Co se v článku dozvím?
- Kdy přesně letos posouváme hodiny a proč dříve než obvykle
- Odkud pochází nápad měnit čas a jak se vyvíjel
- Jaký je postoj Evropské unie a proč se rozhodnutí stále odkládá
- Jak to mají jiné státy po světě – a kdo už změnu času zrušil
- Proč se střídání času mnohým nelíbí a co o tom říkají odborníci
Kdy letos přecházíme na zimní čas
V noci ze soboty 25. na neděli 26. října 2025 se hodiny posunou z 3:00 na 2:00. Česká republika se tak, stejně jako ostatní evropské země, vrátí na standardní středoevropský čas (CET). Znamená to více světla ráno, ale také dřívější soumrak. Letos jde o nejčasnější přechod na zimní čas od roku 2014.
Historie: praxe stará více než sto let
Myšlenka střídání času vznikla už během první světové války, kdy Německo a Rakousko-Uhersko zavedly letní čas kvůli úsporám energie. Od té doby se systém několikrát zrušil a znovu obnovil – v bývalém Československu se trvale ustálil v roce 1983.
Evropská unie pak od roku 1996 sjednotila pravidla tak, že všechny členské země přecházejí na letní čas poslední březnovou neděli a zpět na zimní poslední říjnovou neděli.
Evropská unie: slib zrušení, který zůstal na papíře
V roce 2018 provedla Evropská komise rozsáhlý průzkum mezi 4,6 milionu Evropanů. Výsledek byl jednoznačný – 84 % respondentů chtělo střídání času zrušit.
Na základě toho Evropský parlament v roce 2019 odhlasoval, že se střídání času ukončí nejpozději do roku 2021. Jenže členské státy se nedokázaly shodnout, zda si ponechat trvale letní nebo zimní čas.
„Země na severu, jako Finsko či Nizozemsko, preferují zimní čas kvůli kratším dnům, zatímco státy na jih Evropy, například Francie nebo Chorvatsko, se přiklánějí k letnímu času,“ vysvětluje doc. Petr Horský, odborník na chronobiologii z Masarykovy univerzity.
Od té doby se téma prakticky nepohnulo – pandemie, energetická krize i další priority EU odsunuly tuto otázku na vedlejší kolej. Aktuální předpisy tak zůstávají v platnosti nejméně do roku 2026.
Změna času ve světě: většina zemí už skončila
Zatímco Evropa váhá, řada států po světě už střídání času zrušila.
- Rusko přešlo trvale na zimní čas už v roce 2014.
- Turecko od roku 2016 používá stále letní čas.
- Čína, Indie a Japonsko změnu času vůbec neprovádějí.
- V Latinské Americe se střídání času zrušilo například v Argentině, Uruguayi či Brazílii.
- Island a Bělorusko v Evropě čas nemění vůbec.
Naopak v Austrálii nebo USA se systém liší podle jednotlivých států – některé regiony letní čas uplatňují, jiné nikoli.
„Trend je zřejmý – svět od toho ustupuje. Mnoho států zjistilo, že úspory energie jsou minimální, zato dopady na biorytmus lidí značné,“ doplňuje odborník.
Proč se změna času stále drží
Navzdory rostoucí kritice má střídání času své zastánce. Argumentují tím, že sjednocený systém zjednodušuje mezinárodní dopravu, obchod a komunikaci.
Podle statistik Ministerstva průmyslu ale úspora elektřiny nepřesahuje 0,2 % roční spotřeby, což je zanedbatelné. Většina odborníků se dnes shoduje, že dopady na spánek, koncentraci a zdraví převyšují výhody.
Co bude dál
Přestože se hovoří o možném oživení jednání během polského předsednictví EU v roce 2025, zatím není nic jisté. Do té doby nás tak dvakrát ročně čeká známý rituál – na jaře ztrácíme hodinu spánku, na podzim ji získáváme zpět.
Letošní přechod na zimní čas nastane 26. října a přinese o hodinu spánku navíc. Jenže zároveň znovu připomene, že Evropa se už roky nedokáže dohodnout, zda střídání času definitivně ukončí. Zatím to vypadá, že hodiny budeme posouvat ještě pěkných pár let.
Zdroje:
Český statistický úřad: Přechod na zimní čas a jeho dopady
Euractiv.cz: EU zruší střídání času, ale kdy?
BBC News: EU daylight saving time debate
Reuters: EU sleep experts warn against clock changes
