Co se v článku dozvíte?
- Proč může hřib smrkový růst ještě v říjnu?
- Pod jakými stromy máte největší šanci ho najít?
- Proč někdy hřiby nerostou ani po vydatném dešti?
- Jak zjistit, zda jsou v lese příznivé podmínky?
- Jak bezpečně poznat hřib smrkový a s čím si ho můžete splést?
Hřib smrkový může růst i v říjnu
Pro mnoho houbařů končí hlavní sezóna s posledními zářijovými dny. Hřib smrkový (Boletus edulis) se ale kalendářem neřídí. Jeho běžné období růstu sahá od června až do října a za příznivých okolností se může objevit dokonce i v listopadu.
Rozhodující je především počasí. Pokud má půda dostatek vláhy a teploty zůstávají příznivé, mohou se nové plodnice vytvářet i v době, kdy už jsou rána výrazně chladnější.
To ovšem neznamená, že hřiby právě rostou ve všech českých lesích. Mezi jednotlivými oblastmi mohou být značné rozdíly. Zatímco na jednom místě mohou být podmínky stále vhodné, jinde může růst omezovat sucho nebo dlouhodobé ochlazení.
Kde hledat hřib smrkový na podzim?
Název hřib smrkový může být trochu zavádějící. Přestože se tato houba často vyskytuje ve smrkových lesích, rozhodně není odkázaná pouze na smrky.
Velmi dobrým místem pro hledání bývají mladší smrčiny a jejich okraje. Hřib smrkový však můžete najít také ve smíšených a listnatých lesích, například v blízkosti buků, dubů nebo bříz. Vyhovují mu především kyselejší půdy.
Důvodem je takzvaná mykorhiza, tedy vzájemně prospěšné soužití houby s kořeny stromů. Houba získává od stromu látky vytvořené fotosyntézou a pomáhá mu přijímat vodu a minerální živiny.
V říjnu proto nemusí být nejlepší volbou automaticky hustý smrkový les. Smysl má prohlédnout i jeho okraje nebo smíšené porosty s vhodnými stromy. O úspěchu však rozhoduje také místní vlhkost a teplotní podmínky, nikoli jen druh lesa.
Proč samotný déšť nestačí?
Právě tady vzniká jeden z nejčastějších houbařských omylů. Po několika vydatných přeháňkách lidé očekávají, že se les během pár dnů zaplní hřiby. Jenže růst hub je složitější.
Pokud byla půda před deštěm dlouhodobě vysušená, jedna přeháňka nemusí její vlhkost dostatečně obnovit. Naopak tam, kde už byla půda přiměřeně vlhká, může další déšť podmínky pro tvorbu plodnic zlepšit.
Důležitý je také průběh teplot. Houba nereaguje pouze na počasí v den, kdy vyrazíte do lesa, ale na podmínky v delším období.
Český hydrometeorologický ústav při hodnocení pravděpodobnosti růstu hub pracuje mimo jiné se srážkami za předchozích 30 dní a teplotami za posledních 7 dní.
Výraznější růst může následovat přibližně deset dní po vydatnějších deštích. Nejde však o pravidlo, podle kterého by bylo možné přesně určit den, kdy hřiby vyrostou. Záleží na konkrétní lokalitě, druhu houby i předchozím počasí.
Jak zjistit, zda se vyplatí vyrazit do lesa?
Než se vydáte hledat hřiby, můžete využít mapu pravděpodobnosti růstu hub, kterou zveřejňuje ČHMÚ. Je užitečnější než spoléhat pouze na to, zda včera pršelo.
Mapa vyhodnocuje meteorologické podmínky a ukazuje, kde mohou být pro růst hub příznivější předpoklady. Nejde však o mapu skutečných nálezů ani o předpověď výskytu hřibu smrkového.
Před cestou do lesa se vyplatí zkontrolovat čtyři věci:
- Srážky z předchozích týdnů. Zjistěte, zda v oblasti nepršelo pouze jednorázově po dlouhém suchu.
- Průběh teplot. Sledujte nejen aktuální den, ale také předchozí ochlazení a případné mrazy.
- Mapu ČHMÚ. Porovnejte podmínky v oblasti, kam se chystáte, s okolními lokalitami.
- Charakter lesa. Vyberte místo s vhodnými stromy, například smrkový nebo smíšený porost, kde se hřib smrkový může vyskytovat.
Pokud mapa ukazuje příznivé podmínky, je to dobrý důvod výpravu zvážit. Ani vysoká pravděpodobnost růstu hub ale neznamená, že se vrátíte s plným košíkem praváků.
Kdy už říjnové hledání hřibů nemusí mít smysl?
Říjnové počasí dokáže být proměnlivé. Zatímco přes den může být příjemně, v noci už teploty někde klesají k nule. Znamená to konec hřibové sezóny?
Ne nutně. Krátké ochlazení samo o sobě neznamená, že hřib smrkový přestane všude růst. Dlouhodobě nízké teploty a opakované mrazy však mohou tvorbu nových plodnic výrazně omezit.
Podobně nepříznivá je kombinace suché půdy a nedostatku srážek. Ani vhodný smrkový porost pak nemusí nabídnout dobré podmínky pro růst.
Při rozhodování proto sledujte především souběh několika faktorů. Pokud v oblasti delší dobu nepršelo, půda je suchá a zároveň nastalo výrazné ochlazení, nelze očekávat, že jediný slunečný den situaci zásadně změní.
Jak poznat hřib smrkový a s čím si ho můžete splést?
Hřib smrkový patří mezi nejznámější jedlé houby českých lesů. Přesto je důležité věnovat pozornost jeho určovacím znakům, zejména pokud s houbařením teprve začínáte.
Typický je hnědý klobouk, který může mít různé odstíny. Třeň bývá robustní, zpočátku soudkovitý, později protáhlejší, se světlou síťkou. Spodní strana klobouku je u mladých plodnic bílá, postupně přechází do žlutých až olivových odstínů.
Dužnina je bílá a po rozříznutí nemění barvu.
Pozor si dejte především na hřib žlučník, kterému se lidově říká hořčák. Mladé plodnice mohou hřib smrkový připomínat. Žlučník však mívá výraznější tmavší síťku na třeni a jeho rourky postupně získávají narůžovělou barvu. Je nejedlý kvůli výrazně hořké chuti.
Upozornění: Houby nikdy neurčujte pouze podle jedné fotografie nebo barvy klobouku. Ke konzumaci sbírejte výhradně druhy, které bezpečně znáte, a pouze zdravé, nezapařené a nezkažené plodnice. V případě pochybností se obraťte na mykologickou poradnu.
Říjnové houbaření tedy nemusí být zbytečné. Nejlepší vodítko nepředstavuje samotný měsíc ani poslední déšť, ale kombinace vhodného lesa, dostatečně vlhké půdy a příznivého průběhu teplot. Právě tyto informace mohou pomoci rozhodnout, zda se vyplatí vyrazit za hřiby i na podzim.
Zdroje: AkcniCeny.cz, myko.cz, chmi.cz
