Co se v článku dozvíte?
- Proč mohou být švestky po šedesátce zajímavou součástí jídelníčku?
- Proč není stejné sníst čerstvé a sušené švestky?
- Kdy už větší množství může způsobit zažívací potíže?
- Kdo by měl být se sušenými švestkami opatrnější?
Švestky po šedesátce mají jednu praktickou výhodu
S přibývajícím věkem bývá častějším problémem pomalejší trávení a zácpa. Právě tady mohou švestky dobře zapadnout do běžného jídelníčku. Obsahují vlákninu a zároveň patří mezi ovoce, které přirozeně obsahuje sorbitol.
Ten má schopnost přitahovat vodu do střeva, a proto může přispívat k měkčí stolici. Tento účinek je výraznější zejména u sušených švestek, které se také běžně využívají při problémech se zácpou.
Samotná vláknina ale potřebuje dostatek tekutin. Pokud člověk výrazně zvýší její příjem, ale málo pije, nemusí být výsledkem automaticky lepší trávení.
Čerstvé a sušené švestky nejsou totéž
Tady vzniká jeden z nejčastějších omylů. Sušená švestka vypadá jako malá verze čerstvého plodu, odstraněním vody se však její obsah výrazně koncentruje.
Sušené švestky proto obsahují v menším objemu více cukrů, energie, vlákniny i sorbitolu. Hrst zmizí velmi snadno, přesto může představovat podstatně koncentrovanější porci než několik čerstvých plodů.
Právě proto může být rozdíl i v reakci trávení. Zatímco několik čerstvých švestek člověk zvládne bez problémů, větší porce sušených může u citlivějších lidí způsobit nadýmání, plynatost nebo průjem.
Kdy už může být množství problém?
Univerzální počet švestek, který by byl správný pro každého člověka po šedesátce, neexistuje. Záleží na celém jídelníčku, zdravotním stavu i na tom, jak je člověk na vlákninu a sorbitol zvyklý.
Rozumnější je proto sledovat reakci vlastního těla. Pokud švestky běžně nejíte, začněte menší porcí místo velké misky najednou. U sušených švestek je střídmost ještě podstatnější.
Signálem, že jste množství přehnali, může být především výrazné nadýmání, křeče, častější nucení na stolici nebo průjem. V takové chvíli nedává smysl pokračovat jen proto, že jde o ovoce.
Po šedesátce rozhoduje i zdravotní stav
Čerstvé švestky a sušené švestky nelze posuzovat stejně ani z pohledu některých onemocnění. Výrazný rozdíl je například v obsahu draslíku – sušené švestky patří mezi jeho koncentrovanější zdroje.
To může hrát roli u lidí, kteří kvůli onemocnění ledvin musí příjem draslíku omezovat. Podobně by měli množství sušeného ovoce řešit individuálně lidé, kteří si musejí pečlivě hlídat příjem sacharidů.
Neznamená to, že švestky jsou po šedesátce nevhodné. Spíš připomínají jednoduché pravidlo: zdravotní přínos potraviny nelze oddělit od množství a zdravotního stavu konkrétního člověka.
Čerstvé švestky jsou pro běžné mlsání praktičtější
V sezoně mají čerstvé švestky jednu nenápadnou výhodu – obsahují hodně vody a na rozdíl od sušených plodů nejsou živiny a cukry koncentrované do několika soust.
Pokud tedy chcete švestky zařadit do běžného jídelníčku, čerstvé plody mohou být praktičtější volbou. Sušené švestky mají své místo zejména tehdy, když chcete využít jejich výraznější účinek na trávení, ale právě u nich se vyplatí více hlídat porci.
Švestky po šedesátce mohou být hodnotnou součástí pestrého jídelníčku, zejména díky vláknině. Neplatí však, že čím více jich sníte, tím lépe.
U čerstvých plodů bývá běžná porce pro většinu lidí bezproblémová. U sušených švestek je vhodné začínat opatrněji, protože vláknina, sorbitol, cukry i některé minerální látky jsou v nich koncentrovanější. Pokud máte onemocnění ledvin, cukrovku nebo dlouhodobé zažívací obtíže, vhodné množství je lepší přizpůsobit vašemu zdravotnímu stavu.
Upozornění
Tento článek slouží pouze k informačním účelům a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Pokud máte zdravotní potíže, příznaky onemocnění nebo pochybnosti o svém zdravotním stavu, obraťte se na svého lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotnického pracovníka.
Zdroje: AkcniCeny.cz, verywellhealth.com
