Co se v článku dozvíte?
- Co je amygdalin a jaké je jeho potenciální nebezpečí?
- Jaké jsou bezpečné dávky amygdalinu?
- Zda jsou meruňky s prasklou peckou bezpečné ke konzumaci.
- Jaké další ovoce obsahuje amygdalin?
- Varování před konzumací meruňkových pecek jako „léku”.
Meruňky jednou z nejoblíbenějších peckovic a kromě přímé konzumace jsou skvělé také na přípravu džemů, marmelád, koláčů, nebo jako přísada do salátů. Často se však stane, že při zpracovávání plodů narazíme na meruňky s prasklou peckou. Mnoho z nás si v takovém případě klade otázku: je takováto meruňka stále bezpečná?
Co je amygdalin?
Jedním z hlavních problémů u peckovitých plodů je přítomnost látky zvané amygdalin, která se nachází v peckách meruněk, broskví, švestek, třešní a dalších peckovic. Amygdalin je kyanogenní glykosid, tedy sloučenina, která se v lidském těle může rozkládat na kyanovodík, což je vysoce toxická látka. Ačkoli samotné peckovice jsou bezpečné ke konzumaci, v případě požití pecek se situace mění.
Bezpečná dávka amygdalinu
Obsah amygdalinu se liší u různých peckovitých plodů, přičemž v peckách meruněk je jeho množství poměrně vysoké. Vědecké studie odhadují, že již několik málo meruňkových pecek může obsahovat dostatečné množství amygdalinu k tomu, aby při jejich konzumaci došlo k uvolnění kyanovodíku v množství ohrožujícím zdraví.
Pro dospělého člověka se za nejnižší smrtelnou dávku kyanovodíku považuje přibližně 50 až 60 miligramů. Této hranice může být dosaženo, pokud člověk sní okolo 50 až 60 meruňkových pecek. I menší dávky však mohou vyvolat příznaky otravy, jako je nevolnost, zvracení, závratě a v těžších případech může dojít k respiračnímu selhání.
Je bezpečné konzumovat peckovice s prasklou peckou?
V případě, že narazíte na meruňku s prasklou peckou, je přirozené se obávat, že by obsah pecky mohl kontaminovat samotný plod. Naštěstí, pokud pecka zůstane uvnitř svého jádra a nedojde k jejímu smísení s dužinou, je konzumace plodu bezpečná. Samotné meruňky neobsahují amygdalin v množství, které by mohlo představovat zdravotní riziko.
Problém by však mohl nastat, pokud by došlo k požití jádra prasklé pecky. Jádra meruňkových pecek mají hořkou chuť, což by mělo být prvním varovným signálem, že není bezpečné je konzumovat. Hořkost totiž signalizuje přítomnost amygdalinu.
U kterého ovoce si dát pozor?
Kromě meruněk se podobná situace týká také jiných peckovitých plodů, jako jsou třešně, broskve, švestky a nektarinky. U všech těchto plodů se v peckách nachází amygdalin, a ačkoli jsou plody samotné naprosto bezpečné, při manipulaci s peckami je třeba být opatrný. Broskvové či třešňové pecky mohou rovněž prasknout a uvolnit jádra obsahující tuto látku.
Amygdalin však najdeme i v jadérkách dalšího ovoce, například jablek a hrušek. Ani zde se však nemusíte obávat větších komplikací. Jeho obsah v tomto ovoci není vysoký, navíc, pokud semínka při konzumaci nerozžvýkáme, amygdalin se ze semínek neuvolní.
Pozor na podvodné prodejce meruňkových pecek
V posledních letech se na trhu objevili prodejci, kteří nabízejí meruňkové pecky jako údajný „lék“ na různé nemoci, včetně rakoviny. Argumentují tím, že amygdalin (také známý jako vitamin B17) má léčivé účinky. Avšak tato tvrzení nejsou vědecky podložena a mohou být velmi nebezpečná. Požití většího množství meruňkových pecek může vést k otravě kyanovodíkem, což může mít fatální následky.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) opakovaně varovali před konzumací meruňkových pecek jako údajného léčiva. Pokud se tedy s podobnými výrobky setkáte, buďte raději obezřetní.
Meruňky s prasklou peckou jsou však bezpečné. Samotná dužina nepředstavuje riziko, avšak jádra pecek mohou obsahovat látky, které při nadměrném požití způsobují otravu.
Meruňky v akci