Co se v článku dozvíte?
- Kdy přesně nastane zářijový úplněk a v kolik hodin vyjde Měsíc?
- Proč se tomuto úplňku říká sklizňový?
- Jak souvisí podzimní rovnodennost s polárními zářemi?
- Může jasný Měsíc polární záři zcela zastínit?
- Jak zjistit, zda má smysl vyrazit na pozorování?
Zářijový úplněk nastane v sobotu. Kdy přesně vyjde Měsíc?
Na poslední zářijový víkend připadá zajímavá astronomická událost. V sobotu 26. září 2026 nastane úplněk přesně v 18:49 středoevropského letního času. Měsíc bude v této fázi viditelný přibližně po celou noc, pokud pozorování dovolí počasí.
V Praze vyjde Měsíc už v 18:29, tedy přibližně dvacet minut před samotným okamžikem úplňku. V ostatních částech republiky se čas jeho východu mírně liší. Nad pražským obzorem zůstane až do nedělního rána, kdy zapadne přibližně v 7:48.
Na pozorování není nutné čekat přesně do 18:49. Úplněk označuje konkrétní astronomický okamžik, ale Měsíc bude působit téměř stejně kulatě i během následujících hodin.
Zajímavou příležitostí může být už jeho východ. Nízko nad obzorem se Měsíc často jeví větší, než když vystoupá vysoko na oblohu. Jde o optický klam, nikoli o skutečné zvětšení Měsíce.
Proč se zářijovému úplňku říká sklizňový?
Letošní zářijový úplněk nese tradiční označení sklizňový úplněk, anglicky Harvest Moon. Tento název patří úplňku, který nastává nejblíže podzimní rovnodennosti.
Ta letos připadá na 23. září ve 2:05 SELČ, tedy pouhé tři dny před úplňkem.
Označení pochází z dob, kdy zemědělcům pomáhalo světlo Měsíce při práci na polích po západu Slunce. V období kolem sklizňového úplňku navíc Měsíc v severních středních zeměpisných šířkách vychází několik večerů po sobě s menším časovým odstupem než obvykle.
Sklizňový úplněk však automaticky neznamená, že bude Měsíc mimořádně velký nebo jasný. Jeho název souvisí především s ročním obdobím.
Podzimní rovnodennost přeje polárním zářím. Úplněk však může překážet
Podzimní rovnodennost není zajímavá pouze tím, že začíná astronomický podzim. V jejím okolí bývají statisticky příznivější podmínky pro vznik geomagnetických bouří, které mohou přinést polární záře i do nižších zeměpisných šířek.
Souvisí to s uspořádáním zemského magnetického pole vůči magnetickému poli přicházejícímu se slunečním větrem. Za určitých podmínek se může energie ze slunečního větru účinněji přenášet do zemského magnetického prostředí.
To ovšem neznamená, že se polární záře objeví automaticky při každé rovnodennosti.
Letos do pozorování navíc vstupuje další faktor: jasný Měsíc.
Polární záře vzniká při interakci nabitých částic s atmosférou Země. Měsíc její vznik nijak neovlivňuje, ale jeho světlo může výrazně změnit to, co pozorovatel na noční obloze skutečně uvidí.
Slabá polární záře může za úplňku téměř splynout s jasnějším pozadím oblohy. Výraznější úkaz však může zůstat viditelný i při silném měsíčním svitu.
Rozdíl může být patrný také mezi pozorováním pouhým okem a fotografováním. Fotoaparát s vhodným nastavením a delší expozicí dokáže zachytit barvy a detaily, které člověk na místě vnímá mnohem slaběji.
Bude polární záře vidět také v Česku?
To zatím není možné spolehlivě říct.
Americké centrum NOAA Space Weather Prediction Center vydalo 21. září ve 14:30 českého času třídenní geomagnetickou předpověď pro období od 21. do 23. září. Očekává v ní maximální hodnotu indexu Kp 2, tedy aktivitu pod úrovní geomagnetické bouře.
Index Kp vyjadřuje míru narušení zemského magnetického pole. Vyšší hodnoty obecně znamenají výraznější geomagnetickou aktivitu, při které se oblast viditelnosti polárních září může rozšířit směrem k nižším zeměpisným šířkám.
Důležité je, že současná třídenní předpověď zatím nepokrývá noc ze soboty 26. na neděli 27. září. Z hodnoty Kp 2 pro předchozí dny proto nelze vyvozovat, jaké podmínky nastanou o víkendu.
Situace se navíc může změnit v závislosti na sluneční aktivitě. Rozhodující bude aktualizovaná předpověď zveřejněná těsně před víkendem.
Pro české pozorovatele je podstatná ještě jedna okolnost. Ani zvýšená geomagnetická aktivita nezaručuje úspěšné pozorování. Pokud bude zataženo, polární záře zůstane skrytá bez ohledu na svou intenzitu.
Jak se připravit na pozorování noční oblohy?
Pokud chcete sledovat především úplněk, vyplatí se vyrazit už v sobotu podvečer. V Praze vyjde Měsíc v 18:29, ale jeho pozorování bude záviset na oblačnosti a výhledu k východnímu obzoru.
U polární záře je situace složitější. Nestačí pouze vyrazit na tmavé místo a čekat.
Pro případné pozorování se vyplatí dodržet několik zásad:
- Najděte místo s otevřeným výhledem k severu. Polární záře může být z Česka viditelná nízko nad severním obzorem.
- Vyhněte se městskému osvětlení. Světla ulic a budov zhoršují kontrast slabých úkazů.
- Zkontrolujte oblačnost. Aktuální předpověď a družicové snímky najdete na webu ČHMÚ.
- Sledujte geomagnetickou aktivitu. NOAA nabízí krátkodobou předpověď polární záře s výhledem přibližně 30 až 90 minut.
- Neporovnávejte oblohu přímo s fotografiemi. Fotoaparát může zachytit mnohem výraznější barvy, než jaké uvidíte pouhým okem.
Obecně bývá pro pozorování polárních září vhodné období přibližně od 22:00 do 2:00 místního času. Neznamená to však, že se úkaz nemůže objevit dříve nebo později.
Aktuální situaci lze sledovat na stránkách NOAA – Aurora 30 Minute Forecast. Předpověď počasí a oblačnosti pro Českou republiku nabízí Český hydrometeorologický ústav.
Zářijový úplněk je astronomicky jistý. Zda se k němu přidá také polární záře, ukážou až aktuální údaje o sluneční a geomagnetické aktivitě.
Zdroje: AkcniCeny.cz, timeanddate.com, spaceweather.gov, chmi.cz
