Co se v článku dozvím?
- Proč Evropská komise nově zařadila ChatGPT mezi nejpřísněji regulované služby
- Co označení VLOSE pro OpenAI skutečně znamená
- Které oblasti mohou být v ChatGPT citlivější než dosud
- Zda EU opravdu nařídila blokování konkrétních dotazů
- Co se může změnit českým uživatelům do konce roku 2026
ChatGPT překročil hranici, po které přichází výrazně přísnější dohled
ChatGPT už z pohledu Evropské unie není pouze populární chatbot. Evropská komise jej 31. srpna 2026 oficiálně označila jako Very Large Online Search Engine, tedy VLOSE, podle evropského nařízení Digital Services Act.
Do stejného režimu nejpřísnějšího dohledu nad velkými digitálními službami spadají také další internetoví giganti. Současně Komise označila Reddit a Roblox za velmi velké online platformy, tedy VLOP.
Důvod je jednoduchý. Pro zařazení mezi velmi velké služby je rozhodující hranice nejméně 45 milionů průměrných měsíčních uživatelů v Evropské unii.
ChatGPT ji překročil s velkou rezervou. OpenAI uvádí, že jeho internetové vyhledávání mělo za šestiměsíční období končící 31. března 2026 v EU přibližně 159,1 milionu průměrných měsíčně aktivních příjemců. Jde přitom právě o funkce ChatGPT search, nikoliv jednoduše o údaj vyjadřující počet všech majitelů účtů ChatGPT.
Evropská komise zároveň vysvětluje, proč ChatGPT považuje právě za internetový vyhledávač. Služba je podle ní hybridní – dokáže komunikovat s uživatelem prostřednictvím umělé inteligence, současně ale umí vyhledávat informace na internetu.
Co vlastně znamená VLOSE?
Zkratka VLOSE – Very Large Online Search Engine označuje velmi velký internetový vyhledávač.
Nejde pouze o administrativní nálepku. Jakmile služba tuto hranici překročí a Evropská komise ji oficiálně označí za VLOSE, začnou pro jejího provozovatele platit dodatečné povinnosti.
OpenAI bude muset systematicky analyzovat rizika spojená s fungováním ChatGPT a přijímat opatření, která je budou omezovat.
Evropská komise mezi sledované oblasti výslovně řadí například:
- šíření nezákonného obsahu,
- dopady na základní práva,
- ochranu nezletilých,
- fyzické a duševní zdraví uživatelů,
- veřejnou bezpečnost,
- volební procesy,
- fungování algoritmických systémů.
To je oproti běžným povinnostem internetové služby výrazně vyšší úroveň regulace.
EU ale nenařídila jednoduchý seznam zakázaných otázek
Evropská komise zatím neoznámila seznam témat nebo konkrétních otázek, na které ChatGPT od určitého data nesmí odpovědět.
DSA funguje jiným způsobem.
Požaduje po provozovatelích největších služeb, aby identifikovali systémová rizika a přijali přiměřená opatření k jejich omezení. Evropská komise pak může kontrolovat, zda jsou tato opatření dostatečná.
Výsledkem tedy skutečně může být přísnější moderace některých typů odpovědí, není ale přesné říci, že Brusel už nyní rozhodl například o tom, že se ChatGPT nesmí bavit o politice, duševním zdraví nebo jiných citlivých tématech.
Velký rozdíl je mezi tím, že chatbot téma úplně odmítne, a tím, že poskytne bezpečnější, obecnější nebo více kontextualizovanou odpověď.
Které dotazy mohou být v budoucnu citlivější?
Z povinností, které DSA ukládá největším službám, lze nicméně odhadnout oblasti, ve kterých může OpenAI své mechanismy ještě zpřísňovat.
Jednou z nich je nezákonný obsah.
Uživatel, který by chtěl například detailní pomoc s činností odporující zákonu, může častěji narazit na odmítnutí nebo na odpověď omezenou pouze na bezpečné a legální informace.
Podstatné je, že ChatGPT určitou část nebezpečných požadavků odmítá už dnes na základě vlastních pravidel OpenAI. Evropská regulace tedy nezačíná na prázdném místě. Novinkou je především podstatně přísnější právní dohled nad tím, jak firma systémová rizika vyhodnocuje a řeší.
Velké téma budou děti a dospívající
Jednou z nejdůležitějších oblastí DSA je ochrana nezletilých.
Evropská komise dlouhodobě požaduje, aby velké internetové platformy omezovaly rizika spojená například s nevhodným obsahem, návykovým designem nebo dalšími jevy, které mohou děti a dospívající ohrožovat.
V případě generativní umělé inteligence je situace ještě komplikovanější. Uživatel totiž obsah pouze pasivně neprohlíží. Chatbot mu vytváří odpověď přímo na míru.
OpenAI tak bude muset při vyhodnocování rizik věnovat pozornost tomu, jaký obsah může ChatGPT nabízet mladším uživatelům a zda jeho fungování nevytváří nepřiměřená rizika.
V praxi se proto mohou dále rozšiřovat věkově přizpůsobená omezení a bezpečnostní mechanismy.
Pod drobnohledem bude i duševní zdraví
Evropská komise ve svém oznámení výslovně zmiňuje také možné negativní dopady na fyzické a duševní zdraví uživatelů.
Právě tato oblast je u AI chatbotů mimořádně citlivá.
Lidé totiž ChatGPT nepoužívají pouze k hledání informací nebo psaní e-mailů. Někteří se na něj obracejí s velmi osobními otázkami, vztahovými problémy nebo v psychicky náročných situacích.
To znamená, že provozovatel musí řešit nejen správnost odpovědi, ale také možné následky toho, jakým způsobem s člověkem AI komunikuje.
Pro uživatele to může v budoucnu znamenat, že na některé vysoce citlivé otázky bude chatbot reagovat opatrněji, nebude podporovat nebezpečné jednání nebo místo jednoznačné rady nabídne bezpečnější informace.
Politické otázky nezmizí, volby ale budou pod větším dohledem
Další velkou oblast představují volby a veřejná debata.
Generativní umělá inteligence dokáže velmi přesvědčivě vytvářet text, obrázky i další obsah. Zároveň může někdy generovat nesprávné informace.
V období před volbami může být taková kombinace problematická.
DSA proto požaduje, aby VLOP a VLOSE analyzovaly a omezovaly systémová rizika související s volebními procesy. Evropská komise již dříve vydala speciální doporučení, která se týkají také generativní AI.
To však opět neznamená zákaz politických otázek.
ChatGPT by měl být schopen vysvětlit program politické strany, fungování parlamentu nebo volební systém. Větší důraz lze očekávat hlavně na přesnost informací, práci se zdroji, zmanipulovaný obsah a situace, kdy by generativní AI mohla negativně ovlivnit integritu volebního procesu.
OpenAI čekají audity a povinné hodnocení rizik
Velká změna se nemusí odehrávat přímo před očima uživatelů.
Zařazení mezi VLOSE totiž přináší celou řadu povinností na úrovni samotné společnosti.
Velké služby musí například pravidelně vyhodnocovat systémová rizika, podstupovat nezávislé audity, zpřístupňovat vybraná data regulatorním orgánům a za stanovených podmínek také prověřeným výzkumníkům.
Součástí požadavků je také interní kontrola dodržování DSA a větší transparentnost kolem moderace a algoritmických systémů.
Evropská komise přitom po označení ChatGPT získává širší vyšetřovací pravomoci a může detailněji zkoumat fungování služby.
Pro OpenAI tedy nejde jen o několik nových filtrů v chatbotu. Firma musí být schopna evropským institucím doložit, jak rizika identifikuje a co proti nim skutečně dělá.
Pokuta může dosáhnout až 6 procent světového obratu
Evropská pravidla mají také výrazně tvrdší donucovací mechanismy, než by se mohlo na první pohled zdát.
Pokud Evropská komise zjistí porušení povinností podle DSA, může provozovateli velmi velké platformy nebo vyhledávače uložit pokutu.
Její maximální výše může dosáhnout až 6 % celkového ročního celosvětového obratu poskytovatele. Vedle toho existují i další sankční nástroje a možnost požadovat nápravná opatření.
Pro společnosti velikosti OpenAI tak nejde o regulaci, kterou by mohly jednoduše ignorovat.
Co se tedy konkrétně změní českým uživatelům?
Největší omyl by byl očekávat, že ChatGPT jednoho dne otevřete a polovina jeho funkcí najednou zmizí.
Pravděpodobnější je postupná změna.
U běžných dotazů typu přípravy receptu, překladu textu, vysvětlení matematického příkladu, plánování dovolené nebo pomoci s tabulkou nemusí uživatel zaznamenat vůbec nic.
Rozdíly se mohou projevit především u citlivějších požadavků.
ChatGPT může v některých případech odpovědět obecněji, odmítnout nebezpečnou část požadavku nebo nabídnout bezpečnější alternativu.
Zda budou podobná odmítnutí skutečně výrazně častější než dnes, ale zatím nelze spolehlivě říci. Evropská komise konkrétní podobu filtrů OpenAI nenařídila.
Změny musí OpenAI zavést během čtyř měsíců
Od označení služby má provozovatel čtyři měsíce na splnění dodatečných povinností, které se na VLOSE vztahují.
U rozhodnutí vydaného 31. srpna 2026 to znamená, že nové požadavky musí OpenAI naplnit do konce roku 2026. Od roku 2027 už tak bude ChatGPT v Evropské unii fungovat pod plným režimem dodatečných povinností vyplývajících z jeho nového statusu.
Evropská komise bude dohled vykonávat ve spolupráci s irským koordinátorem digitálních služeb, protože evropské působení OpenAI je spojeno právě s Irskem.
Nejde jen o ChatGPT. EU vytváří nový standard pro největší služby
Rozhodnutí má význam ještě z jednoho důvodu.
ChatGPT se stal službou, u které evropské právo ukazuje, že generativní AI už nebude posuzována pouze jako technologická novinka, ale také jako masová informační služba s potenciálním společenským dopadem.
A podobný vývoj může v budoucnu čekat i další AI systémy, pokud splní zákonné podmínky.
Zdroje: AkcniCeny.cz, ec.europa.eu
