Hlávkové zelí využívá člověk již odnepaměti, s jeho pěstováním naši předkové započali již před více než čtyřmi tisíci lety. Zelí, které původně vypadalo jako nevelký keřík, tak postupně získávalo vzhled, jaký známe dnes. Bylo vyšlechtěno mnoho rozličných odrůd, například dnes známé varianty červeného a bílého zelí, ale také zelí čínské či pekingské.
I u nás se zelí začalo pěstovat velice dávno, a na mnoho staletí se stalo nenahraditelnou součástí tehdejší stravy. Ve středověku dokonce zelí sloužilo jako nejvydatnější zdroj některých vitaminů a minerálních látek. Díky všestrannému užití v kuchyni, dobré skladovatelnosti, nenáročnému pěstování i možnosti nakládání se z něho stala jedna z nejdůležitějších surovin pro českou, německou či ruskou kuchyni.
Pěstování
Zelí se pěstuje na našem území pěstuje úrodných nížinách, kde má dostatek vody a v ní rozpuštěných minerálů. Pro zdárný růst je tedy nutné mu zajistit poměrně velké množství vláhy, má v oblibě spíše lehké, dobře hnojené půdy. Sklízí se od léta až do podzimu, hlavní sezónu však zažívá právě nyní. Sklizené zelí se velmi dobře skladuje, a pokud mu zajistíte chladné a vlhké prostředí, které poskytuje většina sklepů, vydrží ve výborném stavu i několik měsíců.
Cenný zdroj minerálů, vitaminů i antioxidantů
Hlávkové zelí je v poslední době často zmiňováno jako jedna z tzv. superpotravin. Obsahuje totiž nesmírně vysoká množství vitaminů a dalších zdraví prospěšných látek. Z vitaminů má nejvyšší obsah právě vitaminu C, kterého obsahuje dokonce výrazně více než citrusové plody. Červené zelí je také výborným zdrojem přírodních barviv, antokyanů, a dalších antioxidantů.
Jaké látky tedy zelí obsahuje?
- vitamín C
- vitamíny E a K
- provitamín A
- vitamíny skupiny B, zejména B12 a kyselinu listovou
- minerály: draslík, zinek, selen, jód, železo i vápník
- přírodní barviva - antokyany
- vláknina a řada dalších látek
Účinky na naše zdraví
Důvodů, proč konzumovat zelí je mnoho. Z těch nejvýznamnějších můžeme jmenovat například tyto:
- Posiluje přirozenou obranyschopnost organismu
- Díky vysokému obsahu vlákniny pomáhá při hubnutí
- Slouží jako prevence proti vzniku rakoviny
- Udržuje hladinu cholesterolu a správný krevní tlak
- Má pozitivní vliv na psychiku
- Udržuje zdravější kosti, zuby, kůži, vlasy a nehty
- Je bohatým zdrojem vitaminů a dalších látek
Nutriční, kalorické hodnoty a živiny
Zelí má velice nízkou energetickou hodnotu, je tedy dietní a hodí se při hubnutí. Důvodem je to, že neobsahuje také téměř žádný tuk a je významným zdrojem vlákniny.
V tabulce níže naleznete přehled nejvýznamnějších živin, které zelí obsahuje:
Živina |
na 100 g |
DDM (100 g) |
|
Voda |
92.52 g |
- |
|
Energetická hodnota |
19 kcal |
1.0 % |
|
Bílkoviny |
0.91 g |
2.0 % |
|
Tuk |
0.14 g |
0.2 % |
|
Minerální soli |
2.15 g |
35.8 % |
|
Sacharidy |
4.28 g |
1.9 % |
|
Vláknina |
2.9 g |
12.1 % |
|
Vitamin C |
14.7 mg |
24.5 % |
|
Vitamín B6 (pyridoxal) |
0.13 mg |
6.5 % |
|
Vitamín B9 (kyselina listová, folát) |
24 µg |
6.0 % |
|
Vitamín K (fylochinon) |
13 µg |
16.3 % |
Užití v kuchyni
Zelí si našlo uplatnění v české i zahraniční kuchyni. Lze ho konzumovat zasyrova, kdy obsahuje nejvyšší množství zdraví prospěšných látek, či upravené. Syrové se hodí zejména na přípravu salátů. Existuje však i zelná šťáva, která slouží pro detoxikaci organismu a pomáhá doplnit živiny.
Zelí lze také nakládat. Můžeme si z něj připravit klasické kysané zelí, které má také blahodárný vliv na organismus a je vitaminovou bombou. Pokud byste však raději vyzkoušeli něco méně tradičního, je možné připravit i tradiční korejské kimči.
Dalších možností, jak zelí využít je skutečně nepřeberné množství. Můžeme si z něho připravit zelňáky, zelné placičky či závin. Je také součástí segedínského guláše či zelňačky. A samozřejmě je výbornou přílohou k masu.
Recepty z hlávkového zelí
Domácí kysané zelí ve sklenici
Příprava kysaného zelí je skutečně velice jednoduchá. Hlávková zelí nadrobno pokrájíme a v misce přidáme sůl a kmín, případně i cibuli a česnek. Tuto směs řádně promačkáme, aby zelí pustilo šťávu. Poté ponecháme dvě až tři hodiny odpočívat, aby se zelí dobře prosolilo. Poté stačí zelí dát do sklenic a máte hotovo. Protože však kvašení musí probíhat bez přístupu vzduchu, je nutné zelí so sklenic opravdu řádně natlačit, aby se vypudily vzduchové bublinky. V ideálním případě pak musí být zelí překryto vrstvičkou šťávy, ale pokud tomu tak není, stačí pouze sklenici dolít vodou. Pak již jen zavařovací sklenici uzavřeme a za měsíc si můžeme vychutnat domácí kysané zelí.
Slaný štrúdl se zelím a uzeným masem
Na 2 záviny je potřeba: 1 balení listového těsta, 1 sáček kysaného zelí, 250 g moravského uzeného, 200 g tvrdého sýra, 3 plechovky rajčatového protlaku, 1 stroužek česneku, sůl, pepř, 3 lžíce oleje, 1 vejce na potření
Příprava tohoto závinu se velice nenáročná. Nejprve smícháme protlak, olej, sůl, pepř a prolisovaný česnek. Tuto směs natřeme po celé ploše na těsto tak, aby nám na okraji zbyl pruh bez protlaku na zabalení. Na těsto poklademe okapané zelí, nakrájené uzené maso a nastrouhaný sýr. Vajíčkem potřeme volnou část těsta, aby se závin hezky spojil a zabalíme. Pak přesuneme závin na plech s pečicím papírem a pečeme asi 20 minut na 180 stupňů. Na závinu si můžeme pochutnat ještě za horka, ale výborný je i studený.
Domácí staročeská zelňačka s klobásou
Recept na naší skvělou zelňačku .
Hlávková zelenina v akci
