Spánková porucha postihuje mnoho lidí po celém světě a mohou mít vážný dopad na kvalitu života. Léky na spaní, známé také jako hypnotika, jsou často předepisovány pro krátkodobou léčbu insomnie a jiných spánkových problémů. Avšak nová studie, kterou provedli výzkumníci z Americké Akademie spánkové medicíny na 3000 účastnících, odhaluje potenciální riziko spojené s dlouhodobým užíváním těchto léků.
Výzkumný tým sledoval tři tisíce pacientů po dobu devíti let a analyzoval jejich spánkové návyky a užívání léků na spaní. Výsledky ukázaly alarmující zjištění, že jedinci, kteří užívali hypnotika pravidelně a často, měli o celých 79 % vyšší riziko vývoje demence ve srovnání s těmi, kteří tyto léky užívali zřídka. Součástí studie bylo také analyzovat rozdíl mezi černošskou a bělošskou populací. Během studie bylo zjištěno, že u 20 % účastníků se vyvinula demence. Kromě toho vědci zaznamenali, že běloši užívají léky na spaní trojnásobně častěji než černoši. Běloši, vykazovali výrazně vyšší míru užívání konkrétních léků na spaní, jako jsou benzodiazepiny, trazodon a léky ze skupiny „léků Z“, které zahrnují zopiklon, eszopiklon, zaleplon a zolpidem.
„Už delší dobu víme, že některé léky na spaní, jako jsou benzodiazepiny, jsou spojeny se zvýšeným rizikem demence,“ říká Percy Griffin, držitel doktorátu z molekulární buněčné biologie.
„Signalizace acetylcholinu je u lidí s Alzheimerovou chorobou už nyní nedostatečná a další blokování těchto receptorů způsobuje u pacientů, které mám, delirium a může rovněž zvýšit riziko demence,“ uvedl Dr. Alex Dimitriu, držitel dvojí atestace v oboru psychiatrie a spánkové.
.png)
Z výzkumu také vyplývá souvislost mezi pacienty s demencí užívající vyšší dávky léků Z a častější hospitalizací, užíváním antipsychotik, antidepresiv, a dokonce antibiotik.
Lékaři k léčbě poruch spánku mimo benzodiazepinů a léků na spaní zvaných "zetkové" také často využívají melatonin. Melatonin je volně prodejný prostředek na podporu spánku, který dosud není spojován s poklesem kognitivních funkcí. Nicméně, není dostatečně prokázáno, že by melatonin přinášel přímé přínosy osobám s poruchami kognitivních funkcí.
Podle komplexní studie z roku 2015 bylo zjištěno, že melatonin mohl pomoci snížit nespavost u lidí s demencí, ale toto zlepšení spánku se neprojevilo významným zlepšením kognitivních funkcí. V rámci této studie nebyly také zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky nebo důkazy o negativním vlivu melatoninu na kognitivní funkce.
Melatonin však prokázal svou užitečnost při zmírnění večerní zmatenosti, která často postihuje osoby s demencí v odpoledních a večerních hodinách.
Kromě farmakologické léčby existují i jiné nelékové metody, které mohou přispět ke zlepšení spánku. Mnoho případů nespavosti souvisí se stresovými faktory a špatnými spánkovými návyky. Dr. Dimitriu doporučuje svým pacientům například vypnout elektronická zařízení v 22 hodin, vrátit se ke čtení knih a snažit se usnout před půlnocí.
Výzkum naznačuje, že mezi černošskými účastníky, kteří užívají léky na spaní ve značně nižší míře, nebylo zjištěno významně vyšší riziko demence ve srovnání s těmi, kteří léky neužívají nebo užívají jen zřídka.
Nejde ale pouze o negativní vliv léků na spaní. Samotný nedostatek spánku zdvojnásobuje riziko vzniku demence až dvojnásobně. A opačně, nespavost je známým příznakem demence.
.png)
„Jakákoli studie, která se snaží spojit nespavost a demenci, má však hned na začátku jednu fatální chybu: určit, zda osoby označující se za nespavce, nemají ve skutečnosti nediagnostikovanou časnou demenci,“ uvedl Dr. Bibhuti Mishra, primář neurologického oddělení Long Island Jewish Forest Hills. „Stejnou neodstranitelnou vadou trpí i studie, které se snaží zkoumat vliv anticholinergik na rozpoznávací schopnosti,“ dodal.
Vzhledem k těmto novým poznatkům je důležité, aby lékaři a pacienti zvážili rizika a přínosy při předepisování a užívání léků na spaní. Lékaři by měli zvážit alternativní metody léčby spánkových poruch, jako je kognitivně behaviorální terapie, která je považována za první volbu při řešení insomnie. Pacienti by měli diskutovat se svým lékařem o možnostech léčby a zvážit změny životního stylu, které mohou přirozeně zlepšit jejich spánek, jako je pravidelný cvičení, dodržování spánkové rutiny a omezení stimulujících látek jako kofeinu a alkoholu.
Důležitým faktorem je také edukace veřejnosti o rizicích dlouhodobého užívání léků na spaní a důraz na prevenci spánkových poruch. Informovaní pacienti mají větší schopnost spolupracovat se svými lékaři a rozhodnout se pro nejvhodnější přístup k léčbě svých spánkových problémů.
