získávat povolení na každou úpravu domu nebo bytu.
I nadále bude důležité rozlišovat, zda jde o drobnou stavbu, jednoduchou stavbu, změnu dokončené stavby nebo zásah, který již povolení vyžaduje. U řady menších prací se stavebník bez klasického povolovacího řízení obejde.
Jiná situace může nastat například při rozsáhlejší přístavbě, nástavbě, zásahu do nosných konstrukcí, zásadní změně způsobu užívání objektu nebo u staveb v území se zvláštní ochranou.
Právě v případech, kdy rekonstrukce povolení potřebuje, má být výhodou větší integrace jednotlivých stanovisek. Stavebník by měl komunikovat s menším počtem institucí a veřejné zájmy mají být ve větší míře řešeny uvnitř jednoho systému.
Pro majitele staršího domu tak může být reforma citelnější při velké rekonstrukci než například při běžné výměně podlah, kuchyňské linky nebo jiných interiérových úpravách, které stavební povolení zpravidla nevyžadují.
Obce mají získat silnější slovo v územním plánování
Převod stavebních úřadů pod stát neznamená, že obce přijdou o možnost rozhodovat o budoucím charakteru svého území.
Naopak má dojít k jasnějšímu oddělení dvou rolí. Stát má rozhodovat o povolení konkrétní stavby, zatímco obce a kraje mají mít silnější odpovědnost za územní plánování a rozvoj svého území.
Pro stavebníka je to podstatné. Ani rychlejší stavební řízení totiž nepomůže projektu, který je v rozporu s územním plánem.
Před koupí pozemku určeného pro budoucí výstavbu proto bude nadále zásadní ověřit si nejen údaj v katastru nemovitostí, ale především aktuální územní plán obce, limity využití území, dostupnost infrastruktury a případné ochranné režimy.
Novela má také kritiky. Spory se vedou o přírodu i pravomoci úřadů
Rozsáhlá reforma nemá pouze zastánce. Kritika zaznívala během projednávání zejména kvůli rozsahu změn, přesunu zaměstnanců pod stát, ochraně přírody a nastavení některých veřejných zájmů.
Diskutovalo se například o změnách pravidel u kvalitní zemědělské půdy v okolí významné dopravní infrastruktury nebo o některých zásazích v ochranných pásmech národních parků. Kritici upozorňují na riziko oslabení ochrany území a přílišného zvýhodnění velkých investorských projektů.
Zastánci reformy naopak argumentují tím, že současný systém obsahuje příliš mnoho samostatných postupů, kompetenčních sporů a možností, jak se může povolování protahovat.
Výsledný efekt se proto nebude odvíjet pouze od textu zákona. Klíčové bude také to, zda stát zvládne převést úředníky, vytvořit fungující pracoviště, zajistit informační systémy a sjednotit rozhodovací praxi.
Klíčový bude rok 2028
Změny mají být zaváděny postupně. Úřad rozvoje území České republiky má podle přechodných ustanovení začít fungovat od 1. ledna 2027, zatímco krajská a územní struktura nové stavební správy má naplno převzít své úkoly od 1. ledna 2028.
Pro člověka, který plánuje stavbu nebo rozsáhlou rekonstrukci právě v následujících měsících, je proto zásadní sledovat, podle jakého režimu bude konkrétní řízení zahájeno a dokončeno.
Největší slib reformy je jednoduchý: stavebník by neměl řešit, který z několika úřadů musí navštívit a jaké stanovisko má ještě dodat. Stát má potřebná posouzení koordinovat sám.
Teprve praxe ale ukáže, zda se tento záměr skutečně promění v rychlejší povolování rodinných domů a rekonstrukcí, nebo zda první měsíce nové soustavy přinesou další přechodné komplikace.
Pro stavebníky proto zůstává nejdůležitější jedno pravidlo: kvalitní projekt, správně připravená dokumentace a včasné ověření podmínek konkrétního pozemku budou důležité i po reformě. Zákon může zjednodušit cestu k povolení, ale špatně připravený záměr za stavebníka nevyřeší.
Zdroje: AkcniCeny.cz, mmr.gov.cz, psp.cz, senat.cz, idnes.cz.
