Co se v článku dozvíte?
- Jak se postava dostala do sporu kvůli dítěti v nákupním vozíku?
- Jaké argumenty zazněly od rodičů a ostatních zákazníků?
- Jak reagoval personál a jaké je stanovisko obchodních řetězců?
- Jaká hygienická a bezpečnostní rizika odborníci uvádějí?
Setkání s problémem
Lucie, třicetiletá administrativní pracovnice z Brna, měla ráno jasný plán – rychle nakoupit, než se obchod zaplní. V místním supermarketu sáhla po nákupním vozíku a hned si všimla mladé maminky, která do koše vozíku posadila asi dvouleté dítě. Malý chlapec si spokojeně hrál s rohlíkem a kopal do balíčků těstovin.
„To dítě do vozíku nepatří,“ vyklouzlo Lucii, aniž by si to stihla rozmyslet. Bylo to spíš konstatování než útok, ale maminka se otočila s překvapeným výrazem.
„Proč by nemohlo? Je to pohodlnější a bezpečnější než ho honit po obchodě,“ odsekla žena. Lucie ucítila, jak se na ně začínají otáčet další zákazníci.
Střet názorů mezi zákazníky
Do debaty se přidala starší paní s plným košíkem. „Má pravdu, paní. Vozík je na potraviny, ne na děti. Víte, co se tam všechno válelo?“
Maminka se nenechala zviklat. „Ale vždyť to dělají všichni. A obchodní řetězce přece mají vozíky čistit.“
Z koutku u pečiva se ozval muž v bundě: „Já svoje děti do vozíku taky dával. Aspoň nešahaly na všechno kolem.“
Lucie cítila, jak se situace přiostřuje. V hlavě jí běžely obrazy reportáží o bakteriích na madlech vozíků a o případech, kdy se dítě ve vozíku zranilo.
Co na to obchod a odborníci?
Když k nim dorazila vedoucí směny, snažila se situaci uklidnit. „V našem obchodě se snažíme o pravidelné čištění vozíků, ale i tak doporučujeme, aby děti seděly pouze v určeném sedátku u madla – ne přímo v koši,“ řekla.
Lucie se zeptala, jak to řeší jiné supermarkety. Vedoucí uvedla, že například Lidl a Kaufland mají stejná doporučení – sedátko je konstruováno pro malé děti do určité váhy a umístění dítěte přímo do prostoru pro zboží je proti pravidlům.
Hygienik, kterého Lucie později kontaktovala pro svůj blog, potvrdil, že kovové a plastové části vozíků mohou být zdrojem bakterií jako je E. coli nebo salmonela. „Při umístění dítěte do koše hrozí nejen přenos chorob, ale i riziko pádu, pokud dítě vstane,“ vysvětlil.
Ve Spojených státech i Austrálii se už vedou kampaně, aby rodiče děti do koše vozíku nesadili. Některé řetězce tam dokonce instalovaly nálepky s varováním.
Vyústění a osobní ponaučení
Lucie si nakonec nákup udělala v tichosti, ale v hlavě jí zůstala nepříjemná pachuť. „Možná jsem to řekla moc přímo, ale někdy je potřeba upozornit na věci, které mohou být nebezpečné,“ přemítala cestou domů.
Když večer sdílela příběh na sociálních sítích, strhla se pod ním vlna komentářů. Někteří ji podpořili, jiní ji obvinili z přílišné přecitlivělosti.
Lucie si ale byla jistá jedním – že odteď už nikdy nebude přehlížet, když se hygienická a bezpečnostní pravidla v obchodech porušují. „Je to o ohleduplnosti. A ta začíná u nás všech,“ uzavřela svůj příběh.
Zdroje: AkcniCeny.cz, szu.gov.cz, diskuzní fóra, zkušenosti zákazníků, mzd.gov.cz
