Reklama Reklama Advertisement
Vaše poloha:
Kolikrát denně by se měli sprchovat lidé nad 55 let? Ochrana kožního mikrobiomu
Zdroj: Canva.com
Kolikrát denně by se měli sprchovat lidé nad 55 let? Ochrana kožního mikrobiomu
Zdroj: Canva.com

30.06.2025

Kolikrát denně by se měli sprchovat lidé nad 55 let? Ochrana kožního mikrobiomu

Sprchování je běžnou součástí každodenní hygieny, ale u lidí nad 55 let může být příliš časté mytí spíše na škodu. Přečtěte si, co doporučují dermatologové a jak chránit citlivou pokožku ve vyšším věku.

 

Co se v článku dozvím?

  • Proč každodenní sprcha nemusí být pro starší lidi vhodná
  • Jak často se mají senioři sprchovat podle odborníků
  • Jak ochránit pokožku a mikrobiom
  • Které partie je potřeba mýt denně

 

Proč by lidé nad 55 let měli přehodnotit časté sprchování?

 

S přibývajícím věkem se mění nejen naše tělo, ale i struktura a potřeby pokožky. Ta se stává tenčí, citlivější a snadněji se vysušuje. Pokud se lidé nad 55, resp. 65 let sprchují každý den a používají běžné mycí prostředky, může to vést k:

  • narušení ochranného kožního filmu
  • vysušení kůže a svědění
  • prasklinkám a většímu riziku infekcí

Čistota je důležitá, ale v tomto věku je lepší hledět na kvalitu péče, nikoli na frekvenci.

 

Jak často by se měli lidé nad 55 let sprchovat?

 

Doporučení dermatologů zní: postačí 2–3× týdně.

Vše ale záleží na životním stylu. Pokud se potíte víc, sportujete nebo se více pohybujete venku, sprcha je samozřejmě vhodná častěji. Ale i tehdy platí:

  • vlažná voda místo horké
  • jemné, neparfemované prostředky
  • co nejkratší pobyt ve sprše
  • po sprše nezapomenout na hydrataci

 

Které partie mýt každý den?

I když se nesprchujete denně, určité části těla potřebují každodenní péči. Zaměřte se hlavně na:

  • podpaží
  • třísla a intimní oblast
  • chodidla
  • kožní záhyby (pod prsy, břicho, pod koleny apod.)

K jejich ošetření může dobře posloužit i vlhká žínka nebo speciální mycí ubrousky.

 

Ochrana kožního mikrobiomu – proč je to důležité?

 

Naše pokožka není jen ochranná vrstva – žije na ní komplexní mikrobiom, který nás chrání před:

  • infekcemi,
  • záněty,
  • alergiemi.

 

Příliš časté mytí ale mikrobiom ničí. A to zvláště, když používáte:

  • silně parfemované sprchové gely
  • antibakteriální mýdla
  • příliš horkou vodu

 

S přibývajícím věkem se rovnováha mikrobiomu hůře obnovuje, a proto je nutné k pokožce přistupovat šetrněji.

 

Jak správně pečovat o pokožku po sprše?

 

Sprcha nekončí tím, že zavřete vodu. Pokud chcete pokožce prospět, důležité jsou i následující kroky:

  1. Nesušte se drhnutím, jen jemně přitiskněte ručník.
  2. Aplikujte hydratační krém hned po sprše, ideálně ještě na vlhkou kůži.
  3. Vyberte si krém s obsahem glycerinu, panthenolu nebo přírodních olejů.

Zkuste také občas regenerační koupel s ovesnými vločkami, lněným semínkem nebo koupelovým olejem.

 

Pozor na tvrdou vodu a bezpečnost

 

Ve starším věku bývá pokožka ještě citlivější na složení vody. Tvrdá voda (vysoký obsah vápníku a hořčíku) ji může vysušovat ještě víc. Proto doporučujeme:

  • měkčicí sprchové filtry
  • hydratační přípravky s přirozeným pH
  • krémy se zvláčňujícími složkami

 

Bezpečnost v koupelně je kapitolou sama pro sebe – často dochází k úrazům při vstupu nebo výstupu ze sprchy. Myslete proto na:

  • protiskluzové podložky
  • držadla u vany nebo sprchy
  • sprchové sedačky či židle

 

Méně vody, více péče

 

Zvláště ve vyšším věku platí, že správná hygiena není o kvantitě, ale kvalitě. Přizpůsobte frekvenci sprchování svému tělu, pokožce i dennímu režimu. Tělo vám poděkuje nejen za úlevu od suchosti a svědění, ale i za zdravý mikrobiom, který vás ochrání lépe než jakýkoli gel.

 

Zdroje: mayoclinic.org, webmd.com, dermnetnz.org

 

Mohlo by Vás zajímat

Kefír po šedesátce dává smysl, ale ne z důvodů, které se často uvádějí. Co říkají studie?

Sklenice kefíru vypadá jako obyčejná součást snídaně nebo svačiny. Ve vyšším věku ale mohou být zajímavé právě živiny, které tento fermentovaný mléčný výrobek přináší. Výzkum naznačuje možné přínosy pro trávení i další oblasti zdraví, současně však ukazuje, že řada populárních tvrzení o kefíru je mnohem odvážnější než dostupné důkazy.

Proč jsou skandinávští důchodci i ve vysokém věku fit? Češi tyto návyky často přehlížejí

Na ulicích Kodaně, Osla nebo Stockholmu není ničím neobvyklým potkat sedmdesátníka na kole, skupinu seniorů na procházce nebo starší lidi trávící čas venku i v počasí, které by řadu Čechů udrželo doma. Skandinávské země dlouhodobě patří mezi státy s vysokou délkou života a velká část tamních seniorů zůstává aktivní i ve vyšším věku. Za vším přitom nemusí stát žádný zázračný recept. Důležitou roli hrají každodenní návyky, pohyb, strava, kontakt s přírodou i mezilidské vztahy.

Po šedesátce nejde o 10 000 kroků. Tolik jich denně opravdu potřebujete

Deset tisíc kroků denně se stalo symbolem zdravého životního stylu. Jenže po šedesátce může být realita jiná. Odborníci upozorňují, že tělo v tomto věku reaguje citlivěji a rozhoduje detail, který většina lidí podceňuje.

Po šedesátce tělo reaguje jinak. Tahle aktivita má mnohem větší vliv, než si myslíte

Mnoho lidí po šedesátce sází na chůzi nebo plavání. Jsou bezpečné, dostupné a doporučované roky. Jenže odborníci dnes upozorňují, že právě v tomto věku se v těle odehrává změna, kterou tyto aktivity samy o sobě neřeší. A pokud ji přehlížíte, můžete se nenápadně připravovat o sílu, stabilitu i soběstačnost.

Tato zelenina je po šedesátce požehnáním. Pokud ji ale jíte syrovou, tak tělo trpí

S přibývajícím věkem se mění způsob, jakým tělo zpracovává potravu. To, co dříve fungovalo bez potíží, může po šedesátce zatěžovat trávení, střeva i celkovou energii. Platí to i pro zeleninu, která je jinak považována za jednu z nejzdravějších vůbec. Právě její forma může rozhodnout o tom, zda tělu pomáhá, nebo ho naopak nenápadně vyčerpává.

Mnoho seniorů dělá tuto chybu při snídani. Tělo pak hůř hospodaří s energií

Snídaně je dlouhodobě považována za nejdůležitější jídlo dne. Ve vyšším věku ale přestává platit, že každá snídaně tělu automaticky prospívá. Právě po šedesátce se totiž mění způsob, jakým organismus pracuje s energií, cukrem v krvi i hormony hladu. To, co bylo dříve bez následků, může dnes vést k únavě, výkyvům energie nebo chutím během dopoledne.

Toto ovoce po šedesátce dělá s tělem malé zázraky. Mnozí ho přitom jedí špatně

S přibývajícím věkem se mění trávení, imunita i potřeby organismu. Ne každé ovoce, které prospívá mladším lidem, je ideální i po šedesátce. Některé druhy mohou pomoci s tlakem, pamětí nebo klouby, jiné naopak zatěžují trávení. Přinášíme přehled ovoce, které je pro seniory nejvhodnější – a také tipy, jak ho jíst chytře.

Po šedesátce se budíte dřív? Nejde o náhodu, ale o změny v těle

Probouzíte se po šedesátce pravidelně dřív než dřív, i když byste si klidně ještě přispali? Nejste sami. Brzké ranní buzení není rozmar ani špatný zvyk, ale přirozený důsledek změn v těle, hormonálním nastavení i fungování mozku. Dobrou zprávou je, že s tím lze pracovat.

Používáte ji denně, ale po šedesátce na ni tělo reaguje úplně jinak

Sůl patří k nejběžnějším surovinám v kuchyni a většina lidí ji považuje za samozřejmost. Po šedesátce se ale způsob, jakým s ní tělo zachází, výrazně mění. To, co dříve nevadilo, může nyní ovlivňovat tlak, srdce i celkovou vitalitu.

Jediná jednoduchá změna ve stravování může seniorům pomoci spalovat tuky a nastartovat metabolismus

Stačí jedna relativně malá změna v jídelníčku a tělo může začít fungovat jinak. Nová vědecká studie ukazuje, že omezení ultrazpracovaných potravin může u starších osob vést nejen k úbytku tělesného tuku, ale také ke zlepšení metabolismu, hladiny cukru v krvi i hormonální rovnováhy. A to bez drastických diet, počítání kalorií nebo změny pohybových návyků.

Spolupracujeme s: