Vaše poloha:
Slyšela v noci šramot pod postelí. Když se podívala, zatajil se jí dech
(Foto: canva.com)
Slyšela v noci šramot pod postelí. Když se podívala, zatajil se jí dech
(Foto: canva.com)

21.10.2025

Slyšela v noci šramot pod postelí. Když se podívala, zatajil se jí dech

Když se Jana uprostřed noci probudila kvůli podivnému šramotu pod postelí, myslela, že si to jen představuje. Ale když se zvuk ozval znovu, její srdce se rozbušilo – rozhodla se podívat, co se děje. To, co objevila, by nečekala ani v nejdivočejším snu.

 

Co se v článku dozvíte?

  • Jak žena zjistila, že má pod postelí netopýra?
  • Jak se do bytu mohl dostat?
  • Co radí odborníci, když v bytě objevíte netopýra?

 

Byla tichá srpnová noc a Jana, třiceti osmiletá učitelka z Pardubic, si konečně dopřála klidný spánek po náročném dni. Krátce po půlnoci ji však probudil podivný šramot. Nejprve si myslela, že vítr pohnul závěsem nebo že se po podlaze skutálela tužka ze stolu. Jenže pak se ozvalo tiché šustění jakoby někdo – nebo něco – lezlo po koberci.

 

Srdce se jí rozbušilo. Sáhla po telefonu a zapnula baterku. Paprsek světla se roztřásl spolu s její rukou. Opatrně se naklonila k podlaze a nahlédla pod postel. V tu chvíli se jí zatajil dech. Na dřevěné podlaze se chvělo malé tmavé zvíře, které se snažilo marně vzlétnout. Křídla se mu zachytávala o přikrývku, drobná hlavička se třásla.

 

„Netopýr,“ zašeptala nevěřícně. Na okamžik zůstala nehybně sedět, mezi strachem a soucitem. V hlavě jí běželo všechno možné – od myšlenky na nemocné zvíře až po obavy, že ji kousne. Nakonec se rozhodla, že nebude riskovat. Zavolala městskou linku, kde ji přepojili na místního ochránce přírody.

 

Po půlhodině dorazil muž z Českého svazu ochránců přírody. Přinesl plátěnou tašku a rukavice. „Tohle se v létě stává častěji, netopýři hledají úkryt nebo se zatoulají za světlem,“ vysvětlil klidně, když se podíval pod postel. Pomocí hadříku zvíře opatrně zvedl, zkontroloval a uložil do tašky. „Je vyčerpaný, ale vypadá v pořádku,“ dodal s úsměvem.

 

Jana se konečně mohla zhluboka nadechnout. Cítila úlevu, ale i zvláštní vděk – netopýr byl tak drobný a zranitelný, že z něj veškerý strach rázem vyprchal. „Nikdy by mě nenapadlo, že ho budu mít doma,“ řekla s úsměvem.

 

Podle odborníka není třeba se netopýrů bát. Neútočí na lidi a většinou se do bytů dostanou omylem – otevřeným oknem, světlíkem nebo balkonovými dveřmi. Pokud se to stane, doporučuje zůstat v klidu, zvíře se nedotýkat a kontaktovat buď záchrannou stanici, nebo Český svaz ochránců přírody. Netopýrům hrozí v uzavřených prostorech dehydratace či vyčerpání, proto je nejlepší svěřit je odborníkům, kteří je bezpečně vypustí zpět do přírody.

 

Zdroje: AkcniCeny.cz, csop.cz, diskuze - emimino.cz

Mohlo by Vás zajímat

„Cvičím, jím zdravě, a přesto nehubnu.“ Jak stresový hormon kortizol ovlivnil Lenku

Lenka, 35letá asistentka v kanceláři, se roky snažila zhubnout. Dodržovala jídelníček, pravidelně cvičila, ale kila se držela, zejména na břiše. Teprve když lékař vyslovil slovo „kortizol“, začala chápat, proč její tělo na stres reaguje ukládáním tuku a proč spánek i psychická pohoda hrají v hubnutí zásadní roli.

Život od výplaty k výplatě: příběh Lucie, kterou impulzivní utrácení dostalo do dluhové pasti

Lucie vyrůstala v chudobě, kde každá koruna měla svou hodnotu. Ve 34 letech se ale ocitla v opačném extrému – impulzivní utrácení jí mělo kompenzovat nedostatek z dětství. Místo svobody však přišly dluhy a stres. Její příběh ukazuje, proč psychologické důvody utrácení hrají tak velkou roli a jak lze začít budovat finanční stabilitu.

„Netušila jsem, že večerní káva může bránit regeneraci mozku. Teď už si dávám pozor.“

Klára pila kávu celý den, aby zvládla pracovní tempo. Odpolední šálek byl pro ni rituál, večerní „dobíječ“ energie. Jenže čím dál častěji se budila uprostřed noci a ráno vstávala vyčerpaná. Teprve když narazila na studii o vlivu kofeinu na hluboký spánek, pochopila, co se děje – a začala měnit svůj pitný režim.

„To vařit neumíte, že?“ Kde končí humor a začíná ponižování u prodavaček

Krátká poznámka, ironický úsměv nebo „vtípek“ u pokladny mohou působit nevinně. Jenže právě takové věty často zraňují víc, než se zdá. V českých supermarketech se s nimi setkávají zákazníci i prodavačky. Kde ale končí humor a začíná ponižování?

„Bylo mi hloupé říct ne“: Češi mluví o psychologickém tlaku při charitě na pokladnách

Darování na charitu u pokladen v obchodech se stalo běžnou součástí nákupů. Zatímco někteří zákazníci přispívají rádi, jiní cítí, že jsou do daru spíše dotlačeni. Jak Češi tento fenomén vnímají, proč vzniká společenský tlak a jaké existují alternativy k pokladním sbírkám?

„Obují si nové a odchází, jako by se nic nestalo,“svěřuje se prodavačka z obchodu s obuví

V obchodech s obuví se neodehrávají jen běžné nákupy. Prodavačky často čelí situacím, kdy zákazníci vymění staré boty za nové přímo na prodejně. Tento příběh ukazuje, jak nečekané chování zákazníků vypadá z pohledu zaměstnanců, kteří jsou nuceni reagovat na praktiky balancující na hraně etiky.

„Myslela si, že jsem prodavačka. O chvíli později mě odvedla ochranka.“

Nakupování někdy přináší nejen slevy, ale i trapné historky. Jedna zákaznice byla v supermarketu omylem považována za prodavačku. Nedopatření se zvrtlo natolik, že musela zasahovat ochranka.

„Stačil jediný náraz vozíkem a fronta u pokladny se změnila v konflikt.“

V přeplněném supermarketu dokáže i drobný incident přerůst v ostrou výměnu názorů. Jediný neopatrný pohyb může narušit osobní prostor a spustit lavinu emocí, které by jinak zůstaly skryté. Jak podobným situacím čelit s klidem a zachovat si nadhled?

„Neměl jsem značkové boty a stal jsem se terčem šikany. Rodiče mi ale ukázali, v čem je moje síla.“

Posměch kvůli značkovému oblečení je pro mnoho dětí bolestivou zkušeností. Tlak vrstevníků může podkopat sebevědomí a vést k pocitu méněcennosti. Rodiče ale mohou dítěti ukázat, že jeho hodnota nespočívá v logu na botách, ale v tom, kým je. Psychologické i právní pohledy pomohou lépe zvládnout šikanu.

„Každé dítě se někdy zlobí,“ pousmála se uklízečka a pětiletý Matěj přestal křičet

Někdy se zdá, že rodičovství je zkouškou trpělivosti i sil. Když se malému dítěti v supermarketu spustí záchvat vzteku, ocitá se rodič pod tlakem pohledů okolí i vlastních emocí. Přesto může i obyčejné gesto empatie od cizího člověka změnit celou situaci a dodat rodiči i dítěti potřebný klid.

Spolupracujeme s: