Vaše poloha:
Rozdíl mezi drzostí a krádeží: „Zboží v košíku ještě není vaše,“ říká právní expert
(Foto: canva.com)
Rozdíl mezi drzostí a krádeží: „Zboží v košíku ještě není vaše,“ říká právní expert
(Foto: canva.com)

19.09.2025

Rozdíl mezi drzostí a krádeží: „Zboží v košíku ještě není vaše,“ říká právní expert

Nakupování může mít i nečekaně nepříjemnou stránku. Představte si, že máte v košíku poslední kousek oblíbeného zboží a někdo cizí si ho bez ptaní vezme. Je to krádež, nebo jen drzost, která ale dokáže pořádně zkazit náladu?

 

Co se v článku dozvíte?

  • Je sáhnutí do cizího košíku krádež, nebo jen nevychovanost?
  • Jaký je rozdíl mezi právním pohledem a společenskými pravidly?
  • Co dělat, pokud vám někdo vezme zboží z košíku?

 

Příběh Lenky


Paní Lenka (42), učitelka ze střední školy, se po práci zastavila v supermarketu. Byla unavená, proto chtěla rychle nakoupit pár věcí na večeři. Do košíku přihodila poslední krabičku malin, které měla její dcera ráda, a pokračovala v cestě k mléčným výrobkům.
Najednou ucítila pohyb u svého košíku. Otočila se a viděla starší ženu, jak jí bere krabičku malin. „Promiňte, ale to jsou moje,“ řekla Lenka rozpačitě. Žena však bez ostychu odsekla: „Ještě jste je nezaplatila, tak si je beru já.“


Lenka se cítila poníženě. Nešlo o cenu malin, ale o pocit, že někdo zasáhl do jejího prostoru a nerespektoval, že si zboží už vybrala. Ostatní zákazníci jen mlčky přihlíželi, nikdo se neozval. Lenka nakonec ustoupila – konflikt jí nestál za to, i když v sobě nesla pocit křivdy.

 

Podobné situace se stávají častěji, než by se zdálo. Právníci vysvětlují, že zboží v košíku není ještě majetkem zákazníka.

Majitelem zůstává obchod až do chvíle zaplacení u pokladny. Pokud si tedy jiný zákazník zboží vezme, nejde o krádež vůči kupujícímu.
To ovšem neznamená, že takové jednání je v pořádku. Z pohledu společenských norem a nákupní etikety jde o jasnou nezdvořilost.

Košík je chápán jako součást osobního prostoru, do kterého se bez dovolení nesahá. Takové chování může vyvolat pocit bezmoci, trapnosti i hněvu.

 

Někteří lidé si situaci vysvětlují jako „předběhnutí ve frontě“ – nejde o trestný čin, ale o projev bezohlednosti. Na druhou stranu, pokud by si někdo zboží přisvojil a odešel s ním bez zaplacení, šlo by už o jasnou krádež vůči obchodnímu řetězci.

 

Pokud se vám stane, že někdo sáhne do vašeho košíku, máte možnost klidně upozornit na nevhodné chování a požádat obsluhu o pomoc. Zákon stojí na straně obchodu, nikoli zákazníka, ale etiketa a zdravý rozum velí respektovat výběr druhého. Situace, jakou zažila paní Lenka, je připomínkou, že při nakupování nejde jen o paragrafy, ale i o obyčejnou lidskou slušnost.

 

Zdroje: AkcniCeny.cz, zkušenosti zákazníků, Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., § 2099–2121, Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., § 205

Mohlo by Vás zajímat

„Mám pocit, že mě slevy dělají šťastnou, ale přitom mě jen táhnou ke dnu,“ přiznává Jana

Když se slevy stanou středobodem života, přestávají být výhodou a začnou člověka stahovat ke dnu. Přečtěte si příběh Jany, která podlehla posedlosti slevovými akcemi. Její každodenní honba za výhodnými cenami se změnila v závislost, která ovlivnila nejen rodinný rozpočet, ale i vztahy doma.

Jedna věta u pokladny mi zkazila celý den. Kde končí humor a začíná ponižování?

Banální nákup se během chvilky může změnit v nepříjemný zážitek, který zasáhne mnohem hlouběji, než by kdokoliv čekal. Jeden nevhodný komentář pokladní dokáže otřást sebevědomím, narušit pocit soukromí a místo úsměvu zanechat pocit ponížení.

Neoprávněné obvinění z krádeže: Jak se bránit a kdy žádat odškodnění

Obvinění z krádeže v obchodě, i když neoprávněné, je pro zákazníka zdrcující. Pocit ponížení, když ochranka před lidmi prohledává vaši tašku, se hluboko vryje do paměti. Přinášíme příběh ženy, která se s tím setkala, a rady, jak v takových situacích reagovat a na co máte právo.

„Stála jsem u pokladny deset minut a nikdo nepřišel.“

Paní Jana chtěla jen rychle nakoupit a ušetřit čas. Místo toho strávila u samoobslužné pokladny deset minut čekáním, protože nikdo z personálu nebyl nablízku. Její zkušenost ukazuje, že bez lidské pomoci mohou moderní technologie selhávat.

„Zase jsem se cítila jako nejhorší máma,“ přiznává, jak odmítla zaplatit sladkost u pokladny

Nakupování s dětmi bývá zkouškou trpělivosti i rodinného rozpočtu. Pavla, máma z Olomouce, zažila u pokladny scénu, která ji rozplakala. Proč jsou sladkosti u pokladen tak lákavé, jak reagovat na dětský pláč a proč se rodiče často cítí provinile, když odmítnou koupit drahou sladkost?

„Jděte támhle.“ V supermarketu mi zakázali vybrat si pokladnu

Lenka šla po práci na běžný nákup. Místo klidného večera ji ale čekala konfrontace s personálem u pokladny, který jí odmítl umožnit rozhodnout se, jak chce zaplatit. Z malé situace se stal moment, který v ní rezonuje dodnes.

„Vytáhla mi z košíku máslo a odešla.“ Reálný příběh ukazuje temnou stránku slev

V obchodech v období slev přibývá konfliktů mezi zákazníky. Když paní Ivetě někdo vzal zboží přímo z jejího košíku, nestačila se divit. Co dělat, když se vám stane něco podobného? A jak v takové situaci správně zareagovat?

Pečivo v obchodě osahával rukou: „Zvedl se mi žaludek,“ říká Kateřina

Kateřina, třiatřicetiletá grafička z Plzně, zažila při nákupu v supermarketu nepříjemnou scénu. Zákazník před ní vybíral pečivo přímo rukou. Odporné? Ano. A bohužel i běžné. Jaké hrozí riziko a co se dělá v zahraničí jinak?

„Nechyběly vám tři koruny?“ zeptala se tiše. A mně se zatajil dech

Někdy stačí málo – třeba tři koruny – aby se svět na chvíli změnil k lepšímu. Příběh o jedné nečekané pomoci u pokladny ukazuje, že lidskost má stále své místo, i když si jí někdy skoro nevšimneme.

„Řekli mi, že za moje věci neručí. Ale to není pravda, zjistila jsem!“

Jana přišla na koupališti o kabelku s peněženkou a klíči. Cedule u vchodu tvrdila, že provozovatel za odložené věci neručí. Jenže jak se ukázalo, podle zákona to není tak jednoduché. Co dělat, když vám na koupališti něco ukradnou?

Spolupracujeme s: