Vaše poloha:
Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině
(Foto: canva.com)
Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině
(Foto: canva.com)

18.06.2025

Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině

Frontotemporální demence postihuje i čtyřicátníky či padesátníky, ale bývá obtížně rozpoznatelná. Nová studie z Kalifornie přináší průlom – objevila proteiny v mozkomíšním moku, které mohou být klíčem k včasné diagnóze a účinnější léčbě.

 

Co se v článku dozvíte?

  • Jaké jsou příznaky demence ve středním věku?
  • Co způsobuje frontotemporální demenci a proč je těžko diagnostikovatelná?
  • Jaký význam mají proteiny v mozkomíšním moku?
  • Může výzkum z roku 2025 změnit přístup k léčbě demence?

 

Demence u mladších lidí: často přehlížená hrozba

 

Když se řekne demence, většina z nás si vybaví seniory nad 75 let. Jenže existuje forma, která může postihnout i osoby mezi 40. a 60. rokem života – tzv. frontotemporální demence (FTD). Tato nemoc bývá často mylně diagnostikována jako deprese, schizofrenie nebo Parkinsonova choroba, což oddaluje správnou pomoc.

 

Frontotemporální demence vzniká poškozením čelních a spánkových laloků mozku. Vede k změnám osobnosti, chování, řeči a může zásadně ovlivnit kvalitu života. Léčba je zatím omezená, a právě proto je každý nový vědecký objev zásadní.

 

Výzkum z UCSF: proteiny v mozkomíšním moku jako vodítko

 

Tým vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku (UCSF) publikoval přelomovou studii v časopise Nature Aging. Zkoumal více než 4 000 proteinů v mozkomíšním moku u lidí s dědičnou formou FTD. Výsledky porovnali se vzorky jejich zdravých příbuzných.

 

Co zjistili?

  • Lidé s FTD vykazovali výrazné změny v proteinech odpovědných za regulaci RNA, která řídí genovou expresi v mozku.
  • Objevili také narušenou mozkovou konektivitu a signály zánětlivých a imunitních reakcí.
  • Tyto proteinové změny se objevují již v počátcích onemocnění, a tudíž mohou sloužit jako první specifické biomarkery frontotemporální demence.

 

Co způsobuje frontotemporální demenci?

 

Podle vědců mohou tyto změny souviset s:

  • poruchou odstraňování odpadních produktů v nervových buňkách
  • agregací škodlivých bílkovin jako je tau
  • zánětlivými a oxidačními procesy, které poškozují neurony

 

Výsledkem je postupná degenerace mozkových struktur, vedoucí k psychickým i fyzickým obtížím – často již ve středním věku.

 

Proč je tento objev tak důležitý?

 

Dosud bylo možné spolehlivě diagnostikovat FTD až posmrtně. Díky novým biomarkerům by bylo možné:

 

  • zachytit nemoc dříve, ještě před nástupem výrazných příznaků
  • sledovat její průběh
  • nasadit cílenou léčbu nebo zařadit pacienty do klinických studií

 

„Na rozdíl od Alzheimerovy choroby nemá FTD dosud žádné schválené léčby ani diagnostické testy. Tento výzkum může otevřít cestu k personalizované medicíně,“ říká hlavní autor studie Rowan Saloner, PhD.

 

Věda míří k přesnějším léčbám

 

Podle neurologa Jamese Giordana z Georgetown University může objev nových proteinových markerů významně urychlit vývoj léčiv, která by mohla zpomalit nebo zastavit progresi FTD.

 

Ačkoliv výzkum využil specifický typ proteomické analýzy, jeho výsledky jsou podle Giordana natolik přesvědčivé, že motivují další vývoj diagnostických metod, a přinášejí naději i lidem s jinými neurodegenerativními nemocemi.

 

Jak poznat ranou demenci?

 

Mezi včasné příznaky frontotemporální demence patří:

  • náhlé změny chování a osobnosti
  • snížená empatie a necitlivost k okolí
  • poruchy řeči a vyjadřování
  • apatie, ztráta zájmu o běžné činnosti
  • impulsivní rozhodování či nezvyklé stravovací návyky

 

Pokud se podobné symptomy objeví u člověka ve středním věku, je vhodné vyhledat neurologa a zvážit další vyšetření.

 

Naděje pro tisíce pacientů

 

Demence ve středním věku je devastující diagnóza, která často přichází příliš pozdě. Nový objev kalifornských vědců ale může tuto situaci změnit – biomarkery v mozkomíšním moku totiž otevírají dveře k včasné diagnostice a v budoucnu snad i k cílené léčbě.

 

Zdroje: AkcniCeny.cz, medicalnewstoday.com

Mohlo by Vás zajímat

Jak předcházet Alzheimerově chorobě přirozeně? Těchto 7 věcí můžete dělat hned

Alzheimerova choroba nepostihuje jen paměť, ale i soběstačnost a kvalitu života. Dobrou zprávou je, že existují přirozené způsoby, jak riziko jejího vzniku výrazně snížit – ať už vám je padesát, šedesát nebo víc. Co můžete udělat pro zdraví mozku už dnes?

Alzheimerova choroba bez příznaků: Jak ji správně diagnostikovat

Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které výrazně ovlivňuje životy pacientů a jejich rodin. Toto onemocnění je hlavní příčinou demence a jeho vliv na paměť, myšlení, a chování může být devastující.

10 potravin, které mohou zmírnit příznaky roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza je chronické onemocnění, které ovlivňuje centrální nervový systém a může způsobovat únavu, svalovou slabost nebo problémy s koordinací. Správná strava však může pomoci podpořit zdraví mozku, snížit zánět a celkově zlepšit kvalitu života pacientů. Jaké potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku?

Mandela efekt: Jak falešné vzpomínky klamou náš mozek

Mandela efekt je fascinující fenomén, který nám ukazuje, jak snadno mohou být naše vzpomínky zkreslené. Tento článek se ponoří do příčin a příkladů Mandela efektu, aby vám přiblížil, jak a proč k tomuto jevu dochází.

Je vitamín D účinnou zbraní proti cukrovce?

V poslední době se stále více hovoří o významu vitamínu D pro naše zdraví. Vedle jeho známých účinků na kosti a imunitní systém se objevují nové studie, které naznačují, že by mohl hrát klíčovou roli i v prevenci a léčbě cukrovky. Co je, na tom pravdy? A může nám opravdu dostatek tohoto „slunečního vitamínu“ pomoci v boji proti této zákeřné nemoci? V tomto článku se podíváme na to, co víme o vitamínu D, jak jeho nedostatek ovlivňuje naše zdraví a jak by mohl pomoci v prevenci cukrovky.

7 závažných vedlejších účinků vysokého cholesterolu, které nesmíte podceňovat

Vysoký cholesterol je tichý, ale nebezpečný. Přináší s sebou riziko vzniku aterosklerózy, infarktu, mrtvice a dalších vážných komplikací, které mohou zásadně ovlivnit kvalitu i délku života. Přečtěte si, jaké konkrétní problémy může neléčený vysoký LDL cholesterol způsobit.

Vejce a nižší riziko Alzheimeru: Nová studie ukazuje překvapivé souvislosti

Nová studie ukazuje, že pravidelná konzumace vajec souvisí s nižším rizikem Alzheimerovy choroby. U lidí, kteří jedí vejce alespoň jednou týdně, se zjistilo méně toxických proteinů v mozku a lepší kognitivní zdraví.

Tyto 3 potraviny mohou zvýšit riziko smrtelných nemocí už v malém množství

Nová analýza publikovaná v časopise Nature Medicine ukazuje, že i malé množství zpracovaného masa, slazených nápojů a trans tuků může významně zvyšovat riziko závažných nemocí. Podle odborníků, mezi nimiž je i dietoložka McKale Montgomery, se tím zvyšuje pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva, cukrovky 2. typu či ischemické choroby srdeční.

Váš mozek prozradí, jak dlouho budete žít. Vědci našli překvapivé souvislosti

Vědci odhalili, že biologický věk mozku může vypovídat více než datum narození. Co vše dokáže „stav mozku“ prozradit o dlouhověkosti a riziku předčasné smrti?

Horké dny a ledviny: Nezapomeňte na pitný režim. Jak správně pít, abyste ochránili své ledviny?

Horké letní dny mohou být pro naše tělo náročné, zejména pro naše ledviny. Správný pitný režim je klíčový pro udržení zdraví ledvin a celého organismu. V tomto článku si vysvětlíme, proč je pitný režim důležitý, jaké množství tekutin bychom měli denně vypít, jaké nápoje jsou vhodné a jaké naopak nevhodné, jak rozpoznat příznaky dehydratace, jak předcházet ledvinovým problémům a jakou roli hrají elektrolyty v našem těle. Také se podíváme na to, jak ledviny fungují a proč je jejich ochrana, tak důležitá.

Spolupracujeme s: