Růže šípková
Růže šípková, latinsky nazývaná Rosa canina, je druh růže známý pro své krásné květy i léčivé plody. Na našem území je původní a najdeme ji tedy jak ve volné přírodě, tak i v zahradách, kde bývá pěstována jako okrasná rostlina. Dospělý růžový keř však dosahuje výšky až tří metrů a na bujných větvích vyrůstají v hojném počtu zahnuté ostny. Ne každý proto může na zahradě pěstovat takto prostorově náročnou rostlinu. Léčivé šípky, které se v tradiční medicíně využívají již po staletí, si však můžete nasbírat i v přírodě. Jak na to?
Co jsou šípky a kdy je sbírat?
Šípek je plod růže šípkové, který vzniká po odkvětu rostliny a zraje typicky koncem léta. Jedná se o malou, oválnou bobuli s hladkou slupkou. Šípky mohou mít různé barvy, nejčastěji žlutou, oranžovou či červenou. V přírodě se však setkáme pouze s planými červenými plody. Uvnitř plodu se kromě cenné dužiny nachází i silně ochlupená semena (nažky), která je vhodné před konzumací odstranit. Chloupky totiž nepříjemně chutnají a dráždí trávicí systém.
Šípky jsou cenným přírodním zdrojem vitamínu C, a v přepočtu na hmotnost tak co do obsahu tohoto vitamínu dokonce snadno předčí jeho ostatní zdroje, jako jsou citrusy, kysané zelí, rybíz či další lesní plody. Obsahují také další důležité látky jako vitamín A, E, K, flavonoidy, karotenoidy a minerály. Díky vysokému obsahu biologicky aktivních látek mají prokázané léčivé vlastnosti a našly využití i v moderní medicíně.
Kdy tedy na šípky vyrazit? To závisí především na tom, jak plánujete tyto chutné plody využít. Pro sušení je důležité sbírat dobře vyzrálé šípky, které ještě nezměkly působením prvních zimních mrazíků. Ideální doba sběru v takovém případě bývá v září až do poloviny října. Na plody přešlé mrazem naopak můžete vyrazit třeba s dětmi a vychutnat si je i jen tak na procházce. A pokud plánujete z šípků vařit (třeba i marmeládu), můžete využít šípky sbírané od září až do zimy.
Léčivé vlastnosti a kontraindikace
Šípky se již po mnoho generací využívají na posílení imunitního systému, a to právě pro svůj vysoký obsah kyseliny askorbové (vitaminu C). Užívají se při nachlazení, kašli i horečkách. V minulosti také sloužily jako účinné léčivo proti kurdějím.
Mezi další přínosy jejich konzumace pak patří podpora trávení a mírnění kolikových bolestí. Šípky jsou navíc močopudné a používají se proto k léčbě zánětu močového traktu a ledvin. Velkou výhodou je, že šípky nemají žádné kontraindikace ani známé vedlejší účinky. Šípkový čaj tedy můžete bezpečně pít klidně každý den. Bezpečná je také (přiměřená) konzumace šípků v době těhotenství.
Zpracování a způsoby užití
Existuje celá řada postupů, jak zpracovat šípky. Jedním z nejoblíbenějších je jejich sušení. Další možností je příprava čaje vařením čerstvých plodů ve vodě. Při přípravě čajů je nutné buď předem odstranit ochlupená zrníčka, nebo následně nápoj přefiltrovat přes filtrační papír či pláténko.
Oblíbené je použití šípků také v kuchyni. Z šípků se vyrábí lahodné víno, marmelády, kompoty a další sladké dezerty a cukroví. Pro přípravu těchto jídel je však nezbytné zbavit plody chlupatých nažek, a to nejlépe vyplavením pod tekoucí vodou. Velmi oblíbená je také šípková omáčka, která se výborně hodí třeba ke zvěřině.
Jaké látky šípky obsahují?
Kromě vitaminů C, A a E šípky obsahují celou řadu dalších látek. Jsou bohaté na karotenoidy a další přírodní barviva, která společně s flavonoidy působí jako antioxidanty proti volným kyslíkovým radikálům. V plodech dále najdeme organické kyseliny, třísloviny, silice, pryskyřice či pektin.
