Vaše poloha:
Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině
(Foto: canva.com)
Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině
(Foto: canva.com)

18.06.2025

Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině

Frontotemporální demence postihuje i čtyřicátníky či padesátníky, ale bývá obtížně rozpoznatelná. Nová studie z Kalifornie přináší průlom – objevila proteiny v mozkomíšním moku, které mohou být klíčem k včasné diagnóze a účinnější léčbě.

 

Co se v článku dozvíte?

  • Jaké jsou příznaky demence ve středním věku?
  • Co způsobuje frontotemporální demenci a proč je těžko diagnostikovatelná?
  • Jaký význam mají proteiny v mozkomíšním moku?
  • Může výzkum z roku 2025 změnit přístup k léčbě demence?

 

Demence u mladších lidí: často přehlížená hrozba

 

Když se řekne demence, většina z nás si vybaví seniory nad 75 let. Jenže existuje forma, která může postihnout i osoby mezi 40. a 60. rokem života – tzv. frontotemporální demence (FTD). Tato nemoc bývá často mylně diagnostikována jako deprese, schizofrenie nebo Parkinsonova choroba, což oddaluje správnou pomoc.

 

Frontotemporální demence vzniká poškozením čelních a spánkových laloků mozku. Vede k změnám osobnosti, chování, řeči a může zásadně ovlivnit kvalitu života. Léčba je zatím omezená, a právě proto je každý nový vědecký objev zásadní.

 

Výzkum z UCSF: proteiny v mozkomíšním moku jako vodítko

 

Tým vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku (UCSF) publikoval přelomovou studii v časopise Nature Aging. Zkoumal více než 4 000 proteinů v mozkomíšním moku u lidí s dědičnou formou FTD. Výsledky porovnali se vzorky jejich zdravých příbuzných.

 

Co zjistili?

  • Lidé s FTD vykazovali výrazné změny v proteinech odpovědných za regulaci RNA, která řídí genovou expresi v mozku.
  • Objevili také narušenou mozkovou konektivitu a signály zánětlivých a imunitních reakcí.
  • Tyto proteinové změny se objevují již v počátcích onemocnění, a tudíž mohou sloužit jako první specifické biomarkery frontotemporální demence.

 

Co způsobuje frontotemporální demenci?

 

Podle vědců mohou tyto změny souviset s:

  • poruchou odstraňování odpadních produktů v nervových buňkách
  • agregací škodlivých bílkovin jako je tau
  • zánětlivými a oxidačními procesy, které poškozují neurony

 

Výsledkem je postupná degenerace mozkových struktur, vedoucí k psychickým i fyzickým obtížím – často již ve středním věku.

 

Proč je tento objev tak důležitý?

 

Dosud bylo možné spolehlivě diagnostikovat FTD až posmrtně. Díky novým biomarkerům by bylo možné:

 

  • zachytit nemoc dříve, ještě před nástupem výrazných příznaků
  • sledovat její průběh
  • nasadit cílenou léčbu nebo zařadit pacienty do klinických studií

 

„Na rozdíl od Alzheimerovy choroby nemá FTD dosud žádné schválené léčby ani diagnostické testy. Tento výzkum může otevřít cestu k personalizované medicíně,“ říká hlavní autor studie Rowan Saloner, PhD.

 

Věda míří k přesnějším léčbám

 

Podle neurologa Jamese Giordana z Georgetown University může objev nových proteinových markerů významně urychlit vývoj léčiv, která by mohla zpomalit nebo zastavit progresi FTD.

 

Ačkoliv výzkum využil specifický typ proteomické analýzy, jeho výsledky jsou podle Giordana natolik přesvědčivé, že motivují další vývoj diagnostických metod, a přinášejí naději i lidem s jinými neurodegenerativními nemocemi.

 

Jak poznat ranou demenci?

 

Mezi včasné příznaky frontotemporální demence patří:

  • náhlé změny chování a osobnosti
  • snížená empatie a necitlivost k okolí
  • poruchy řeči a vyjadřování
  • apatie, ztráta zájmu o běžné činnosti
  • impulsivní rozhodování či nezvyklé stravovací návyky

 

Pokud se podobné symptomy objeví u člověka ve středním věku, je vhodné vyhledat neurologa a zvážit další vyšetření.

 

Naděje pro tisíce pacientů

 

Demence ve středním věku je devastující diagnóza, která často přichází příliš pozdě. Nový objev kalifornských vědců ale může tuto situaci změnit – biomarkery v mozkomíšním moku totiž otevírají dveře k včasné diagnostice a v budoucnu snad i k cílené léčbě.

 

Zdroje: AkcniCeny.cz, medicalnewstoday.com

Mohlo by Vás zajímat

Jak předcházet Alzheimerově chorobě přirozeně? Těchto 7 věcí můžete dělat hned

Alzheimerova choroba nepostihuje jen paměť, ale i soběstačnost a kvalitu života. Dobrou zprávou je, že existují přirozené způsoby, jak riziko jejího vzniku výrazně snížit – ať už vám je padesát, šedesát nebo víc. Co můžete udělat pro zdraví mozku už dnes?

Alzheimerova choroba bez příznaků: Jak ji správně diagnostikovat

Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které výrazně ovlivňuje životy pacientů a jejich rodin. Toto onemocnění je hlavní příčinou demence a jeho vliv na paměť, myšlení, a chování může být devastující.

10 potravin, které mohou zmírnit příznaky roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza je chronické onemocnění, které ovlivňuje centrální nervový systém a může způsobovat únavu, svalovou slabost nebo problémy s koordinací. Správná strava však může pomoci podpořit zdraví mozku, snížit zánět a celkově zlepšit kvalitu života pacientů. Jaké potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku?

Roztroušená skleróza a prevence nemocí: Jak se chránit před chřipkou a nachlazením

Nachlazení a chřipka mohou u lidí s roztroušenou sklerózou způsobit více než jen běžný diskomfort. Často zhoršují příznaky RS, vyvolávají tzv. pseudoexacerbace a mohou vést ke komplikacím. V článku se dozvíte, jak rozpoznat rozdíly mezi nachlazením a chřipkou, jak postupovat při léčbě a jak se chránit prevencí.

Jak stres může oslabit imunitní systém a zvýšit riziko nemocí

Stres se stal nedílnou součástí moderního života, a i když může mít krátkodobě motivující účinky, jeho dlouhodobé působení může vést k řadě zdravotních problémů. Jedním z nejzávažnějších dopadů chronického stresu je oslabení imunitního systému, což může zvýšit riziko vzniku různých nemocí.

Neurologové mají jasno: Jednoduchý zvyk, který chrání mozek před stárnutím

Zapomínání, únava a zhoršená koncentrace nemusí být nevyhnutelným důsledkem věku. Podle odborníků existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak mozek udržet svěží a funkční i ve stáří.

5 nenápadných signálů demence, které si rodiny pletou s únavou. Poznáte je včas?

Demence postihuje desítky milionů lidí po celém světě a často přichází tiše. Přinášíme pět raných, nenápadných signálů, které se snadno zamění za “běžnou zapomnětlivost” či stres. Vše na příkladech ze skutečného života a s praktickými radami, jak postupovat v Česku.

Jak se vyhnout potravinovým onemocněním během letních měsíců

Teploty stoupají a lidé začínají trávit více času venku s jídlem, je důležité zajistit, aby vaše potraviny zůstaly bezpečné ke konzumaci. Připravili jsme klíčové tipy, jak se vyhnout onemocněním způsobeným potravinami během léta.

Je grilování masa nebezpečné? Experti se vyjadřují k riziku rakoviny

Grilování je oblíbený způsob přípravy jídla, zejména během teplých letních měsíců. Nicméně otázka bezpečnosti grilování masa v souvislosti s rizikem vzniku rakoviny se stále více diskutuje mezi odborníky. Při grilování masa dochází k vytváření chemických látek, které mohou být karcinogenní. Tento článek se zaměřuje na to, jaké jsou hlavní rizika spojená s grilováním masa, jaké konkrétní látky při tomto procesu vznikají a jak můžete snížit riziko vzniku rakoviny pomocí několika jednoduchých kroků.

Mandela efekt: Jak falešné vzpomínky klamou náš mozek

Mandela efekt je fascinující fenomén, který nám ukazuje, jak snadno mohou být naše vzpomínky zkreslené. Tento článek se ponoří do příčin a příkladů Mandela efektu, aby vám přiblížil, jak a proč k tomuto jevu dochází.

Spolupracujeme s: