Co se v článku dozvíte?
- Proč je Nový rok tak silným impulzem ke změně?
- Jakou roli hraje psychika a pocit „nového začátku“?
- Proč většina předsevzetí selže už po několika týdnech?
- Jaký typ lidí si dává předsevzetí nejčastěji?
- Dá se s předsevzetími pracovat tak, aby měla smysl?
Nový rok jako symbol nového začátku
Lidé mají přirozenou potřebu dělit čas na etapy. Nový rok představuje jasnou hranici mezi „tím, co bylo“ a „tím, co může být jinak“. Psychologové tento jev označují jako efekt nového začátku. Díky němu máme pocit, že staré chyby zůstávají v minulosti a my můžeme začít znovu – lépe, zdravěji, úspěšněji.
Právě tento symbolický restart dává lidem odvahu formulovat si cíle, ke kterým by se v běžném roce možná ani neodhodlali.
Předsevzetí jako snaha získat kontrolu
Předsevzetí nejsou jen o hubnutí nebo cvičení. Velmi často vycházejí z vnitřní potřeby mít svůj život více pod kontrolou. Konec roku je obdobím bilancování – hodnotíme práci, vztahy, zdraví i vlastní spokojenost. Pokud máme pocit, že nám něco „ujelo“, předsevzetí funguje jako slib sobě samým, že situaci znovu uchopíme.
Proč jsou předsevzetí často nerealistická?
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé u předsevzetí selhávají, je jejich formulace. Cíle bývají příliš obecné, ambiciózní nebo založené na momentálním nadšení. „Zhubnu deset kilo“, „budu každý den cvičit“ nebo „přestanu jíst sladké“ zní dobře, ale nepočítají s realitou běžného života.
Mozek navíc přirozeně tíhne k úsporám energie a změny vnímá jako hrozbu. Jakmile opadne prvotní motivace, přebírají vládu staré návyky.
Kdo si dává předsevzetí nejčastěji?
Nejčastěji si předsevzetí dávají lidé, kteří cítí nespokojenost v jedné konkrétní oblasti – typicky ve zdraví, financích nebo práci. Často jde také o osoby, které jsou na sebe náročné a mají tendenci hodnotit se přísněji než ostatní.
Zajímavé je, že lidé s jasně definovanými hodnotami si dávají méně předsevzetí, ale bývají v jejich plnění úspěšnější.
Má smysl si předsevzetí dávat?
Ano, pokud nejsou jen prázdným slibem. Smysl mají tehdy, když vycházejí z osobní motivace, ne z tlaku okolí nebo společenských očekávání. Funkční předsevzetí je konkrétní, realistické a rozdělené na malé kroky.
Místo „začnu zdravě žít“ dává větší smysl rozhodnutí typu „třikrát týdně si připravím domácí večeři“ nebo „půjdu se projít po práci“.
Předsevzetí nemusí začínat 1. ledna
Jednou z největších chyb je přesvědčení, že změna musí začít právě na Nový rok. Ve skutečnosti je mnohem důležitější vnitřní připravenost než datum v kalendáři. Pokud předsevzetí nevyjde v lednu, neznamená to selhání – jen špatně zvolený start.
Zdroj: AkcniCeny.cz
