Jak funguje hydroponie?
Podstatou hydroponického pěstování je kultivace rostlin bez využití klasického substrátu. Rostliny tak čerpají minerály pouze ze živného roztoku. Díky tomu je možné efektivně regulovat množství živin a zajistit tak rostlině optimální prostředí pro růst. Forma roztoku navíc zajišťuje rovnoměrnou distribuci látek, díky čemuž může rostlina růst velmi rychle.
Pro zdárný růst je taktéž nutné zajistit přístup vzduchu ke kořenům. To umožňují pěstební média jako keramzit, perlit či zeolit. Existují i hydroponické systémy, které zajišťují prokysličování roztoku i pomocí čerpadel, ty se však užívají kvůli vysokým pořizovacím nákladům spíše ve výzkumu a průmyslu.
Jak začít s hydroponií
Nejjednodušším způsobem, jak začít s hydroponickým pěstováním, je nechat ve vodě zakořenit rostlinu, kterou chceme pěstovat. Takto připravená rostlina bude již zvyklá na prostředí roztoku a bude lépe prosperovat.
Zakořeněnou rostlinu pak přesadíme do speciálního květináče určeného pro hydroponické pěstování. Do vnitřní části nasypeme pěstební médium, nejčastěji keramzit. Ten zajistí přístup vzduchu ke kořenům i při pěstování v roztoku.
Poté naplníme nádobu vodou a necháme rostlinu přivyknout na nové podmínky. Po několika týdnech začneme rostlinu hnojit speciálními hydroponickými hnojivy podle daného návodu. Živný roztok nikdy nepřiléváme přes keramzit, ale do vnější části květináče. Pěstební médium by totiž mohlo při zalévání začít na povrchu plesnivět.
Výhody hydroponického pěstování
Mezi hlavní výhody hydroponického pěstování patří velmi rychlý růst rostlin. Navíc při péči o květiny nehrozí přelití, které by negativně ovlivňovalo jejich vitalitu a zdraví. Rostliny pěstované v živném roztoku téměř není třeba přesazovat, jelikož jsou živiny dobře dostupné v celém roztoku.
Mezi další výhody patří šetrnost hydroponie. Ačkoli se to může na první pohled zdát zvláštní, hydroponické pěstování šetří vodu, protože při něm nedochází k výparu vody ze substrátu. Díky lepší distribuci živin navíc rostliny využívají minerály efektivněji.
Absence půdy také zajišťuje nepřítomnost škůdců a chorob, které jsou na substrátu závislé. Stejně tak nemohou prosperovat plísně, což ocení zejména alergici.
Nevýhody a úskalí hydroponie
Základní nevýhodou tohoto typu pěstování je vyšší cena. Speciální hydroponické nádoby jsou dražší než běžné květináče. Hnojiva jsou pak sice cenově srovnatelná s běžnými hnojivy pro pokojové rostliny, avšak na rozdíl od běžných hnojiv je nutné hnojiva skutečně pravidelně užívat a nelze je nahradit čerstvou zeminou.
Mezi další nevýhody patří větší závislost rostlin na pěstiteli. Při nedodržení správného dávkování tak hrozí přehnojení dříve než při pěstování v půdě, jelikož rostliny reagují na výkyvy koncentrace živin rychleji.
Poslední nevýhodou je možnost množení řas v živném roztoku, které hrozí zejména při pěstovní v průhledném květináči.
Jaké rostliny můžeme pěstovat bez půdy?
Zahrádkáři i milovníci pokojových rostlin jistě mají zkušenost se zakořeňováním květin ve vodě. Obecně přitom platí, že všechny rostliny, které lze tímto způsobem nechat zakořenit, můžeme velmi snadno pěstovat i hydroponicky.
Z běžných pokojových rostlin jsou to například:
- lopatkovce (Spathiphyllum)
- toulitky (Anthurium)
- mramornatka (Diefenbachia)
- kroton (Codaeum)
- tenura (Sanseviera)
- dračince (Dracaena)
- fíkusy (Ficus)
- potos (Epipremnum)
- zelenec (Chlorophytum)
- monstera (Monstera)
- kolopejka (Kalanchoe)
Zkušení pěstitelé však mohou vyzkoušet i hydroponické pěstování sukulentů či kaktusů. Samozřejmě je možné hydroponicky pěstovat i užitkové rostliny a květiny určené k řezu. Mezi oblíbené druhy ovoce a zeleniny, které můžeme tímto způsobem pěstovat, patří jahody, rajčata, salát, mrkev, papriky, melouny, okurky i mnohé bylinky.