Co se v článku dozvím?
- Proč se v Chorvatsku znovu šíří spotřebitelská vlna odporu
- Jaké cenové rozdíly zákazníky nejvíce pobouřily
- Jak na situaci reagují lidé na sociálních sítích
- Proč se znovu skloňuje slovo „bojkot“ a co bude dál
Hněv, který se vrací: Chorvati objevili nový cenový rozdíl
V Chorvatsku se po delší době znovu probouzí silné spotřebitelské emoce. Sociálními sítěmi se bleskově šíří fotografie z německého a chorvatského Kauflandu, kde je na první pohled vidět šokující rozdíl: stejný produkt, stejná značka, ale cena v Chorvatsku je podle zveřejněných údajů až dvojnásobná.
Tentokrát nejde o žádné drobné zboží, ale o prémiovou sušenou šunku Jamon Serrano, která je v Německu uváděna za ceny okolo 69,90 EUR (případně v akci za 59,90 EUR).
V Chorvatsku? 119,99 EUR.
Podle autorů příspěvků se tak potvrzuje to, co spotřebitelé říkají už dlouho: že zahraniční řetězce považují chorvatský trh za místo, kde si mohou dovolit víc.
Spotřebitelé mluví jasně: „Nejsme ovce“
Komentáře pod virálním příspěvkem na sociální síti ukazují, že lidé už nejsou ochotni tyto cenové rozdíly tolerovat. Objevují se věty jako:
- „Tohle není náhoda, to je jasné pohrdání zákazníky.“
- „Znovu se opakuje to samé – stejné balení, stejná značka, ale u nás jiná realita.“
- „Když Němci zaplatí polovinu, proč bych já měl zaplatit dvojnásobek?“
Mnozí připomínají i loňský spotřebitelský odpor označený hashtagem #bojkot, který poprvé ukázal, že zákazníci dokážou vytvořit skutečnou společenskou sílu.
A dnes se zdá, že podobná situace může znovu nastat.
"Tohle není o tom, zda si někdo koupí drahou šunku. Jde o princip," říká v diskusi jeden z aktivních členů spotřebitelské komunity. "Chceme férové ceny, ne dvojnásobné přirážky jen proto, že žijeme v menší zemi."
Shrinfklace, dvojí ceny a rostoucí nedůvěra
Spotřebitelská nedůvěra navíc roste i kvůli trendu tzv. shrinkflace — výrobci snižují gramáž, ale cenu ponechávají. Velký mediální ohlas měla například změna čokolád Milka, kdy se v Německu z 100 g stalo 90 g nebo dokonce 80 g, aniž by cena klesla.
Němečtí spotřebitelé situaci nenechali být – začali čokolády prostě nekupovat.
Mnozí Chorvati nyní argumentují podobně:
"Pokud nechceme být bráni jako snobové nebo naivní spotřebitelé, musíme se ozvat."
Koupit, nebo nekoupit? Spotřebitelé stojí před rozhodnutím
A to je právě otázka, která se nyní šíří napříč sociálními sítěmi:
„Podpořit takovou cenu, nebo říct jasné NE?“
Někteří tvrdí, že tak vysoká cena je urážkou inteligence zákazníků. Jiní vyzývají k rozvaze a tvrdí, že jde o jasný signál nutnosti opětovného bojkotování předražených produktů, dokud řetězce nezačnou ceny upravovat.
„Spotřebitelé nejsou ovce,“ opakují mnozí. „Pokud dokázali Němci tlačit na výrobce, můžeme i my.“
Ať už se zákazníci rozhodnou jakkoliv, jedno je jisté:
téma cenové spravedlnosti se v Chorvatsku znovu stává velkým společenským tématem.
Co bude dál? Signál pro celou Evropu
Chorvatsko není jediné, kdo si podobných rozdílů všímá. Podobné debaty probíhají také v dalších zemích, které se dlouhodobě cítí být „druhou kategorií“ pro nadnárodní řetězce.
Pokud se hnutí #bojkot skutečně znovu zvedne, může se stát mnohem silnější a viditelnější než v minulém roce. A zahraniční řetězce tak mohou stát před nepříjemnou otázkou:
Proč je jeden Evropský zákazník hodnotnější než druhý?
Odpověď chtějí slyšet nejen Chorvati – ale i celá veřejnost.
Zdroje:
Veškeré informace vycházejí z veřejně dostupných facebookových příspěvků a ze spotřebitelských diskuzí shrnujících cenová srovnání produktů Kauflandu v Německu a Chorvatsku.
Zdroje: facebook.com, kaufland.de, kaufland.hr.
