29.09.2023
Cukr, neodolatelně sladký a lákavý, ovlivňuje náš mozek mnohem více, než si mnozí uvědomují. Jeho vliv na uvolňování dopaminu a endogenních opioidů může způsobit závislost s podobnými příznaky jako u narkotik. V tomto článku se zaměříme na to, jak cukr ovlivňuje naše chutě, jak působí na náš mozek a proč bychom měli lépe pochopit jeho účinky, abychom se vyhnuli nebezpečné závislosti.
Náš mozek je jako notorický milovník sladkostí, a často se nedokáže oprostit od myšlenek na něco sladkého. Bez ohledu na situaci, zda jde o kousek dortu při návalu stresu, tabulku čokolády během nudné chvíle, nebo přeslazenou kávu, když potřebujete rychlé probuzení a příval energie, touha po sladkém se nám často nevyhne a mnohdy se dokonce může vymknout kontrole. Ale co se vlastně děje v našem mozku, když konzumujeme
cukr,
Klinická psycholožka Jessica Russová nám připomíná, že cukr je pro naše tělo a mozek nezbytný. Každá buňka v našem těle ho potřebuje jako základní zdroj energie. A mozek, orgán s nejvyšším energetickým výdejem, využívá přibližně polovinu cukru obsaženého v našem těle. Tato biologická realita vysvětluje naši vrozenou přitažlivost k sladkým potravinám, která se zrodila jako mechanismus pro přežití.
Russová také zdůrazňuje, že v přírodě jsou potraviny s příjemně sladkou chutí obvykle ty, které jsou pro nás zdravé. Naopak hořké nebo zkažené potraviny mají často odpudivou chuť, což je signál, abychom se jim vyhnuli. Tato schopnost rozlišovat sladkou chuť nám pomáhá najít bezpečnou potravu. A nejen to, sladkost hraje klíčovou roli v růstu člověka, protože děti se rodí s obzvláště silnou dovedností detekovat sladkou chuť a upřednostňují ji před vším ostatním.
Když konzumujeme cukr, naše chuťové buňky na jazyku okamžitě vysílají signály o sladké chuti do mozku. Tím se spustí uvolňování dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocity radosti a odměny. To znamená, že sladkosti nás doslova dělají šťastnými, protože aktivují různé části mozku spojené se štěstím.
Dopamin není jen o radosti, ale také o stresu. Když se dostaneme pod tlak, dopamin se uvolňuje rychleji, což může blokovat účinky stresových hormonů, jako je adrenalin. Avšak udržet tuto rovnováhu je klíčové, jinak by mohl náš mozek začít trpět negativními následky.
Zdá se, že nadměrná konzumace cukru může vyvolat podobné reakce jako užívání narkotik. Nadměrná konzumace cukru může vést k rychlému uvolňování dopaminu, což nás vede k touze po ještě větším množství cukru. Dopamin je totiž přírodní droga a návyková látka, kterou naše tělo produkuje, aby nás motivovalo k jistému typu chování. Pokud jsou ale stimuly aktivující uvolňování dopaminu příliš časté, citlivost na něj klesá a to vede k přirozené touze po jeho větším uvolňování. Jde tedy o totožnou situaci, jako u člověk závislého na návykových látkách a vede ke zvýšené chuti na sladké. Tento fakt podporují studie, které ukázaly, že cukr má podobný adiktivní potenciál jako narkotika. Výzkumy na zvířatech dokonce prokázaly, že při volbě mezi kokainem a cukrem preference padla na cukr. U lidí byla zaznamenána zvýšená touha po cukru během detoxikace od alkoholu. Dokonce i děti s rodinnou historií alkoholismu a deprese upřednostňovaly velké množství sladkostí.
Moderní strava je plná rafinovaných cukrů, které mají ještě větší potenciál stimulace, než přírodní cukry, na které byli naši předci zvyklí. Náš mozek má receptory pro glukózu, které jsou citlivé na cukr a spouštějí signální dráhy, které vedou k produkci návykových látek, jako je dopamin. To znamená, že nadměrná konzumace cukru může ovlivnit naše chování a pocity. Ovšem tyto receptory jsou přirozeně „kalibrovány“ na přírodní cukry. Rafinovanými cukry jsme mnohem více stimulování a to vede k poruchám ve stravování a nadměrné chuti na sladké.
Proto je klíčové být si vědomi toho, jak cukr ovlivňuje naše pocity a chování. Toto uvědomění může hrát klíčovou roli v prevenci závislosti na sladkostech a v zachování našeho celkového zdraví.
Ovoce považujeme za zdravou alternativu sladkostí. Obsahuje vitaminy, minerály i vlákninu. Přesto může být množství přírodního cukru u některých druhů překvapivě vysoké. Které ovoce vede v obsahu cukru a jak se na něj dívat z pohledu zdravé stravy?
Cítíte se unavení, ve stresu nebo špatně spíte? Možná hledáte příčinu špatně. Omega-3 a hořčík ovlivňují mozek každý jinak a jejich nedostatek se může nenápadně zhoršovat.
Možná si myslíte, že cukr přijímáte hlavně ze sladkostí. Ve skutečnosti se však často skrývá i v potravinách, které považujeme za slané nebo zdravé. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by dospělý člověk neměl přijmout více než 25 gramů cukru denně. To je přibližně jedna plná polévková lžíce. Jenže této hranice lze dosáhnout překvapivě rychle.
Vysoký krevní tlak patří k nejčastějším zdravotním problémům dospělých. Často o něm nevíte, protože nebolí. Nová doporučení ale ukazují, že čekání se nemusí vyplatit. Tlak může postupně poškozovat cévy, srdce i mozek dřív, než se objeví první potíže.
Sedíte u pracovního stolu a najednou nevíte, co jste chtěli říct. Stojíte v obchodě a na pár vteřin vám „vypadne“ souvislost. Přidá se náhlá vlna únavy, která nepřipomíná běžné vyčerpání. Neurologové upozorňují, že kombinace únavy a zmatenosti může být signálem, který není radno ignorovat.
Hlídáte si sladkosti a máte pocit, že děláte pro své zdraví maximum? Možná vás překvapí, že prudký nárůst hladiny cukru v krvi často nezpůsobí dort, ale potraviny, které běžně snídáte nebo dáváte dětem do školy. Rozhoduje detail, který většina lidí přehlíží.
Zapomenete jméno kolegy, nedokážete se soustředit na běžný úkol nebo vás najednou vyčerpá obyčejná konverzace. Přisuzujete to stresu či únavě. Neurologové ale upozorňují, že některé nenápadné změny v chování mohou mít hlubší příčinu. A právě jejich nenápadnost je zrádná.
Otevřete lednici a nevíte proč. Položíte telefon a za minutu ho hledáte. Hledáte běžné slovo, které máte „na jazyku“. Řeknete si: stárnu. Neurologové ale upozorňují, že mozek nestárne jen podle let. Mnohé změny ovlivňuje to, jak žijete právě teď.
Med místo cukru, agávový sirup do kaše, javorový sirup na lívance. Mnoho lidí má pocit, že když sladí „přírodně“, tělu tím vlastně pomáhá. Jenže odborníci upozorňují, že rozdíl mezi běžným cukrem a těmito alternativami nemusí být tak velký, jak se často tvrdí. A v některých případech může být dokonce zrádný.
Mnoho lidí věří, že když si cukr striktně zakážou, chuť na sladké časem zmizí. Právě na tom stojí řada diet a výzev. Nové vědecké poznatky ale ukazují, že realita je mnohem složitější a pro řadu lidí i překvapivě osvobozující.
