Orchideje patří k nejhojněji pěstovaným pokojovým květinám. Není také divu, jejich krásně zbarvené a výrazné květy jsou ozdobou každého interiéru. Péče o orchideje navíc není náročná a zvládnou ji i naprostí začátečníci. Jak však rozpoznat, že něco není v pořádku? A jak v takovém případě postupovat, aby nedošlo k úhynu rostliny?
Orchideje jako pokojové rostliny
Čeleď vstavačovité, lidově nazývaná orchideje, je nesmírně obsáhlá a zahrnuje více než 30 000 popsaných botanických druhů. Mnoho z těchto rostlin se díky unikátnímu vzhledu stalo oblíbenými pokojovými rostlinami. Umělým křížením navíc bylo vytvořeno přes 100 000 kultivarů lišících se nejen barvou, velikostí a tvarem květů, ale také nároky při pěstování. Nejhojněji pěstovaným druhem orchideje u nás je v současnosti phalaenopsis neboli můrovec.
Ať už pěstujete jakýkoli druh orchideje, dříve či později se setkáte s některými chorobami a škůdci, které mohou vaše rostliny oslabit či dokonce způsobit jejich úhyn. Mezi ty nejrozšířenější pak patří právě i černá hniloba.
Jak vzniká černá hniloba?
Černá hniloba je častým onemocněním, které postihuje okurky, rajčata, mrkve a další zahradní rostliny. Podobné příznaky má však i plísňové onemocnění, které se nevyhýbá ani orchidejím. Ty jsou k chorobě náchylné zejména při dlouhodobém pěstování v nadměrné vlhkosti a chladu.
Nemoc způsobují nejčastěji houby Pythium ultimum a Phytophthora cactorum, které postihují jak Phalaenopsis, tak i jiné druhy orchidejí. Plísně se mezi rostlinami šíří ve formě odolných spor kapkami vody. Pokud voda obsahující spory dosedne na povrch listu, spory proniknou do pletiv rostliny a zahájí další fázi jejich životního cyklu. Na listech se tak nejprve objeví malé, průsvitné a vodnaté skvrny, které tmavnou až černají. Infikovanou rostlinu je nutné rychle ošetřit, aby nedocházelo k dalšímu šíření nemoci.
Jak černou hnilobu rozpoznat?
Jedním z prvních příznaků počínajících potíží jsou právě ony černé (či tmavě hnědé) skvrny na listech. Ačkoli je vznik barevných skvrn na listech orchidejí poměrně častý jev, rozhodně byste nad ním neměli mávnout rukou. Jedná se o nebezpečné onemocnění, které se rychle šíří po rostlině a může způsobit její úhyn. Plíseň se navíc dobře přenáší z rostliny na rostlinu pomocí kapek vody, což může potenciálně ohrozit všechny vaše orchideje.
Předtím, než začnete rostlinu ošetřovat se však dobře ujistěte, že se jedná o hnilobný proces. Ten rozpoznáte podle tmavě hnědých až černých skvrn, které se poměrně rychle zvětšují. Infikované místo je na omak měkké a nakažené listy často v okolí tmavých skvrn žloutnout. Naopak na vnitřní straně skvrn dochází k usychání, hnědnutí a propadání tkáně.
Jak zachránit nakaženou rostlinu?
1/ Zbavte se postižené oblasti
Abyste předešli šíření infekce, je nezbytné celou postiženou oblast odstranit. Podle rozsahu napadení tak můžete ostrým desinfikovaným nožem odříznout napadenou oblast či klidně celý list. Listy pro jistotu vždy ořezávejte několik centimetrů dále, než jsou poslední viditelné skvrny. Následně rostlinu umístěte na místo s dostatečnou cirkulací vzduchu, aby rána dobře zaschla.
2/ Ošetřete rostlinu fungicidem
Po odstranění postižených míst nezapomeňte zbytek rostliny ošetřit vhodným fungicidním přípravkem. Nejvyšší účinnost mají samozřejmě chemické postřiky, které můžete zakoupit v zahradnictvích i hobby marketech. Pokud se však vyhýbáte pesticidům, můžete vyzkoušet i obyčejnou skořici. Tu můžete aplikovat přímo na místo, kde jste provedli řez. Po ošetření ponechte rostlinu ještě několik týdnů stranou od ostatních, abyste měli jistotu, že jste se infekce skutečně zbavili.
Jak hnilobě předejít?
Při pěstování orchidejí je důležité myslet i na prevenci. Při prvních příznacích nastupujícího onemocnění je tak důležité postiženou rostlinu oddělit od ostatních, aby nemohlo dojít k přenosu nákazy. Rostliny udržujte v čistých květináčích a nenechávejte je po dlouhou dobu stát ve vodě. Při pěstování orchidejí ve skleníku či na místě s vysokou vzdušnou vlhkostí si vždy pečlivě prostudujte optimální vzdušnou vlhkost pro vámi pěstovaný druh. Vysoká vlhkost totiž velmi prospívá rozvoji plísňových onemocnění. Důležitá je také dostatečná cirkulace vzduchu v okolí pěstovaných rostlin. Na počátku jara může jako prevence sloužit také pohnojení rostlin hnojivem bohatým na vápník.
