Chmel otáčivý můžeme na polích i v přírodě poznat velice snadno. Jde o vytrvalou liánu, jejíž výhony se pnou po opoře či plazí po zemi do vzdálenosti mnoha metrů. V přírodě se vyskytuje v lužních lesích a v křovinách na březích řek, ovšem výrazně jednodušší je najít ho na polích. V České republice se pěstuje chmel již odnepaměti, první údaje o pěstování této rostliny na našem území jsou již z 9. století.
Zelené zlato
Dnes se na pěstování chmelu zaměřuje nemálo pěstitelů, můžeme ho tedy nalézt v mnoha regionech naší země. Pěstováním a kultivací je však proslulá zejména oblast Žatecka, která je také silně spjata s výrobou piva. V Česku rostou některé z nejkvalitnějších odrůd, proto se někdy také chmelu přezdívá "zelené zlato". Na polích se ale můžeme setkat pouze se samičími exempláři této rostliny. Pro výrobu piva je totiž nutné, aby samičí šištice zůstaly neopylené, je proto nutné zamezit styku s jakoukoli samčí rostlinou, která by mohla znehodnotit úrodu.
Užití
Samičí chmelové šištice se využívají v pivovarnictví na výrobu piva. Díky hořkému lupulinu, který obsahují, totiž tomuto nápoji dodávají patřičnou nahořklou chuť. Mladé výhonky je možné využívat navíc jako zeleninu a náhradu chřestu, je možné je také nakládat či přidávat do polévek.
Ve farmacii se chmel užívá pro výrobu mnoha kosmetických přípravků. Působí jako účinné sedativum a narkotikum, pomáhá tedy zklidnit organismus, působí proti stresu a navozuje hluboký spánek. Těchto vlastností se využívá i v lidovém léčitelství, chmel pomáhá při problémech se spánkem a povzbuzuje chuť k jídlu. Snižuje také horečku a uvolňuje křeče.