Co se v článku dozvíte?
-
Jak a proč vznikl přestupný rok
-
Kdo ho zavedl a jak se liší juliánský a gregoriánský kalendář
-
Proč má právě únor o den navíc
-
Co by se stalo, kdyby přestupný rok neexistoval
-
Zajímavosti o lidech narozených 29. února
Jak a proč vznikl přestupný rok
Přestupný rok je způsob, jak sladit kalendářní čas s astronomickým časem. Země oběhne Slunce přibližně za 365,2422 dne, ne tedy přesně za 365 dní. Abychom tento rozdíl dorovnali, každé čtyři roky přidáváme jeden den navíc – 29. únor.
Bez tohoto zásahu by se kalendář postupně „rozjížděl“ s ročními obdobími. Po sto letech by rozdíl činil zhruba 24 dní. Znamenalo by to, že by zima začínala třeba už v listopadu a časem by se Vánoce slavily uprostřed léta.
Kdo přestupný rok zavedl
Myšlenka přestupného roku pochází už z doby starověkého Říma. Zavedl ho Julius Caesar v roce 46 př. n. l. v tzv. juliánském kalendáři. Ten přidával jeden den každé čtyři roky bez výjimky.
Jenže tato metoda byla mírně nepřesná – rok totiž netrvá přesně 365,25 dne, ale o 11 minut méně. Po staletích se chyba nasčítala a začala narušovat rytmus svátků, například Velikonoc.
Proto roku 1582 papež Řehoř XIII. zavedl gregoriánský kalendář, který používáme dodnes. Ten pravidla upravil: roky dělitelné 100 nejsou přestupné, pokud nejsou zároveň dělitelné 400. Díky tomu například rok 2000 přestupný byl, ale rok 1900 nikoliv.
Proč má právě únor o den navíc
Možná vás napadlo, proč se přidává právě 29. únor, a ne třeba 32. prosinec. Důvod sahá opět do antiky.
V původním římském kalendáři byl únor posledním měsícem roku. Julius Caesar při reformě ponechal tuto tradici, a tak byl přidaný den vložen právě sem. Od té doby má únor 28 dní v běžném roce a 29 v přestupném.
Co by se stalo, kdyby přestupný rok neexistoval
Kdybychom přestupné roky z kalendáře odstranili, naše dny by se pomalu rozcházely s ročními obdobími. Po několika stovkách let by se například jarní rovnodennost posunula až na začátek léta.
To by mělo dopad nejen na tradice, ale i na zemědělství, školní rok nebo plánování svátků. Astronomové odhadují, že po 700 letech by kalendář zaostával asi o pět dní – a Vánoce by se tak mohly slavit uprostřed jara.
Lidé narození 29. února: svátek jen jednou za čtyři roky
Zajímavostí přestupného roku je, že zhruba 5 milionů lidí na světě se narodilo právě 29. února. Tito lidé slaví narozeniny oficiálně jen jednou za čtyři roky, jinak většinou 28. února nebo 1. března.
V některých zemích existují i speciální tradice a kluby „leap year babies“, které tyto „vzácné narozeniny“ oslavují společně. V České republice je takových lidí odhadem kolem 15 tisíc.
Přestupný rok je malý, ale klíčový vynález, který drží náš kalendář v souladu s pohybem Země kolem Slunce. Díky němu nezažíváme posun ročních období a naše dny, měsíce i svátky zůstávají na svém místě.
Bez něj by se svět pomalu, ale jistě „rozladil“ – a my bychom si jednou mohli užívat letní Vánoce.
Zdroje: AkcniCeny.cz, nationalgeographic.com
