Plíseň bramborová je nejzávažnějším onemocněním rajčat i brambor a každoročně tak trápí i ty nejzkušenější zahrádkáře. Nejlépe se šíří zejména ve vlhkém letním počasí, kdy vám může bez problémů napadnou všechny rostliny a zdevastovat tak celou úrodu. Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak se této zákeřné chorobě bránit. A jde to i bez chemie!
Jak rozpoznat plíseň bramborovou?
Plíseň bramborová, neboli phytophthora, je plísňový parazit napadající mnohé lilkovité rostliny – tedy zejména rajčata a brambory. Počátky nákazy se u rostlin projevují jako malé neohraničené šedozelené skvrnky na listech. Později se pak skvrny mohou zvětšovat a přecházet až do hnědé barvy. Následně dochází k usychání listů a později i celé rostliny.
Kromě listů však tato plíseň napadá také plody, čímž ničí i poslední zbytky úrody. Zde se projevuje zejména vznikem hnědavých nahnilých skvrn, které se postupně objevují zejména na zralých rajčatech.
Jak předejít nákaze
Ačkoli je plíseň bramborová pro rostliny velmi nebezpečným onemocněním, existuje několik osvědčených způsobů, jak s ní bojovat. Zdaleka nejspolehlivější je však prevence. Pokud zabráníte nakažení rostlin, můžete si v klidu užívat úrodu bez stresu a náročné péče.
Pozor na vlhkost!
Stejně jako jiným druhům plísní vyhovuje i plísni bramborové vlhké počasí a časté teplotní výkyvy. Proměnlivé letní počasí je proto pro šíření této choroby ideální. Pokud tedy chcete riziko nákazy snížit na minimum, věnujte rostlinám péči zejména při zalévání. Rajčata tak nikdy nesmí být přelitá.
Ještě důležitější však je zalévat rajčata zespodu, aby nedošlo k polití listů či stonku rostliny. A pokud rostlinu omylem pokropíte, pokuste se z ní přebytečnou vody šetrně setřepat. Tím minimalizujete šance, že se plíseň uchytí.
Klíčové je stanoviště
Aby byla rajčata co nejméně vystavena vlhku, je důležité dbát i na správnou polohu záhonku. Ten by měl být nejlépe na jižní straně zahrady, kde na rostliny dopadá maximum slunečního svitu. Záhon by tedy také neměl být zastíněn stromy.
Rajčata by na záhonku měla být zasázena v dostatečných rozestupech a neměla by se navzájem dotýkat listy. To zajistí nižší riziko přenosu nákazy a zároveň umožní lepší cirkulaci vzduchu. Rajčatům vždy odštipujte spodní listy, které jsou v blízkosti půdy. Části rostliny, které se dotýkají zeminy mají totiž nejvyšší pravděpodobnost nákazy.
Které rostliny kombinovat a jakým spojením se raději vyhnout?
Rajčata i brambory napadá stejný druh plísně a byl by proto nesmysl tyto rostliny pěstovat u sebe. Pouze by se zvyšovalo riziko, že se při napadení plíseň rozšíří z jedné rostliny na druhou. Stejně není doporučeno rajčata pěstovat více let po sobě na stejném záhonku, jelikož spory plísně mohou v půdě přetrvávat i několik let. Stejně tak není vhodné po sobě pěstovat na stejném záhonku lilky, brambory či cukety.
Existuje však i mnoho prospěšných kombinací, které riziko nákazy významně snižují! Mezi nejoblíbenější květiny, které bojují s plísněmi v substrátu patří například měsíčky či aksamitníky (afrikány). Fungicidní účinky má i bazalka pravá a některé další druhy bylinek.
Záchrana napadených rostlin
Pokud vaši úrodu napadne plíseň, musíte reagovat pohotově. Co nejrychleji ostříhejte všechny napadené části, kterých se zbavte nejlépe spálením. Poté vám nezbývá takřka nic jiného než využít postřik. Existuje mnoho „receptů“ na postřiky bez chemie, ovšem zdaleka nejúčinnější jsou ty kupované. Chemické postřiky je vhodné střídat, protože plíseň si může rychle vytvořit rezistenci.
A které chemické postřiky jsou tedy nejúčinnější? Ze specializovaných postřiků na plísně rajčat a brambor spolehlivě účinkují takřka všechny. Osvědčené jsou však například postřiky Kuprikol, Infinito, Kocide 2000, Ortiva, Ridomil gold či AcrobatT MZ.
Pokud však nechcete svou zahrádku zbytečně zatěžovat chemikáliemi a nákaza je teprve v počátku, můžete vyzkoušet jeden z domácích postřiků.
Pomůže výluh z česneku i jedlá soda
Česnek je známý svými fungicidními účinky a pomáhá tedy i v boji s rostlinnými parazity. Výluh připravíme ze 100 g česneku, který necháme vyluhovat v 5 l vroucí vody alespoň 24 hodin. Poté připravený postřik scedíme přes kávový filtr a zředíme asi čtyřikrát. Postřik z česneku můžeme aplikovat na rostliny každý druhý den.
Další možností je pak využití snadno dostupné jedlé sody. Postřik získáte smícháním pěti lžiček jedlé sody s 5 l vody. Postřik můžete aplikovat jednou za tři dny.
Chytrá houba – spolehlivý spojenec v boji s plísní
Pokud si nechcete zanášet zahrádku neznámými chemikáliemi, můžete vyzkoušet také tzv. chytrou houbu (Pythium oligandrum). Tato houba dokáže velice účinně bojovat s infekcí a elegantně vás tak zbaví trápení s plísní. Pythium totiž nenapadá rostliny, pouze plíseň na nich. Díky tomu vás zbaví i zatím neviděné nákazy.
Další výhodou využití houby je fakt, že proti houbě si plíseň bramborová nemůže vytvořit rezistenci a můžete se tak na ni spolehnout každoročně. Díky biologické formě účinku navíc není možné rostliny houbou „předávkovat“ a riskovat tak úrodu.
