Co se v článku dozvím?
- Proč vlastní vzhled často hodnotíme jinak než naše okolí
- Jak poznat zájem podle pohledu a řeči těla
- Proč může být nervozita druhých překvapivě dobrým znamením
- Co prozrazují komplimenty a zájem neznámých lidí
- Jakou roli v přitažlivosti hrají charisma, hlas a sebejistota
- Kterých 10 signálů může naznačovat, že svou atraktivitu podceňujete
Přitažlivost není jen hezký obličej
Když se řekne atraktivní člověk, většina lidí si automaticky představí někoho s výraznými rysy, krásným úsměvem nebo perfektní postavou. Skutečnost je však složitější.
To, jak na nás ostatní působí, ovlivňuje celý soubor vlastností. Patří mezi ně například držení těla, tón hlasu, mimika, smysl pro humor, upravenost, sebejistota, způsob komunikace nebo schopnost projevit zájem o druhého člověka.
Proto se může stát, že člověk, který sám sebe považuje za vzhledově průměrného, působí na své okolí mimořádně přitažlivě.
Navíc máme tendenci studovat vlastní vzhled z mnohem menší vzdálenosti než ostatní. Zatímco Vy možná řešíte drobnou vrásku, asymetrii obočí nebo tvar nosu, lidé kolem Vás vnímají především celkový dojem.
A právě jejich chování může někdy napovědět více než pohled do zrcadla.
1. Lidé s Vámi často navazují oční kontakt
Pohled patří mezi nejsilnější prostředky neverbální komunikace.
Pokud si opakovaně všímáte, že se na Vás lidé dívají o něco déle, než situace vyžaduje, nebo Váš pohled zachytí a následně rychle uhnou očima, může to být jeden ze znaků zájmu.
Typickou situací může být kavárna, kancelář, vlak nebo společenská událost. Podíváte se přes místnost a zjistíte, že se na Vás někdo právě díval. Za několik minut se situace opakuje.
Samozřejmě jeden pohled ještě nic neznamená. Pokud se ale podobné situace objevují pravidelně a u různých lidí, může být důvodem jednoduše to, že přitahujete jejich pozornost.
2. Cizí lidé se na Vás často usmívají
Úsměv je jednoduchým způsobem, jak dát druhému člověku najevo sympatie.
Pokud se na Vás lidé v běžných situacích spontánně usmívají, mohou Vás vnímat jako příjemného, sympatického nebo atraktivního člověka.
Nemusí přitom automaticky jít o flirtování.
Přitažlivost totiž není pouze romantická nebo sexuální. Člověk může působit atraktivně také tím, že vyzařuje klid, otevřenost nebo pozitivní energii.
Právě kombinace vzhledu a přístupnosti bývá pro okolí velmi silná.
3. Lidé hledají důvod, proč s Vámi začít mluvit
„Nevíte, kolik je hodin?“
„Chodíte sem často?“
„Kde jste koupil tu bundu?“
Samotné otázky mohou být naprosto nevinné. Pokud však lidé opakovaně využívají drobné záminky k zahájení rozhovoru a poté se ho snaží prodlužovat, může jít o další nenápadný signál.
Zvlášť patrné je to ve chvíli, kdy už byla původní otázka dávno zodpovězena, ale druhý člověk stále hledá další témata.
Zájem totiž často nevypadá jako otevřené vyznání. Mnohem častěji začíná obyčejnou snahou zůstat ve Vaší blízkosti o několik minut déle.
4. Někteří lidé jsou ve Vaší přítomnosti nezvykle nervózní
Nervozitu si většinou vykládáme negativně. Přitom může mít přesně opačný význam.
Člověk, kterému na dojmu před Vámi záleží, může začít mluvit rychleji, zakoktávat se, hrát si s rukávy, upravovat si vlasy nebo působit méně přirozeně než obvykle.
Důvod je jednoduchý: chce udělat dobrý dojem a zároveň si uvědomuje, že ho hodnotíte.
Někdo se naopak může stát nezvykle tichým.
Proto není neobvyklé, že velmi atraktivní lidé získávají dojem, že se jim ostatní vyhýbají. Ve skutečnosti mohou na část okolí působit natolik sebejistě nebo přitažlivě, že se lidé jednoduše bojí udělat první krok.
5. Dostáváte komplimenty i za věci, které sami nepovažujete za výjimečné
Možná pravidelně slýcháte:
„Máš krásné oči.“
„Tobě ten účes opravdu sedí.“
„Máš příjemný hlas.“
„Ty se snad na každé fotografii povedeš.“
Vy přitom nad podobnými poznámkami mávnete rukou, protože danou vlastnost vidíte každý den.
A právě v tom může být problém.
Na svůj obličej, hlas nebo postavu jsme natolik zvyklí, že je přestáváme považovat za něco zajímavého. Pro člověka, který nás vidí poprvé, však mohou být stejné vlastnosti velmi výrazné.
Pokud podobné komplimenty dostáváte opakovaně od lidí, kteří se navzájem neznají, stojí za to je neignorovat.
6. Lidé si pamatují překvapivě mnoho detailů z Vašich rozhovorů
Zmínili jste před několika týdny oblíbenou kapelu a druhý člověk si na ni vzpomene.
Řekli jste, že máte v pátek důležitou pracovní schůzku, a někdo se Vás později zeptá, jak dopadla.
Samotná dobrá paměť samozřejmě nemusí znamenat romantický zájem. Pokud je však někdo přitahován druhým člověkem, často mu věnuje větší pozornost.
A s větší pozorností přichází také lepší zapamatování detailů.
Je to jeden z důvodů, proč může být opravdový zájem mnohem lépe vidět v běžném chování než ve velkých gestech.
7. Lidé se v rozhovoru nevědomky přizpůsobují Vašemu chování
Sednete si a druhý člověk udělá za chvíli totéž. Opřete si ruku o stůl a po několika okamžicích podobné gesto zopakuje. Začnete mluvit tišeji a on rovněž ztlumí hlas.
V psychologii se podobnému chování často říká zrcadlení.
Lidé nevědomky napodobují gesta, tempo řeči nebo držení těla osob, se kterými se cítí dobře nebo na které se intenzivně soustředí.
Pozor ale na přehnané závěry. Zrcadlení se objevuje také mezi přáteli, kolegy nebo členy rodiny.
V kombinaci s dalšími signály však může ukazovat na silné sympatie.
8. Slýcháte věty typu „Ty určitě nemáš problém někoho poznat“
Některé komplimenty se vůbec netváří jako kompliment.
Typickým příkladem jsou věty:
„Tobě určitě píše spousta lidí.“
„Ty přece musíš mít pořád nějaké nápadníky.“
„Nevěřím, že jsi dlouho sám.“
Podobné komentáře často odrážejí způsob, jakým Vás druhý člověk vnímá. Pokud automaticky předpokládá, že máte kolem sebe mnoho zájemců, může to znamenat, že Vás sám řadí mezi atraktivní lidi.
Paradoxně může taková domněnka způsobit i to, že Vás lidé méně často přímo oslovují. Předpokládají totiž, že stejně nemají šanci nebo že už pravděpodobně partnera máte.
9. Na fotografiích se sami sobě líbíte méně než ostatním
Tento pocit zná téměř každý.
Podíváte se na fotografii ze společné oslavy a okamžitě si všimnete zvláštního úsměvu, špatného úhlu nebo vlasů, které podle Vás nevypadají dobře.
Vaši známí přitom nechápou, co na fotografii řešíte.
Jedním z vysvětlení je prostá skutečnost, že sami sebe vnímáme jinak než naše okolí. Nejčastěji se vidíme v zrcadle, tedy převráceně. Fotografie nám ukazuje podobu bližší tomu, jak nás vidí ostatní.
Navíc při hodnocení vlastní fotografie často analyzujeme jednotlivé detaily, zatímco ostatní hodnotí celkový výraz.
Jedna nepovedená fotografie nevypovídá prakticky nic o tom, jak atraktivně působíte v reálném životě. Fotografie zachytí zlomek sekundy, zatímco osobní dojem vytváří pohyb, mimika, hlas i způsob komunikace.
10. Lidé chtějí být ve Vaší blízkosti
Možná nejvýmluvnější signál vůbec nesouvisí s obličejem.
Lidé si k Vám na večírku přisedají. Vyhledávají Vás během společenských akcí. Zapojí Vás do rozhovoru nebo mají tendenci stát blíž, než by bylo nezbytné.
Pokud se s Vámi lidé chtějí bavit a opakovaně vyhledávají Vaši společnost, něco na Vás pravděpodobně funguje.
Může to být vzhled.
Může to být humor.
Může to být sebejistota.
Nebo kombinace všeho dohromady.
A právě tady se ukazuje, proč je tak obtížné měřit lidskou přitažlivost pouze podle fotografie.
Proč sami sebe často hodnotíme přísněji?
Každý den vidíme vlastní tvář a velmi dobře známe všechny její nedokonalosti. Víme, který zub není dokonale rovný, která strana obličeje je podle nás fotogeničtější nebo co bychom na své postavě chtěli změnit.
Ostatní lidé takto detailní seznam většinou nemají.
Člověka vnímají jako celek.
K atraktivitě proto výrazně přispívají také věci, které v zrcadle vůbec neuvidíte:
- způsob, jakým se smějete,
- tón Vašeho hlasu,
- gesta,
- držení těla,
- způsob, jakým nasloucháte,
- smysl pro humor,
- sebejistota,
- vůně a upravenost,
- schopnost vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.
Člověk tedy může na fotografii působit poměrně obyčejně, ale při osobním setkání být mimořádně charismatický a přitažlivý.
Jeden signál nestačí. Sledujte spíše celý obraz
Je důležité dodat, že žádný z uvedených projevů není stoprocentním důkazem toho, že Vás druhý člověk považuje za atraktivní.
Oční kontakt může být náhodný. Úsměv může být projevem slušnosti. Nervozita může souviset s povahou člověka a zapamatování detailů zase s dobrou pamětí.
Mnohem zajímavější je kombinace několika signálů najednou.
Pokud lidé vyhledávají Váš pohled, snaží se s Vámi mluvit, pamatují si detaily, často Vás chválí a přirozeně chtějí trávit čas ve Vaší blízkosti, pravděpodobně na své okolí působíte pozitivněji, než si sami uvědomujete.
A možná právě to je největší paradox přitažlivosti.
Člověk, který se každé ráno dívá do zrcadla a vidí především své nedostatky, může být pro někoho jiného přesně tím člověkem, za kterým se otočí.
Zdroje: AkcniCeny.cz, psychologytoday.com
