Co se v článku dozvím?
- Jaké příznaky naznačují vážné přehřátí těla
- Proč nestačí jen sledovat teplotu vzduchu
- Které zvyky v horku mohou být nebezpečné
- Jaké léky mohou zhoršit toleranci tepla
Horko může zabíjet. Nepodceňujte první příznaky
Při extrémních vedrech může i zdravý člověk rychle zkolabovat. Nejčastějšími příznaky jsou:
- Svalové křeče
- Závratě a malátnost
- Nadměrné pocení
- Změny mentálního stavu – zmatenost, ospalost, podrážděnost
Pokud tyto potíže trvají déle než hodinu nebo se stupňují, je potřeba okamžitě vyhledat lékaře. V krajním případě může dojít až k toplotnímu úpalu, který je život ohrožující.
Není to jen o teplotě – sledujte i UV a vlhkost
Mnozí lidé se orientují jen podle teploty na teploměru. To ale může být klamavé. Lékaři doporučují sledovat i:
- UV index – tedy sílu slunečního záření
- Index horka – kombinace teploty a vlhkosti
- Reálný pocit tepla – aplikace dnes často ukazují, jak teplotu skutečně vnímáme
„Když se teplota vyšplhá na 33 °C, ale je vysoká vlhkost, tělo se chladí mnohem hůř,“ upozorňuje praktický lékař MUDr. Pavel Novák.
Nepijte, až když máte žízeň – to už je pozdě
„Pokud máte žízeň, už jste dehydratovaní,“ říká doktor John Schumann z Oak Street Health. V horku je proto nutné pít pravidelně, ideálně vodu s přídavkem elektrolytů.
Ztrácíte totiž nejen vodu, ale i důležité minerály: sodík, draslík, hořčík, chloridy. Vhodné jsou:
- Neslazené minerálky
- Domácí voda se špetkou soli a medem
- Ovoce s vysokým obsahem vody (meloun, okurka)
Pozor! Vyhněte se alkoholu – dehydratuje tělo mnohem rychleji než obvykle.
Kdy nevycházet ven a jak se chránit
Lékaři doporučují omezit pohyb venku mezi 11. a 16. hodinou. Pokud musíte být venku, dodržujte:
- Časté přestávky ve stínu
- Lehké, světlé oblečení
- Klobouk nebo kšiltovku
- Krémy s UV ochranou SPF 30+
Dermatolog MUDr. Kevin Boyd navíc připomíná: „Používejte pouze krémy označené jako širokospektrální, které chrání proti UVA i UVB záření.“
Nezapomeňte na repelent – nejen kvůli komárům
Letní výlety k vodě nebo do lesa s sebou nesou i riziko štípnutí hmyzem. Krvelační komáři a klíšťata jsou aktivní právě v horkých dnech. Nezapomeňte proto na:
- Spreje proti hmyzu (např. s DEET nebo icaridinem)
- Permetrinové přípravky na oblečení
- Kontrolu těla po příchodu z přírody
Klíšťata mohou přenášet vážné choroby, jako je klíšťová encefalitida nebo borelióza.
Horko a léky: Nebezpečná kombinace
Mnoho běžně užívaných léků může v horku zvyšovat riziko přehřátí. Podle farmaceuta Michaela Schuha jde o:
- Antidepresiva a antipsychotika – ovlivňují regulaci teploty
- Antihistaminika – potlačují pocení
- Diuretika a léky na tlak – zvyšují ztrátu tekutin
- Některá antibiotika a NSAID – zvyšují citlivost na slunce
Rada: Zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka, zda některý z vašich léků nezvyšuje riziko přehřátí nebo spálení na slunci.
Mírné vystavení horku neškodí – ale s rozumem
Lékaři se shodují: není třeba se horka zcela bát. Krátkodobý pobyt v sauně, na slunci nebo při letním sportu může být i prospěšný – pokud dodržujete základní pravidla:
- Hydratace
- Pauzy ve stínu
- Vhodné oblečení a ochrana kůže
„Horko není nepřítel – pokud k němu přistupujeme s respektem,“ uzavírá doktor Huecker.
Zdroje: huffpost.com, cdc.gov, mayoclinic.org, healthline.com
