Pokud věnujete svým rajčatům maximální péči a přesto se vám na některých plodech objevují hnědé zaschlé skvrny, nezoufejte. Nejspíš jde o nedostatek vápníku! Ten se u rostlin projevuje různými růstovými vadami, u rajčat ho však nejspolehlivěji poznáte podle zasychání koncových částí plodů.
Nedostupnost vápníku v půdě
Některé z projevů nedostatku vápníku můžete pozorovat i v případě, že máte v půdě tohoto prvku dostatek. To je způsobeno tím, že v určitých podmínkách nejsou rostliny schopné dusík přijímat. Jedná se tak o relativní nedostatek vápníku.
Existují dva základní důvody, proč rostliny nemohou přijímat kalcium z půdy. Prvním, na zahrádkách nepříliš častým, je nedostatek zálivky a zasychání kořenů. Druhým důvodem pak bývá vysoký obsah dusíku a draslíku v zemině. Pokud tedy svá rajčata často hnojíte, nebo je jen pěstujete v substrátu bohatém na tyto prvky, můžete jim paradoxně uškodit.
Relativní nedostatek vápníku nejčastěji postihuje rostliny pěstované v lehkých půdách. Nejsilněji se však projevy objevují u rajčat pěstovaných v květináčích či jiných nádobách. Záleží přitom i na dalších faktorech. Nejnáchylnější jsou odrůdy velkých steakových rajčat. Naopak drobné odrůdy bývají této nepříjemné choroby ušetřeny. Svou roli hrají také nepřiměřeně vysoké teploty, které mohou zasychání konců podporovat.
Nekrózy plodů rajčete
Nedostatek vápníku je příčinou mnoha růstových poruch zeleniny. Zdaleka nejznámější a nejlépe identifikovatelná je abiotická nekróza květního konce plodů rajčete. Jak již název této choroby napovídá, nekróza není způsobena žádným parazitem či škůdcem. Jedná se jednoduše o projev nedostatku živin.
Nekróza může mít za vlhkého počasí vzhled šedavých a mokrých skvrn na špičkách rajčat. Za sucha jsou pak skvrny takřka černé, suché a vpadlé. Podobné symptomy nedostatku vápníku vykazují i další druhy zeleniny. Mezi nejznámější příklad patří papriky, kterým může nekrotizovat celá špička plodu.
Jak rozpoznat nedostatek vápníku a plíseň bramborovou?
Zasychání konců rajčat se vždy objevuje ve spodní části plodů. Naopak u stopky hnědé nekrotické skvrny takřka nenajdeme.
Postižení plodů rajčat plísní bramborovou se projevuje odlišně. Hnědavé skvrny se postupně šíří po celém plodu a pronikají hluboko do dužiny. Povrch těchto skvrn je nerovný. Plíseň však napadá přednostně listy a proto ji rozpoznáme zejména šedivými až hnědými skvrnami na listech i stoncích.
Rajčata ochrání postřik
Pro zdárný růst je nutné rajčatům dopřát vyváženou výživu a pravidelnou zálivku. Pokud se však s nedostatkem vápníku přeci jen setkáte, nevyhnete se aplikaci tekutého hnojiva na listy. Vápník by měl být v hnojivu přítomen v jedné ze svých snadno rozpustných forem, například jako chlorid vápenatý.
Postřik s obsahem vápníku je možné použít i preventivně. Existuje mnoho tekutých hnojiv s obsahem kalcia, ovšem pokuste se vybírat zejména ty s nízkým obsahem dalších prvků, zejména dusíku. Hojně doporučovaný je například přípravek Wuxal Kalcium.
Pomáhá přidávání skořápek do půdy?
Přidávání drcených skořápek do půdy je metoda, kterou zahrádkáři rádi doporučují. Je nutné ovšem podotknout, že její účinnost může být skutečně minimální. Uvolnění vápníku ze skořápek do půdy poměrně dlouho trvá a rozhodně tedy nemůžete počítat s tím, že by skořápky od vajec zachránily současnou úrodu. Můžete si tak však připravit na vápník bohatý substrát pro další roky.
Dalším problémem při přidávání vaječných skořápek do půdy je právě neschopnost rajčat přijímat vápník při nadbytku dusíku či draslíku. Pokud vaše rostliny nemají možnost vápník pomocí kořenů přijmout, zvýšení jeho koncentrace v půdě bohužel nepomůže. Pouze se zvýší obsah nedostupného kalcia.
