Kolem pití kávy vznikla celá řada zavádějících názorů, mýtů a legend. Podle některých je tak káva ideálním nástrojem, pomocí něhož docílíte zlepšení soustředění, rychlejšího hubnutí i skvělých sportovních výkonů. Jiní naopak kávu zatracují jako potenciální karcinogen, který naše tělo dehydratuje a škodí našemu spánku. Jak je to tedy s účinky kávy na naše tělo ve skutečnosti?
Konzumace kávy v číslech
Káva patří mezi celosvětově nejoblíbenější nápoje a v pomyslném žebříčku ji tak předstihuje pouze voda. Až 30 procent celosvětové populace si ji dopřává každý den a denně se tak po celém světě vypije přes 2,25 miliard šálků kávy.
I v České republice káva (společně s čajem) dominuje všem žebříčkům. Na každého Čecha připadají asi 3 kilogramy kávy ročně, což odpovídá asi 400 šálkům espressa. Průměrný český občan tak vypije něco více než jeden šálek tohoto nápoje denně. Alespoň příležitostně si kávu dopřává více než 75 procent populace a je proto dobré vědět, jaký má tento nápoj vliv na naše zdraví.
Kofein
Káva obsahuje více než 1000 různých látek, z nichž mnohé jsou biologicky aktivní a ovlivňují tak celou řadu biochemických a fyziologických procesů v organismu. Největší význam má však právě kofein, který působí stimulačně na naši nervovou soustavu a zlepšuje tak naši schopnost soustředit se. Vstřebávání kofeinu do krevního řečiště probíhá poměrně rychle a maximální účinky se tak projevují již po 30 až 50 minutách od jeho požití.
Ačkoli kofein není látka tělu vlastní, našemu organismu příliš neškodí. Ale jako vždy platí, že záleží zejména na dávce. Otravy kofeinem se však obávat nemusíte, smrtelná dávka této látky je asi 10 g. Takové množství odpovídá asi 100 šálkům espressa. I nižší množství však mají významný vliv na naše tělo. Mezi nejznámější potvrzené účinky kofeinu patří zlepšení funkce mozku a soustředění, vyšší bdělost, podpora metabolismu a spalování tuků i zlepšení sportovních výkonů.
Závislost na kávě
Jednou z nepříjemných vlastností kávy je její návykovost. Ta sice není tak silná jako u jiných drog, avšak i u kávy může vznikat závislost. Mnoho z nás si proto bez kávy nedokáže své ráno ani představit. Efekt potlačení únavy a vyčerpání může tuto závislost nadále prohlubovat.
Kávu si dopřáváme právě ve chvíli, když se chceme zbavit únavy. Kofein obsažený v tomto nápoji nás skutečně únavy zbaví, avšak pouze dočasně. Únava, která nastává po odeznění účinků kávy je tak často ještě silnější, protože je organismus vyčerpaný a místo odpočinku se mu dostalo silné aktivity. Pokud únavu znovu potlačíme nápojem s obsahem kofeinu, postupně tak tělo vysilujeme a zároveň zvyšujeme potřebu si kofein dopřávat. Vzniká tak závislost, aniž bychom o tom věděli.
Dalším účinkem, který podporuje vznik závislosti, je snížená kvalita spánku při pití kávy před spaním. Nižší kvalita spánku znamená horší odpočinek pro vyčerpané tělo, což se nakonec projeví opět ve zvýšené potřebě kofeinu. Posledním efektem, který podporuje zvyšování dávek kávy, je vznik tolerance. Pokud pijete kávu pravidelně, její účinky se postupně snižují, a stimulace nervové soustavy je tak postupně nižší a nižší.
Mýty spojené s pitím kávy
.png)
Káva a rakovina
Existuje hned několik všeobecně rozšířených mýtů o pití kávy. Jedním z nich je tvrzení, že je káva karcinogenem, tedy látkou způsobující rakovinné bujení. Studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny z roku 2016 však kávu jako karcinogen nepotvrdila. U některých typů rakoviny se riziko dokonce snížilo až o 18 procent. Je však nutno dodat, že káva může být považována za karcinogen ještě z jiného důvodu. Všechny nápoje (a jídla) s teplotou nad 65 stupňů mohou totiž podle WHO (Světová zdravotnická organizace) způsobovat rakovinu jícnu. Tento efekt však rozhodně není specifický pouze pro kávu.
Močopudný efekt kávy
Dalším mýtem je rozšířená představa, že káva silně odvodňuje organismus. Je sice pravdou, že káva dehydratuje, ale pokud vypijete pod 5 šálků denně, je tento vliv poměrně zanedbatelný. Nejvýraznější je efekt odvodňování patrný u příležitostných konzumentů kávy. To je způsobeno tím, že lidé, kteří pijí kávu pravidelně, rychle získávají toleranci a močopudný efekt tak brzy (alespoň částečně) mizí.
Pozitivní účinky pití kávy
Kofein je nejrozšířenějším užívaných stimulantem na světě a má řadu příznivých účinků na naše tělo. Kofein způsobuje snížení únavy, zrychlení reakčního času, zlepšení nálady, zvýšení bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí (paměť, učení). Všechny z těchto účinků jsou však pouze krátkodobé. Kofein také pomáhá při hubnutí, podporuje lipolýzu a zrychluje metabolismus. Sportovcům pak pomáhá zvyšovat výkony, a to až o nezanedbatelných 12 procent.
Káva, to však není jen kofein, ale také celá řada dalších pozitivně působících látek, především s antioxidačními a protizánětlivým vlastnostmi. Některé z nich snižují riziko vzniku cukrovky 2. typu i některých druhů rakoviny. Nejvýznamnějšími zástupci jsou polyfenolické látky (kyselina chlorogenová), diterpeny (kafestol a kahweol) nebo alkaloidy (mimo kofein například trigonellin).
Negativní účinky pití kávy
Konzumace kávy má však i některé prokázané negativní účinky. Mezi ně patří:
- Riziko vzniku závislosti
- Negativní vliv na spánek
- Možné zvýšení krevního tlaku
- Zvýšené riziko infarktu myokardu (pouze u některých jedinců v závislosti na rychlosti metabolismu kofeinu)
- Lehký močopudný účinek
- Zvýšení hladiny triacylglycerolů a LDL-cholesterolu
- Riziko v těhotenství
