Co se v článku dozvím?
- Zda jsou sáčky na ovoce v supermarketu skutečně zdarma
- Kolik může stát jeden mikrotenový sáček při vážení
- Proč obchody sáčky neúčtují zvlášť
- Jak si vše jednoduše ověřit přímo v prodejně
Sáček jako „neviditelná“ položka na účtence
Tenké mikrotenové sáčky visící u regálů s ovocem a zeleninou působí jako samozřejmá součást nákupu. Nikde u nich není cenovka, nikdo vám je nenačítá zvlášť u pokladny. Většina zákazníků proto automaticky předpokládá, že jsou zdarma.
Realita je ale o něco složitější.
Samoobslužná váha totiž obvykle započítává celkovou hmotnost všeho, co na ni položíte – tedy nejen samotné ovoce, ale i plastový obal. Pokud systém není nastaven tak, aby odečítal tzv. táru (hmotnost obalu), zaplatíte za sáček nepřímo v ceně zboží.
U pečiva bývá tára někdy přednastavená. U ovoce a zeleniny to ale ve většině případů neplatí.
Kolik stojí jeden mikrotenový sáček?
Podle měření spotřebitelského časopisu dTest váží běžný mikrotenový sáček přibližně 2 až 5 gramů. Záleží na tloušťce plastu i konkrétním dodavateli.
Pojďme si to přepočítat na konkrétním příkladu:
- Jablka za 39 Kč za kilogram
- Sáček o hmotnosti 3 gramy
Výsledek? Přibližně 0,12 Kč za samotný plast.
U dražšího ovoce, například hroznů za 89 Kč/kg, už stejný sáček vyjde zhruba na 0,27 Kč.
Na první pohled zanedbatelná částka. Jenže pokud rodina použije například 10 sáčků týdně, ročně se může dostat na několik desítek korun. A to mluvíme jen o jedné domácnosti. Při tisících zákazníků denně už jde o zajímavý souhrn.
Ekonomové tomu říkají efekt drobných nákladů – jednotlivě téměř neviditelné částky, které v součtu vytvářejí stabilní příjem.
Proč obchody sáčky neúčtují zvlášť?
Řetězce obvykle argumentují:
- hygienou
- ochranou zboží
- pohodlím zákazníků
- rychlostí odbavení u pokladny
Zavedení samostatné položky za sáčky by znamenalo upravit pokladní systémy a zpomalit nákupní proces. Místo toho se náklad „rozpustí“ v ceně váženého zboží.
Z pohledu obchodní logiky je to jednoduché řešení.
Plast a realita evropských čísel
Evropská unie dlouhodobě tlačí na omezení jednorázových plastů. Podle údajů Eurostat připadá na jednoho obyvatele EU ročně přibližně 36 kilogramů plastových obalů.
Mikrotenové sáčky tvoří jen malou část tohoto objemu. Jejich problémem je ale extrémně krátká životnost – často skončí v koši během několika minut.
Také české Ministerstvo životního prostředí opakovaně upozorňuje, že tenké plastové sáčky se ve směsném odpadu rozkládají desítky let a významně zatěžují životní prostředí.
Jednoduchý test přímo v obchodě
Chcete mít jasno? Zabere to pár vteřin:
- Vezměte prázdný sáček.
- Položte ho samotný na samoobslužnou váhu.
- Zadejte kód dražšího ovoce.
- Sledujte částku na displeji.
Číslo bude malé. Ale konkrétní.
Najednou vidíte, že „zdarma“ to úplně není. Jen se o tom nemluví nahlas.
Vyplatí se vlastní sáčky?
Stále více zákazníků nosí do supermarketu:
- lehké textilní sáčky
- opakovaně použitelné síťky
- papírové obaly
Ty lze používat opakovaně a některé váží méně než silnější plastové varianty. V některých prodejnách je možné zadat vlastní táru, jinde pomůže obsluha u pokladny.
Ekonomický rozdíl není dramatický. Ekologický ale být může.
Nejde o haléře. Jde o princip
Nejde o dramatizování několika haléřů. Jde o povědomí. O to, zda víme, za co skutečně platíme.
Mikrotenový sáček není samostatná položka na účtence. Přesto se jeho cena může nenápadně promítnout do váženého zboží.
Až si příště vezmete jeden z regálu, zkuste ho na chvíli položit na váhu samotný. Možná vás částka nepřekvapí. Možná ji přejdete bez povšimnutí.
Ale budete vědět, že i ten nejtenčí kus plastu má svou cenu.
Zdroje:
dTest: Test mikrotenových sáčků a vážení zboží
Eurostat: Packaging waste statistics
Ministerstvo životního prostředí: Informace o plastových obalech a odpadech
Zdroje: dtest.cz, eurostat.ec.europa.eu, mzp.cz
