Vaše poloha:
Jak mozek vnímá chutě? Objevte, jak funguje naše chuťové vnímání
(Foto: canva.com)

03.11.2024

Jak mozek vnímá chutě? Objevte, jak funguje naše chuťové vnímání

Mozek hraje zásadní roli ve vnímání chutí – od prvního kontaktu jídla s chuťovými pohárky na jazyku až po utvoření komplexního chuťového zážitku. Tento článek vás provede fascinujícím světem chuťového vnímání.

 

Co se v článku dozvíte?

  • Jak fungují chuťové pohárky a kolik základních chutí dokážeme rozlišit?
  • Jak mozek zpracovává chutě a jaké oblasti mozku jsou zapojené do vnímání chuti?
  • Co je mozkové centrum chuti a jak přesně ovlivňuje naše vnímání jídel?
  • Jaký je rozdíl mezi chuťovým vnímáním a celkovým chuťovým prožitkem, a proč se jídlo v různých prostředích může chutnat jinak?

 

 

Chuť je jedním z nejdůležitějších smyslů, a ovlivňuje tak náš každodenní život i naše stravovací návyky. Ačkoli se může zdát, že vnímání chuti je jednoduchý proces omezený pouze na chuťové pohárky na jazyku, ve skutečnosti jde o komplexní a fascinující proces, který zapojuje nejen jazyk, ale především mozek. Jak tedy mozek zpracovává chutě a jak to ovlivňuje naše vnímání jídla?

 

Chuťové pohárky a základní chutě

 

Chuťové vnímání začíná na jazyku, kde se nachází chuťové pohárky, které reagují na různé chemické složky v jídle. Tradičně rozlišujeme pět základních chutí: sladkou, slanou, kyselou, hořkou a umami (chuť zvýrazňující bílkoviny a glutamáty). Nedávno však začala být zmiňována i šestá základní chuť, která je spojena s tuky.

 

Každý z těchto chuťových receptorů je specializovaný na určité molekuly v jídle. Když tyto molekuly interagují s receptory, generují elektrické signály, které jsou přenášeny prostřednictvím nervových vláken do mozku. Ale tady příběh teprve začíná.

 

Jak mozek zpracovává chuť

 

Chuťové receptory vysílají signály do mozku přes tři hlavní hlavové nervy, které propojují jazyk s mozkovým kmenem. Odtud se informace přesouvá do thalamu, tedy části mozku, která funguje jako rozbočovač i pro další smysly. Nakonec jsou signály předány do chuťové kůry.

 

V roce 2011 neurobiolog Charles S. Zuker a jeho tým vytvořili první „gustotopickou mapu“ mozku, která ukázala, jak různé oblasti mozkové kůry reagují na různé chutě. Zukerův výzkum dále prokázal, že mozek hraje klíčovou roli nejen ve vnímání chutí, ale i při tvoření emocí a preferencí spojených s nimi. Například experimenty na myších ukázaly, že když byla v mozkové kůře myší stimulována oblast odpovědná za hořkost, myši reagovaly na čistou vodu, jako by chutnala hořce. To dokazuje, že vnímání chuti je silně propojeno s aktivitou mozku, nejen s tím, co skutečně jíme.

 

Mozkové centrum chuti

 

V roce 2019 vědci objevili ještě přesnější oblasti lidského mozku, které jsou zodpovědné za vnímání chuti. Zjistili, že konkrétní část insulární kůry vyhodnocuje různé chutě v jemnějších detailech, než se původně myslelo. Vnímání chuti tedy není jednoduché, ale naopak velmi komplexní a zahrnuje různé oblasti mozku, které se podílejí na našem vnímání toho, co je chutné a co ne.

 

Navíc chuťové vnímání neprobíhá jen v jedné polovině mozku – podobně jako mnoho jiných smyslových funkcí je i chuť rozdělena mezi obě hemisféry. Každá strana jazyka je připojena k odpovídající polovině mozku, což znamená, že chutě vnímané na levé straně jazyka jsou zpracovávány v levé hemisféře mozku a naopak.

 

Chuť versus chuťový prožitek

 

Zatímco chuťové pohárky vnímají základní chutě, celkový chuťový zážitek zahrnuje mnohem více faktorů než jen samotné chutě. Tento komplexní vjem, který nazýváme jednoduše „chuť“, je kombinací různých smyslových informací. Kromě chutí jsou důležité i vůně, textury, konzistence, pálivost, a dokonce i teplota jídla. Tento multisenzorický proces vysvětluje například i to, proč jídlo v letadle chutná jinak než na zemi – hluk motorů, tlak vzduchu a suchý vzduch ovlivňují naše vnímání chuti.

 

Čich hraje v chuťovém vnímání klíčovou roli. Když jíme, molekuly z jídla se uvolňují do vzduchu a skrze nosní dutinu vstupují do čichového centra v mozku. Vnímání chuti tedy není jen otázkou jazyka, ale spíše se jedná o komplexní proces, ve kterém mozek hraje hlavní roli. Od základních chuťových receptorů až po složité interakce mezi různými smysly, mozek zajišťuje, že každé sousto jídla se stane plnohodnotným smyslovým zážitkem

 

 

Objevte kouzlo kaki v dezertech: Tři sladké recepty, které vás mile překvapí

Kaki je nejen exotické a lahodné ovoce, ale také perfektní přísada do sladkých dezertů. Ať už jste fanoušky klasických koláčů, závinů, nebo hledáte nápad na rychlé muffiny, kaki vás mile překvapí svou jemnou sladkostí a šťavnatostí. Objevte tři jednoduché recepty, které osvěží vaše domácí pečení.

 

 

 

 

 

Mohlo by Vás zajímat

Pravda o veganských sýrech: Nejsou tak zdravé, jak by si člověk myslel

Veganské produkty se stávají stále populárnějšími a s nimi i veganské alternativy sýrů. Mnoho lidí si myslí, že veganské sýry jsou zdravější než klasické sýry z kravského mléka. Ale je to skutečně tak? V tomto článku se podíváme na pravdu o veganských sýrech a zjistíme, zda jsou pro naše zdraví opravdu prospěšné.

Vejdete do místnosti a nevíte, co jste chtěli? Vědci potvrdili zvláštní jev

Stalo se vám někdy, že jste vešli do místnosti a najednou jste nevěděli, proč jste tam šli? Nejste sami – tento zvláštní výpadek má i vědecké vysvětlení. Takzvaný „efekt dveří“ popisuje běžný jev, kdy mozek po změně prostředí doslova vymaže původní záměr. Proč k tomu dochází a co s tím?

Proč máte neustále hlad? Hlavní příčiny a jak s nimi bojovat

Stává se vám, že máte hlad hned po jídle nebo že vás neustále honí mlsná? Příčiny mohou být různé – od špatného složení stravy až po hormonální nerovnováhu. Podívejme se na nejčastější důvody, proč se cítíte hladoví, a zjistěte, jak tomu předcházet.

Medvědí česnek vs. běžný česnek: Jaké jsou rozdíly a co je lepší?

Česnek je jednou z nejoblíbenějších ingrediencí v kuchyni, ale ne každý ví, že existují různé druhy česneku s odlišnými vlastnostmi. Nejznámější jsou dva typy – běžný česnek (Allium sativum) a medvědí česnek (Allium ursinum). Oba mají silnou vůni a výrazné zdravotní benefity, ale jejich chuť, použití a účinky na organismus se liší. Který je tedy lepší a kdy se hodí použít?

Čeští vědci vyvinuli látky snižující chuť k jídlu a bojující proti Alzheimerově chorobě

Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) vyvinuli nové molekuly, které mohou výrazně pomoci v boji proti obezitě a Alzheimerově chorobě. Tyto látky účinně snižují chuť k jídlu a zároveň chrání mozek před degenerativními změnami spojenými s Alzheimerem. Tento průlomový objev otevírá nové možnosti léčby a prevence těchto závažných onemocnění, která ohrožují stále větší část populace.

Češi milují pizzu, ale mají své specifické chutě a sezónní preference

Pizza, původně italská delikatesa, si našla cestu do srdcí českých gurmánů a stala se jedním z nejoblíbenějších jídel v České republice. I když tradiční česká kuchyně s pokrmy jako svíčková, řízek nebo guláš stále dominuje, pizza se zařadila mezi nejčastěji objednávaná jídla v restauracích a získává si stále více příznivců napříč generacemi.

Mandela efekt: Jak falešné vzpomínky klamou náš mozek

Mandela efekt je fascinující fenomén, který nám ukazuje, jak snadno mohou být naše vzpomínky zkreslené. Tento článek se ponoří do příčin a příkladů Mandela efektu, aby vám přiblížil, jak a proč k tomuto jevu dochází.

Cesta do Chorvatska 2025: Co potřebujete vědět před odjezdem?

Chorvatsko láká i letos statisíce Čechů. Pokud se chystáte vyrazit autem, nezapomeňte si před cestou ověřit aktuální ceny mýtného, známek, pohonných hmot i potřebné doklady. Přinášíme vám kompletní přehled včetně tras, zastávek a praktických rad.

Více borůvek, méně potíží ve stáří? Studie ukazuje jasný vliv flavonoidů

Chcete si ve stáří udržet sílu, duševní pohodu a vitalitu? Nová studie ukazuje, že pravidelná konzumace bobulovitého ovoce a dalších potravin s vysokým obsahem flavonoidů může být klíčem k zdravému stárnutí.

Demence ve 40, 50 i 60 letech? Vědci našli nové vodítko k její příčině

Frontotemporální demence postihuje i čtyřicátníky či padesátníky, ale bývá obtížně rozpoznatelná. Nová studie z Kalifornie přináší průlom – objevila proteiny v mozkomíšním moku, které mohou být klíčem k včasné diagnóze a účinnější léčbě.

Spolupracujeme s: