Kopr vonný pochází z teplých oblastí v okolí Středozemního moře, avšak dnes je pěstován jakožto nenáročná letnička po celém světě. Historie jeho užití sahá až do dob starověkého Egypta. Jako účinnou léčivku ho pěstovali také Řekové a Římané. Gladiátoři i atleti si již tehdy pro posílení svalů natírali končetiny koprem. Rostlina byla také užívána pro urychlení hojení a podle pověstí měl kopr dokonce zahánět démony.
Užití
Dnes se kopr užívá zejména v kuchyni. Slouží jako dochucovadlo k rybám a masu, či jako přísada do omáček, polévek a salátů. Je také nenahraditelnou přísadou při nakládání zeleniny. Kopr je možné samozřejmě také sušit, nejlépe při teplotách do 30 stupňů, a užívat jako koření. V bylinkářství se používají nejčastěji listy s natí či semena.
Pěstování
Kopr je nenáročná jednoletá rostlina. Vyžaduje, pokud možno, slunné stanoviště s dostatkem tepla, lépe se mu daří v nepříliš větrných lokalitách. Lze ho pěstovat ve většině typů půd, snáší i zeminu chudou na živiny. Je ovšem citlivý na přehnojení a nedaří se mu na přemokřených půdách. Vysévat můžeme od března do července, již šest týdnů po výsevu můžeme sklízet nať. Samovolně se rozmnožuje samovýsevem, není tedy nutné každý rok dokupovat semena.
Účinky
Kopr zlepšuje trávení a stimuluje produkci žaludečních šťáv, proto je doporučován při zažívacích potížích či nadýmání. Je také využíván při onemocněních ledvin, protože působí močopudně a má antibakteriální účinky. Pomáhá na bolesti hlavy a při psychickém vypětí či nespavosti. Je bohatý na mnoho druhů živin, proto prospívá kostem i nehtům a urychluje hojení ran.
