Vaše poloha:
Koupila kabelku z druhé ruky. Když ji otevřela, uvnitř našla dopis, který jí vyrazil dech
Zdroje: Canva
Koupila kabelku z druhé ruky. Když ji otevřela, uvnitř našla dopis, který jí vyrazil dech
Zdroje: Canva

14.10.2025

Koupila kabelku z druhé ruky. Když ji otevřela, uvnitř našla dopis, který jí vyrazil dech

Žena ve Švédsku koupila obyčejnou kabelku v second handu – ale to, co našla uvnitř, změnilo její pohled na svět. Dopis, který v ní ležel už přes 15 let, odhalil bolest, samotu i naději, kterou všichni dobře znám

 

Co se v článku dozvíte:

  • Jak žena ve Švédsku narazila na záhadný dopis z roku 2008
  • Co přesně stálo v jeho obsahu
  • Jak reagovali lidé na internetu
  • Proč psaní dopisů může pomáhat při ztrátě a smutku

 

Nečekaný nález v obyčejné kabelce

 

Jedna žena ze Švédska se rozhodla zastavit v místním second handu, aby si koupila levnou kabelku. Stála jen asi 11 dolarů (v přepočtu kolem 260 Kč) – zkrátka běžný módní úlovek.

Když však doma otevřela vnitřní kapsu, našla něco, co jí doslova vyrazilo dech – dopis datovaný 16. prosince 2008.
Ležel tam přes 15 let, neotevřený, zapomenutý… až do teď.

 

Slova, která se zaryla pod kůži

 

Text dopisu byl napsaný prostými, ale nesmírně silnými slovy. Autor nebo autorka v něm popisovala pocity zoufalství, smutku a ztráty:

„Šla jsem na pláž, našla tři golfové míčky. Příliv, pád z útesu, lezla jsem nahoru po kolenou, klouzala v blátě – plakala.
Políbila jsem svého kluka – plakala.
Šla jsem do obchodního centra – plakala.
Přístaviště je to pravé místo pro obřad – všichni duchové tam stále jsou, všichni přátelé jsou tam.“

Na konci dopisu stálo prosté, ale mrazivé vyznání:

„Mona Alizajah odešla. Více štěstí příště.“

 

Internet zaplavila vlna emocí

 

Žena, která dopis našla, se rozhodla příběh sdílet na sociální síti Reddit. Napsala k němu jen krátce:

„Doufám, že člověk, který to napsal, je dnes v pořádku a našel klid.“

Její příspěvek okamžitě obletěl internet.
Lidé v komentářích psali, že je text hluboce dojal – a mnozí přiznali, že by si dopis nechali na památku.

„Všichni známe ten pocit, když srdce bolí. To písmo je jako zrcadlo našich vlastních ztrát,“ napsal jeden z uživatelů.

 

Psaní jako cesta k uzdravení

 

Odborníci na duševní zdraví připomínají, že psaní dopisů – i těm, kteří už nejsou mezi námi – může mít terapeutický účinek.
Podle psycholožky Karin Löfgrenové může být podobné psaní způsobem, jak zpracovat bolest a dát jí formu:

„Když člověk nedokáže mluvit o svých pocitech, psaní může být jediným způsobem, jak ze sebe dostat to, co bolí,“ říká.

Taková forma sebevyjádření pomáhá lidem uzavřít minulost a najít nový začátek.

 

Tichý svědek cizí bolesti

 

Z obyčejné kabelky se tak stal symbol cizího příběhu, který ukazuje, že i v každodenních věcech se může skrývat hluboká lidská zkušenost.
Příběh připomíná, že bolest, ztráta i naděje jsou univerzální – a i když je cesta k uzdravení těžká, každý může najít sílu jít dál.

 

Zdroje:
BBC News: Woman finds 15-year-old letter in second-hand bag
The Mirror: Mystery letter discovered in thrift store purse moves readers to tears

Mohlo by Vás zajímat

„To vařit neumíte, že?“ Kde končí humor a začíná ponižování u prodavaček

Krátká poznámka, ironický úsměv nebo „vtípek“ u pokladny mohou působit nevinně. Jenže právě takové věty často zraňují víc, než se zdá. V českých supermarketech se s nimi setkávají zákazníci i prodavačky. Kde ale končí humor a začíná ponižování?

„Bylo mi hloupé říct ne“: Češi mluví o psychologickém tlaku při charitě na pokladnách

Darování na charitu u pokladen v obchodech se stalo běžnou součástí nákupů. Zatímco někteří zákazníci přispívají rádi, jiní cítí, že jsou do daru spíše dotlačeni. Jak Češi tento fenomén vnímají, proč vzniká společenský tlak a jaké existují alternativy k pokladním sbírkám?

„Obují si nové a odchází, jako by se nic nestalo,“svěřuje se prodavačka z obchodu s obuví

V obchodech s obuví se neodehrávají jen běžné nákupy. Prodavačky často čelí situacím, kdy zákazníci vymění staré boty za nové přímo na prodejně. Tento příběh ukazuje, jak nečekané chování zákazníků vypadá z pohledu zaměstnanců, kteří jsou nuceni reagovat na praktiky balancující na hraně etiky.

„Stačil jediný náraz vozíkem a fronta u pokladny se změnila v konflikt.“

V přeplněném supermarketu dokáže i drobný incident přerůst v ostrou výměnu názorů. Jediný neopatrný pohyb může narušit osobní prostor a spustit lavinu emocí, které by jinak zůstaly skryté. Jak podobným situacím čelit s klidem a zachovat si nadhled?

„Každé dítě se někdy zlobí,“ pousmála se uklízečka a pětiletý Matěj přestal křičet

Někdy se zdá, že rodičovství je zkouškou trpělivosti i sil. Když se malému dítěti v supermarketu spustí záchvat vzteku, ocitá se rodič pod tlakem pohledů okolí i vlastních emocí. Přesto může i obyčejné gesto empatie od cizího člověka změnit celou situaci a dodat rodiči i dítěti potřebný klid.

Rozdíl mezi drzostí a krádeží: „Zboží v košíku ještě není vaše,“ říká právní expert

Nakupování může mít i nečekaně nepříjemnou stránku. Představte si, že máte v košíku poslední kousek oblíbeného zboží a někdo cizí si ho bez ptaní vezme. Je to krádež, nebo jen drzost, která ale dokáže pořádně zkazit náladu?

„Mám pocit, že mě slevy dělají šťastnou, ale přitom mě jen táhnou ke dnu,“ přiznává Jana

Když se slevy stanou středobodem života, přestávají být výhodou a začnou člověka stahovat ke dnu. Přečtěte si příběh Jany, která podlehla posedlosti slevovými akcemi. Její každodenní honba za výhodnými cenami se změnila v závislost, která ovlivnila nejen rodinný rozpočet, ale i vztahy doma.

Jedna věta u pokladny mi zkazila celý den. Kde končí humor a začíná ponižování?

Banální nákup se během chvilky může změnit v nepříjemný zážitek, který zasáhne mnohem hlouběji, než by kdokoliv čekal. Jeden nevhodný komentář pokladní dokáže otřást sebevědomím, narušit pocit soukromí a místo úsměvu zanechat pocit ponížení.

„Stála jsem u pokladny deset minut a nikdo nepřišel.“

Paní Jana chtěla jen rychle nakoupit a ušetřit čas. Místo toho strávila u samoobslužné pokladny deset minut čekáním, protože nikdo z personálu nebyl nablízku. Její zkušenost ukazuje, že bez lidské pomoci mohou moderní technologie selhávat.

„Zase jsem se cítila jako nejhorší máma,“ přiznává, jak odmítla zaplatit sladkost u pokladny

Nakupování s dětmi bývá zkouškou trpělivosti i rodinného rozpočtu. Pavla, máma z Olomouce, zažila u pokladny scénu, která ji rozplakala. Proč jsou sladkosti u pokladen tak lákavé, jak reagovat na dětský pláč a proč se rodiče často cítí provinile, když odmítnou koupit drahou sladkost?

Spolupracujeme s: