Mladí pijí méně a státní pokladna krvácí: výrobci lihovin mluví o katastrofě
Spotřební daň z lihu, kdysi spolehlivý příjem státního rozpočtu, se letos proměnila v nepříjemné překvapení. Navzdory desetiprocentnímu zvýšení sazby v lednu přinesl výběr za prvních devět měsíců roku 2024 o čtvrtinu méně než loni. Tento vývoj nejenže překvapil státní úředníky, ale pro výrobce lihovin představuje jednu z největších krizí za poslední dekády. „Tak špatný rok jsme neměli ani během metanolové aféry,“ konstatuje Pavel Dvořáček, ředitel vizovické likérky Rudolf Jelínek.
Propad výroby a změny ve spotřebitelském chování
Výroba a spotřeba lihovin klesají. Podle Unie výrobců a dovozců lihovin produkce v pěstitelských pálenicích za poslední dekádu spadla o polovinu. A to není vše – mladí Češi mění své zvyklosti. „Alkohol už není pro mladší generace synonymem zábavy,“ upozorňuje David Prušvic z ministerstva financí. Statistická data potvrzují trend – mezi lety 1995 až 2011 spotřeba alkoholu rostla, nyní je však zpět na úrovni 90. let.
Spotřeba alkoholu klesá napříč celou Evropou. Češi loni vypili v průměru 128 litrů piva na hlavu, což je o osm litrů méně než v roce 2022. O slovo se hlásí nealkoholické nápoje, zejména pivo. Pokles prodeje lihovin je tak pro výrobce dvojnásobnou ranou: čelí jak měnícímu se vkusu spotřebitelů, tak tvrdší daňové politice.
Černý trh a zahraniční inspirace
Výkonný ředitel unie Vladimír Darebník upozorňuje na hrozbu černého trhu. „Část produkce končí mimo oficiální oběh. Podobné problémy jsme viděli i v Dánsku, kde zvýšení daně vedlo k masovým nákupům alkoholu v sousedním Německu,“ varuje Darebník. Česká vláda ale věří, že efektivnější kontroly a novela zákonů upravující činnost celní správy dokáží situaci zlepšit.
Stát vsází na konec roku
Navzdory poklesu věří ministerstvo financí, že výběr daně nakonec splní očekávání. Poslední měsíce roku obvykle přinášejí skok v inkasu díky předzásobení před novoročními změnami. Letos se stát spoléhá na podobný scénář, protože od ledna 2025 se daň z lihu znovu zvýší. Prognózy naznačují, že by příjmy mohly dosáhnout plánovaných 9,4 miliardy korun, přičemž v roce 2025 by se mohly vrátit přes hranici deseti miliard.
Pozitivní dopady na zdraví?
Podle zastánců vyššího zdanění alkoholických nápojů jde kromě ekonomiky i o zdraví obyvatel. „Nižší spotřeba alkoholu znamená méně zdravotních problémů, nižší úmrtnost a také méně násilí a dopravních nehod,“ tvrdí Rüdiger Krech ze Světové zdravotnické organizace. Česká vláda na tuto kartu vsadila a věří, že dlouhodobý pokles spotřeby alkoholu přinese nejen úspory ve zdravotnictví, ale také prospěch celé společnosti.
I přes optimismus ministerstva financí je zjevné, že český trh s alkoholem čelí zásadním změnám. Ať už jde o generační posun, daňovou politiku nebo narůstající popularitu nealkoholických alternativ, výrobci lihovin musí hledat nové cesty, jak oslovit zákazníky.
Výzvy pro výrobce: Kde najít rovnováhu?
Výrobci lihovin čelí složité situaci. Zatímco se v současnosti potýkají s nižší poptávkou a rostoucími náklady, museli se přizpůsobit novým trendům spotřebitelského chování, které jsou především ovlivněny změnami životního stylu a zvyšující se informovaností o zdravotních rizicích alkoholu. Vzhledem k tomu, že mladší generace alkohol pijí méně a stále častěji upřednostňují zdravější alternativy, jako jsou nealkoholické nápoje, výrobci se musí rozhodnout, zda budou reagovat na tento trend nabídkou nových produktů, nebo se zaměří na tradiční segment.
Kromě toho jsou tu stále silné konkurence, které vyrábějí levnější produkty, nebo využívají nižší spotřební daně v jiných zemích, což ztěžuje situaci pro domácí výrobce. Odborníci však varují, že přílišná regulace a další zvyšování daní může vést k dalšímu rozmachu černého trhu a ilegální výroby alkoholu.
Vzestup nealkoholických nápojů jako nové naděje
V této situaci začíná být stále patrnější trend, kdy někteří výrobci lihovin a nápojů přicházejí na trh s novými produkty, které odpovídají aktuálnímu životnímu stylu a zdraví vědomým spotřebitelům. Nealkoholické nápoje a alternativy k alkoholu se stávají stále populárnějšími, což se projevuje i na rostoucí nabídce nealkoholických piv, vín a likérů. Tento segment roste nejen mezi mladšími generacemi, ale i mezi těmi, kteří chtějí zůstat zdraví, nebo si užívají společenské akce bez alkoholu.
Ačkoli tato změna v preferencích představuje pro tradiční výrobce lihovin výzvu, zároveň to otevírá nové možnosti. Některé renomované likérky se již přizpůsobily a v posledních letech se zaměřily na rozvoj nealkoholických variant svých produktů.
Zvyšování daní jako cesta k udržitelnosti?
Pokud jde o budoucnost regulace spotřební daně z lihu, zástupci vlády tvrdí, že zvyšování daní je dlouhodobě zaměřeno nejen na rozpočtové příjmy, ale i na ochranu veřejného zdraví. I když současné čísla o poklesu spotřeby mohou být v některých ohledech ovlivněna reexporty, ministerstvo financí věří, že postupné zvyšování daně přispěje k dalšímu poklesu konzumace alkoholu a v konečném důsledku povede k menší zátěži pro zdravotní systém a veřejné finance.
Zvyšování daní, které by mělo pokračovat i v dalších letech, je tak součástí širšího plánu ochrany zdraví obyvatel. Vláda také očekává, že tento krok přispěje k prevenci závislostí, což bude mít dlouhodobě pozitivní dopad na veřejné zdraví a snížení nákladů na léčbu alkoholismu a jeho následků.
Co čeká český trh s alkoholem?
Trh s alkoholem v Česku se nachází na křižovatce. Zatímco historické statistiky ukazují na vysokou spotřebu alkoholu, měnící se preferencí mladší generace a nové daňové politiky naznačují, že se trend v průběhu let může výrazně změnit. Mnozí odborníci se shodují, že český trh bude muset reagovat na tento nově se formující zdravotní a ekologický trend, a výrobci budou muset najít rovnováhu mezi tradičními výrobky a novými, zdravějšími alternativami, které osloví širší spektrum spotřebitelů.
Pro výrobce lihovin tedy nezbývá než adaptovat se na změny v poptávce, zajišťovat kvalitní produkci a inovativní produkty a připravit se na zvyšující se regulace. Konečný výsledek této transformace může záviset nejen na spotřebitelských preferencích, ale také na schopnosti vlády najít efektivní způsob, jak podporovat jak zodpovědné chování obyvatel, tak stabilní podnikatelské prostředí pro výrobce lihovin.
Tak či onak, český trh s alkoholem se nachází v zajímavém období, kdy bude muset čelit jak ekonomickým výzvám, tak změnám ve společenském chování a regulacích, které ho ovlivní i v nadcházejících letech.
Zdroj: www.ceska-justice.cz, www.akcniceny.cz
