Čerpací stanice, drogerie, večerky, prodejny zdravotnických potřeb i prodejny s potravinami a smíšeným zbožím. Všechny tyto obchody mohou od ledna tohoto roku prodávat širší sortiment léků, které byly doposud dostupné pouze v lékárnách. Zatímco v minulosti byly na pultech dostupné pouze léčivé čaje a volně prodejné přípravky proti bolesti, od nového roku budou u neodborných prodejců dostupné také vybrané léky na reflux, bolest kloubů, opar či alergie. Je zlepšení dostupnosti běžných léků žádoucí, nebo představuje neodborný prodej zbytečné riziko?
Jaké léky si nově zakoupíte třeba na benzínce?
V minulosti mohly běžné obchody a čerpací stanice prodávat léčivé přípravky z osmi skupin léků, od letošního ledna je to již dvojnásobek. Do konce minulého roku se tak mimo lékárny prodávaly pouze léčivé čaje a čajové směsi, léky na průjem, přípravky na nevolnost a zvracení, desinfekční prostředky na poranění, medikamenty proti překyselení žaludku, přípravky k odvykání kouření a léky proti bolesti na bázi paracetamolu či ibuprofenu. Tato léčiva v současnosti prodává více než 3 500 prodejních míst po celé ČR.
Od letošního roku se však nabídka volně prodejných léků značně rozšíří. Neodborný personál v běžných obchodech tak bude moci nově prodávat léky jako aciklovir (lokální antivirotikum proti oparům) či diklofenak (lokální analgetikum) a také hned několik látek s antihistaminickými účinky. Mezi tyto látky, jež slouží ke zmírnění příznaků alergií, patří přípravky pro lokální (dimetinden, difenhydramin, azelastin) i systémové použití (cetirizin a levocetirizin). Stejně tak se léčivem prodejným v běžných obchodech stal pantoprazol, který je využíván jako léčivo při zánětech sliznice jícnu, refluxní chorobě jícnu či žaludečních vředech.
Ačkoli je tedy širší dostupnost léků jistě pozitivní, nese i několik rizik. Dlouhodobé či nekontrolované užívání těchto látek může zvyšovat riziko nežádoucích účinků. Mezi ty nejčastější patří interakce s dalšími léčivy, změny vstřebávání některých minerálů a vitamínů i zvýšené riziko infekcí.
Lékárny varují před riziky
Současné změny přinesla vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o registraci léčivých přípravků, jež byla podepsána před koncem minulého roku. Ke změně však dochází na popud farmaceutických firem, zatímco podle lékařů a lékárníků může neodborný prodej přinášet rizika.
Rozšíření seznamu léčiv prodejných v běžných obchodech navíc ministerstvo nekonzultovalo s Českou lékárnickou komorou. „Vadí mi, že se to provedlo bez odborné diskuze… Na legislativním procesu se podílím přibližně 15 let a nezažil jsem, aby se takto přesunula část sortimentu mimo lékárny,“ řekl Zdravotnickému deníku předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Právě podle Hampela představuje změna možné riziko. „I paracetamolem se může člověk předávkovat. Konzultace s lékárníkem, případně s asistentem, je nezbytná,“ míní. „Cetirizin a levocetirizin je účinný a bezpečný, ale není vhodný na všechny vyrážky. Podobně diklofenak v gelu není na všechny poranění kloubu. Může tak dojít ke komplikacím, kterým by šlo jim předejít rozhovorem s lékárníkem při výdeji.“ Poukazuje také, že v provozovnách vydávajících léčiva běžně chybí kvalifikovaný personál s dostatečným vzděláním v oboru. Lékárníci se proto obávají, že může dojít k poškození zdraví zákazníků, protože jim personál nebude moci vhodně poradit.
V současnosti prodává povolená léčiva asi 3 500 prodejních míst. Nově schválené léky se přitom na pultech objeví patrně až za několik týdnů, neboť nejprve musí výrobci zažádat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o přeregistraci.
