V roce 2022 meziročně vzrostla těžba uhlí, vytěžilo se ho 35,2 milionů tun, tedy asi o desetinu více než v roce 2021. Vyplývá to z dat zveřejněných v projektu Evropa v datech. Příčinou nárůstu je vyšší poptávka v době energetické krize i obnova průmyslu po pandemii koronaviru. Produkce uhlí přitom stoupá i dalších zemích. V rámci Evropy je ČR na čtvrtém místě v produkci této suroviny. První příčku v tomto žebříčku by obsadilo Německo, které v roce 2022 vytěžilo 133 milionů tun uhlí.
Česko však není ve světě výjimkou, celosvětová produkce černého a hnědého uhlí stoupla meziročně o sedm procent. Spotřeba uhlí pak vzrostla o necelé procento, a byla tak nejvyšší od roku 2014. Poptávka po uhlí je nejvyšší v Asii, kde vzrostla spotřeba v rámci ekonomického probuzení po pandemii v kombinaci s nedostatkem zemního plynu. Podle dostupných dat více než polovinu celkové světové spotřeby uhlí spálila Čína, za níž následuje s necelými 13 procenty Indie.
Zvýšená produkce uhlí přitom jde přímo proti snaze omezit využívání uhlí jako majoritní energetické suroviny. Dle programového prohlášení vlády plánuje Česká republika odstavit uhelné elektrárny již do roku 2033. Nahradit je mají zejména jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje energie.
V letošním roce podle dostupných dat těžba uhlí opět klesá, zřejmě na úroveň nižší, než v roce 2021. To je patrné například na snížené pololetní výrobě elektřiny z uhlí v ČEZ, což může být jeden z projevů nastupující energetické transformace. Snížení využívání fosilních zdrojů je žádoucí, avšak i s obnovitelnými zdroji se v současné době stále váží některé problémy. Úplné nahrazení uhelných a plynových zdrojů brzdí především nedostatek akumulačních kapacit a komplikace spojené s dlouhodobým ukládáním energie.
