Co se v článku dozvím?
- Proč je pro skandinávské seniory běžný každodenní pohyb
- Jakou roli hraje pobyt venku i za špatného počasí
- Co si lze vzít ze severského způsobu stravování
- Proč je ve vyšším věku důležitý pravidelný společenský kontakt
- Jaké skandinávské návyky můžete snadno vyzkoušet také v Česku
Nejde jen o délku života. Důležité je, jak člověk poslední roky skutečně prožije
Když se mluví o zdravém stárnutí, často se pozornost soustředí pouze na počet let, kterých se člověk dožije. Samotné číslo ale neříká všechno. Stejně důležité je, kolik let dokáže senior prožít aktivně, samostatně a bez výrazného omezení běžného života.
Právě v tomto směru mohou být některé severské země zajímavou inspirací. Neznamená to samozřejmě, že je každý švédský nebo norský důchodce dokonale zdravý. Také ve Skandinávii existuje obezita, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo problémy spojené s osamělostí.
Rozdíl však často spočívá v každodenním prostředí a zvyklostech. Pohyb není nutně samostatnou částí dne nazvanou cvičení. Je přirozenou součástí běžného života. Pobyt venku nekončí s prvním deštěm a setkávání s dalšími lidmi není považováno pouze za zábavu, ale za přirozenou součást života.
A právě několik podobných drobností se může v průběhu desítek let nasčítat.
1. Nečekají na sport. Pohyb mají zabudovaný přímo do běžného dne
Jedním z nejnápadnějších rozdílů je přístup k pohybu. Zatímco mnoho lidí si pod zdravým životním stylem představí posilovnu nebo organizovaný sport, ve Skandinávii je důležitý především pravidelný přirozený pohyb.
Chůze na nákup, cesta pěšky na zastávku, jízda na kole, práce kolem domu nebo pravidelná procházka mohou znamenat desítky minut pohybu denně, aniž by měl člověk pocit, že absolvoval trénink.
Pro seniory může být právě tento přístup velmi důležitý. Ve vyšším věku totiž nemusí být cílem podávat sportovní výkony. Významnější je udržovat tělo pravidelně v činnosti.
Dlouhé hodiny bez pohybu mohou postupně znamenat zhoršení kondice, úbytek svalové síly a menší jistotu při chůzi. Naopak každodenní aktivita pomáhá udržovat schopnosti potřebné pro běžnou samostatnost.
Jednoduché pravidlo, které lze převzít: místo jedné velké sportovní aktivity týdně zkuste přidávat menší dávky pohybu každý den.
2. Špatné počasí není důvod zůstat doma
Se severským životním stylem se často spojuje pojem friluftsliv, který lze volně přeložit jako život na čerstvém vzduchu nebo pobyt v přírodě.
Zajímavé je především to, že pobyt venku není vyhrazen jen slunečným letním dnům. Déšť, chlad nebo zatažená obloha nejsou automaticky důvodem zrušit procházku.
Skandinávské rčení ve smyslu „neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení“ možná zní jako klišé, ale dobře vystihuje zdejší přístup.
Pro starší člověka může být pravidelné chození ven důležité hned z několika důvodů. Znamená pohyb, změnu prostředí, přirozený denní režim a často také kontakt s dalšími lidmi.
Zároveň není nutné vyrážet na několikahodinovou túru. I dvacet nebo třicet minut pravidelné chůze je lepších než čekat celý týden na ideální počasí.
Samozřejmě je nutné zohlednit zdravotní stav, náledí nebo extrémní teploty. Zdravý přístup neznamená riskovat pád na zledovatělém chodníku.
3. Jejich jídelníček není žádná dieta na tři týdny
Další inspirací může být tradiční severský způsob stravování. Jeho základem nejsou exotické superpotraviny ani drahé doplňky stravy.
Typicky se v něm objevují ryby, celozrnné obiloviny, žitný chléb, kořenová zelenina, zelí, luštěniny, brambory, jablka nebo lesní plody.
Pro českého čtenáře je zajímavé, že většinu základních principů lze snadno převést také na naše podmínky.
Místo honby za neobvyklými potravinami může být důležitější jednoduchost:
- více zeleniny,
- pravidelné zařazování ryb,
- celozrnné přílohy,
- luštěniny,
- menší množství vysoce průmyslově zpracovaných potravin,
- rozumná velikost porcí.
Podstatný je především dlouhodobý přístup. Zdraví ve stáří pravděpodobně neovlivní salát snědený jednou za měsíc, ale jídelníček opakovaný tisíckrát během několika let.
4. Samota může být ve stáří větší problém, než si připouštíme
Zdravé stárnutí není jen otázkou krevního tlaku, cholesterolu nebo počtu kroků.
Velkou roli může mít také pravidelný kontakt s dalšími lidmi.
V severských zemích mají silnou tradici nejrůznější spolky, komunitní aktivity, kluby, sportovní organizace a společné zájmové činnosti. Pro seniora může být důležité už samotné vědomí, že má během týdne důvod někam odejít.
Setkání s přáteli, společná procházka, dobrovolnická práce, návštěva knihovny nebo pravidelné posezení nemusí působit jako zdravotní opatření. Přesto může mít společenský život význam pro psychickou pohodu i každodenní aktivitu.
Člověk, který má naplánované setkání, má současně důvod vstát, obléknout se, vyjít ven a komunikovat.
Dlouhodobá sociální izolace není jen nepříjemný pocit. U seniorů může být významným problémem ovlivňujícím psychickou i fyzickou kondici.
5. Nesnaží se porazit stáří, ale zachovat si samostatnost
Dalším důležitým rozdílem může být samotný pohled na stárnutí.
Cílem není za každou cenu vypadat ve 75 letech jako čtyřicátník. Mnohem praktičtější otázka zní: Dokážu si ještě sám dojít nakoupit? Zvednu se bez problémů ze židle? Vyjdu schody? Unesu tašku? Dokážu udržet rovnováhu?
Právě podobné schopnosti rozhodují o kvalitě života ve vyšším věku.
Proto má význam nejen chůze, ale také zachování svalové síly. Ve vyšším věku mohou být užitečná jednoduchá posilovací cvičení přizpůsobená zdravotnímu stavu – například vstávání ze židle, lehké cvičení s vlastní vahou nebo cviky na rovnováhu.
Nejde o svaly kvůli vzhledu. Jde o to, aby tělo stále zvládalo běžné úkoly.
6. Odpočinek není lenost a pravidelný režim má svou hodnotu
Skandinávský životní styl bývá někdy prezentován romanticky prostřednictvím svíček, deky a kávy. Za známými pojmy jako hygge se ale skrývá i něco praktičtějšího: schopnost zpomalit a oddělit aktivitu od odpočinku.
Ve vyšším věku může pravidelný denní režim získávat ještě větší význam.
Přibližně podobný čas vstávání, pravidelné jídlo, pobyt venku během dne a klidnější večer pomáhají vytvářet určitou stabilitu.
Zdravý životní styl přitom neznamená být neustále produktivní. Regenerace je stejně důležitá jako aktivita.
Problém vzniká spíše tehdy, pokud se odpočinek změní v celodenní nečinnost před televizí bez pohybu, kontaktu s lidmi a pobytu venku.
7. Největším tajemstvím může být obyčejná pravidelnost
Na skandinávských seniorech je možná nejzajímavější právě to, že většina zdravých návyků nepůsobí nijak převratně.
Není potřeba každý den uběhnout deset kilometrů, jíst drahé superpotraviny nebo absolvovat komplikované procedury.
Rozhodující může být něco mnohem méně atraktivního: dělat jednoduché věci pravidelně celé roky.
Krátká procházka dnes nemusí změnit vůbec nic. Stejně tak jedna porce zeleniny nebo jedno setkání s přáteli.
Pokud se ale z těchto drobností stane každodenní rutina na deset, dvacet nebo třicet let, jejich význam může být úplně jiný.
Skandinávský přístup ukazuje, že zdravější stáří nemusí začínat u zázračných doplňků stravy nebo drahých procedur. Často začíná mnohem obyčejněji – dobrými botami, každodenní procházkou, normálním jídlem, pravidelným režimem a lidmi, se kterými máme důvod se potkávat.
Zdroje: AkcniCeny.cz, oecd.org, norden.org, healthline.com
