Vliv střevního mikrobiomu na lidské zdraví je v současnosti hojně diskutovaným tématem mezi odbornou i laickou veřejností. A není vůbec divu. Lidský trávicí trakt přirozeně obsahuje asi 100 bilionů bakterií. My sami přitom máme v těle buněk asi desetkrát méně. Složení naší střevní mikroflóry tak může hrát zcela klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech, které ovlivňují celé naše tělo.
Stále častěji se tak možná setkáváte s doporučeními a tipy, proč zařadit do svého jídelníčku probiotika. Jejich vliv na lidský organismus však nemusí být stoprocentně pozitivní. Kdy tedy probiotika užívat a kdy se jejich konzumaci raději vyhnout?
Co jsou probiotika?
Probiotika jsou živé organismy, které při podání v adekvátním množství pozitivně ovlivňují náš zdravotní stav. Většina probiotik obsahuje bakterie či kvasinky přirozeně se vyskytující v lidském trávicím traktu. Nejčastěji se jedná o bakterie rodů Lactobacillus, Bifidobacterium, Streptococcus nebo o kvasinky rodu Saccharomyces. V závislosti druhu obsažených mikroorganismů se tak účinek probiotik může měnit.
Kdy (ne)používat probiotika?
Probiotika je vhodné užívat v případě, že dojde k porušení rovnováhy střevního mikrobiomu. Probiotika je tedy důležité brát například po ukončení léčby antibiotiky nebo při některých střevních obtížích. Mohou sloužit také jako prevence i léčba cestovatelského průjmu. Probiotika jsou poměrně bezpečný doplněk stravy a můžete je užívat i pravidelně. Jako u všeho ale i zde platí, že všeho moc škodí.
Při častém pravidelném preventivním užívání probiotik může dojít k přemnožení mikroorganismů, které jsou za běžných podmínek našimi spojenci. Přemnožení těchto bakterií (či kvasinek) tak vede k nežádoucímu vychýlení rovnováhy, kterému jsme se snažili konzumací probiotik předejít. Zdraví lidé by se tak měli bezdůvodné častější preventivní konzumaci probiotik raději vyhnout. Dělat maximum pro zdraví svých střev můžete i jinak – třeba pomocí prebiotik.
Nežádoucí účinky probiotik
Náš trávicí trakt je ekosystém jako každý jiný a i zde tedy platí, že přemnožení jednoho druhu je pro zbytek ekosystému většinou pohroma. Odborně se takový stav nazývá syndrom bakteriálního přerůstání tenkého střeva (SIBO, z angl. small intestinal bacterial overgrowth) a dochází k němu, pokud nadměrné množství bakterií napadne tenké střevo.
Tito nezvaní hosté tak mohou způsobovat plynatost, nadýmání i další střevní obtíže. Někteří lidé se SIBO se setkávají s poruchami motility, autoimunitními chorobami nebo s onemocněními štítné žlázy. Byla také prokázána souvislost mezi SIBO a mozkovou mlhou. U imunokompromitovaných či vážně nemocných pacientů mohou probiotika navíc vyvolat některá další onemocnění, jako jsou infekce a zánět. Pokud si tedy nejste jistí, zda byste vy nebo vaši blízcí měli probiotika užívat, obraťte se na svého lékaře.
Vsaďte raději na prebiotika
Pokud se chcete vyvarovat potenciálních nežádoucích účinků probiotik, ale přesto chcete dělat maximum pro svá střeva, užívejte prebiotika. Jaký je mezi těmito doplňky stravy rozdíl? Prebiotika jsou pro člověka nestravitelné látky, které však slouží jako důležitá potrava pro prospěšné mikroorganismy. Nejčastěji se jedná o různé druhy oligosacharidů či polysacharidů, avšak při jistém zjednodušení je možné je označit jako vlákninu.
Užívání prebiotik má několik výhod. Při konzumaci vlákniny dochází k podpoře růstu těch „správných“ bakterií, avšak příliš nehrozí nečekané přemnožení některého z mikroorganismů. Prebiotika tak nevychylují důležitou rovnováhu střevního mikrobiomu. Prebiotika navíc najdete v zelenině, ovoci i luštěninách a nemusíte kvůli nim kupovat (často předražené) doplňky stravy.
|
Dr. Max Laktobacily 10 Premium 40 kapslí |
Vitar Probiotika Eko Cps.30 |
 |
 |
|
drmax.cz 299 Kč |
chytralekarna.cz 109 Kč |
