Co se v článku dozvím?
- Jak poznat, že jste vyrůstali s toxickými rodiči
- Jaké chování je důsledkem emocionálního zanedbávání
- Proč máme pocit viny za chyby rodičů
- Který znak si většina lidí vůbec neuvědomuje
- Co můžete dělat, pokud se v těchto vzorcích poznáte
1. Rodiče nebyli oporou
Pokud jste se jako děti necítili bezpečně, milovaně nebo pochopeně, může to ovlivnit celý váš život. Ať už byli rodiče příliš přísní, lhostejní, nebo příliš benevolentní, absence emocionální podpory často vede k nízkému sebevědomí a neschopnosti důvěřovat druhým. Dospělí pak mají potíže navazovat zdravé vztahy.
2. Těžko snášíte odmítnutí nebo neúspěch
Byli vaši rodiče přísní perfekcionisté, kteří nikdy nebyli spokojeni? Pak jste se možná naučili, že lásku si musíte zasloužit výkonem. Výsledkem je strach z chyb, úzkost a vnitřní tlak být „nejlepší“ za každou cenu. To může vést k chronickému perfekcionismu.
3. Nečekané výbuchy emocí
Někteří lidé reagují extrémně – v situacích, kde by jiní zůstali klidní. Může jít o výbuchy hněvu, zoufalství nebo paniky. Psycholožka Susan Forward upozorňuje, že jde často o potlačené emoce z dětství, které neměly bezpečný prostor k vyjádření. Rodiče mohli dítě emocionálně manipulovat, zastrašovat nebo trestat za projevy emocí.
Tento bod je nejčastěji přehlížený, přesto je jedním z nejškodlivějších.
4. Potlačování vlastních potřeb
Děti vyrůstající v toxickém prostředí se často naučí být „hodné“, aby se vyhnuly konfliktům. Přestanou naslouchat vlastním pocitům, potřebám a přáním. V dospělosti se to projevuje tak, že lidé neumějí říct „ne“, neumějí vyjádřit hněv ani smutek, jen aby zachovali klid a vyhověli ostatním.
5. Nejasný pocit identity
Když rodiče určují, jak má dítě žít, co má chtít a co je „správné“, dítě nemá šanci rozvíjet svůj autentický já. V dospělosti se pak člověk cítí ztracený, neví, kdo vlastně je, co má rád a co od života chce. Mnoho lidí to zaměňuje s leností nebo nerozhodností – ale kořen bývá hlubší.
6. Tvrdý vnitřní kritik
„Neděláš to dost dobře“, „Jsi k ničemu“, „Nikdy nic nedokážeš“… Pokud vám tyto věty zní povědomě, možná je v hlavě stále opakuje hlas z dětství. Kritičtí nebo zesměšňující rodiče dokážou vytvořit silného vnitřního sabotéra, který ovlivňuje každý krok, který uděláte.
7. Pocit viny za chování rodičů
Jedna z nejtěžších forem toxického vztahu je ta, kdy dítě přebírá zodpovědnost za chování dospělých. Říká si: „Asi jsem si to zasloužil/a“, „Měl/a jsem se víc snažit“. Takoví lidé i v dospělosti ospravedlňují necitlivé nebo ubližující chování rodičů a mají problém přijmout, že vina nebyla na jejich straně.
Co s tím, když se v popisu poznáváte?
Pokud se v některých bodech poznáváte, nejste sami. To, že si uvědomíte tyto vzorce, je prvním krokem k uzdravení.
- Vyhledejte podporu – terapie je účinný nástroj, jak přepsat staré vzorce.
- Začněte si všímat vlastních potřeb a emocí – napište si je, dejte jim prostor.
- Pracujte na sebe-laskavosti – mluvte se sebou tak, jak byste mluvili s nejlepším přítelem.
Jak říká psychoterapeutka Marie Hovorková:
„Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme změnit, jak ji necháme působit na naši přítomnost.“
Zdroje: psychologytoday.com, healthline.com.
