Vaše poloha:
Třetina jídla ze školních jídelen končí v koši: Zachraň jídlo představilo výsledky výzkumu
(Foto: canva.com)
Třetina jídla ze školních jídelen končí v koši: Zachraň jídlo představilo výsledky výzkumu
(Foto: canva.com)

10.07.2024

Třetina jídla ze školních jídelen končí v koši: Zachraň jídlo představilo výsledky výzkumu

Podle nejnovějšího výzkumu organizace Zachraň jídlo se ukazuje, že třetina jídla připravovaného ve školních jídelnách končí v odpadkových koších. Tento alarmující fakt nás nutí zamyslet se nad efektivitou školního stravování a přístupem k potravinám obecně. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto plýtvání a jak můžeme společně přispět k lepšímu využití zdrojů? 

 

Co se v článku dozvíte?

  • Množství vyhozeného jídla ve školních jídelnách.
  • Důvody, proč se jídlo vyhazuje.
  • Dopady na životní prostředí.
  • Návrhy na snížení plýtvání jídlem.
  • Výchova ke zodpovědnému přístupu.
  • Jak můžete pomoci omezit plýtvání jídlem.

 

 


Výzkum provedený organizací Zachraň jídlo, zaměřený na školní jídelny po celé České republice, přinesl znepokojivé výsledky. Z každého oběda, který je připraven ve školní jídelně, se přibližně třetina jídla vůbec nedostane ke strávníkům a končí v koši. Toto plýtvání jídlem je nejen ekonomicky neefektivní, ale také negativně ovlivňuje životní prostředí.

 

Příčiny plýtvání jídlem


Hlavními příčinami tohoto stavu jsou nevhodně nastavené porce, nízká kvalita jídla a nedostatek komunikace mezi kuchyní a strávníky. Děti často dostávají porce, které nejsou schopny sníst, což vede k tomu, že velká část jídla zůstává na talířích. Dále se často stává, že kvalita školního jídla neodpovídá očekáváním dětí, které pak raději volí možnost nejíst vůbec nebo se najíst mimo školu.

 

Dopady na životní prostředí


Plýtvání jídlem má také výrazný dopad na životní prostředí. Produkce a následné vyhození velkého množství jídla vede k plýtvání cennými přírodními zdroji, jako jsou voda, půda a energie. Každé kilo potravin, které je vyhozeno, představuje nejen ekonomickou ztrátu, ale také zátěž pro planetu.

 

Možná řešení


Organizace Zachraň jídlo navrhuje několik opatření, která by mohla pomoci snížit plýtvání jídlem ve školních jídelnách. Jedním z nich je lepší plánování jídelníčků a přizpůsobení porcí věku a potřebám dětí. Dále by bylo vhodné zlepšit komunikaci mezi kuchyní a strávníky, například pomocí pravidelných anket nebo dotazníků, které by umožnily získat zpětnou vazbu a přizpůsobit nabídku.

 

Výchova ke zodpovědnému přístupu


Dalším klíčovým krokem je výchova dětí ke zodpovědnému přístupu k potravinám. Školní jídelny by mohly organizovat osvětu a vzdělávací programy, které by dětem ukázaly, jak důležité je jídlo neplýtvat. Tato výchova by mohla zahrnovat také návštěvy farem, kde by děti viděly, kolik práce stojí za každým talířem jídla.

 


Výsledky výzkumu organizace Zachraň jídlo nám ukazují, že problém plýtvání jídlem ve školních jídelnách je vážný a vyžaduje naši pozornost. Je důležité, abychom jako společnost hledali způsoby, jak tento problém řešit a zajistili, že jídlo připravované ve školních jídelnách bude nejen kvalitní, ale také efektivně využité. Zapojení rodičů, učitelů a samotných dětí do tohoto procesu je klíčové pro dosažení dlouhodobých změn.

 

Výzva 


Vydejte se na cestu za zodpovědnějším přístupem k jídlu a podpořte iniciativy, které se snaží omezit plýtvání potravinami. Společnými silami můžeme dosáhnout toho, aby jídlo v našich školách nebylo zbytečně vyhazováno, ale plně využito k tomu, k čemu je určeno – k nasycení a spokojenosti našich dětí.

 

 

 

 

Mohlo by Vás zajímat

Stravování ve školách a v nemocnicích se mění: Přinese bio jídlo skutečnou změnu?

Školní jídelny a nemocniční kuchyně v Česku čeká významná změna – od letošního roku musí povinně zařadit do jídelníčků biopotraviny. Tento krok má zajistit kvalitnější stravu, podpořit ekologické zemědělství a zlepšit výživu dětí i pacientů. Jaké dopady to bude mít na ceny, dostupnost potravin a celkovou kvalitu jídel?

Ještě ležíte u moře, ale v hlavě už řešíte práci. Proč se to děje právě před koncem dovolené

Ještě sedíte u moře, ale v hlavě už řešíte e-maily, budík a první poradu. Návrat do práce po dovolené totiž může začít psychologicky mnohem dříve než skutečně. Stačí několik myšlenek na povinnosti a poslední dny volna najednou působí jinak. Proč se to děje a kdy už nejde jen o běžnou nechuť ke konci dovolené?

Budou mít děti kratší letní prázdniny? Ministr Plaga otevřel debatu o jejich délce

Dva měsíce letních prázdnin jsou v Česku dlouholetou samozřejmostí. Ministr školství Robert Plaga ale otevřel otázku, zda takové uspořádání stále dává smysl. Případná změna by přitom nemusela znamenat méně volna, ale jeho jiné rozložení během roku.

Rudé moře je znovu v centru pozornosti. Co současné napětí znamená pro Čechy mířící do Egypta?

Rudé moře si Češi spojují hlavně s dovolenou v Hurghadě nebo Marsa Alam. Po dronovém útoku v Egyptě a pokračujícím napětí na důležitých námořních trasách ale může vyvstat otázka, zda se situace týká také turistů. Rozhodující je především to, kde k incidentům skutečně dochází.

Dovolená v Egyptě vás může překvapit už první den. Některé situace ale vypadají hůř, než ve skutečnosti jsou

Dovolená v Egyptě může začít jinak, než čekáte. Bakšiš, aktivní prodejci, troubení i bezpečnostní kontroly dokážou první hodiny zaskočit. Řada těchto situací ale začne dávat smysl, jakmile pochopíte jejich místní kontext.

Jak se chovat v restauraci: Slušní lidé tyto věci nikdy nedělají

Návštěva restaurace je pro většinu z nás oblíbeným způsobem, jak si odpočinout, oslavit významné události nebo si jednoduše vychutnat dobré jídlo bez nutnosti zástěry a mytí nádobí. Vyrazit na oběd či večeři ale není jen o gastronomickém zážitku – jde o společenskou událost, která vyžaduje jistou dávku etikety a vzájemného respektu.

Proč v Egyptě při zalévání hotelových trávníků vzniká nepříjemný zápach? Důvod většinu turistů překvapí

Proč v Egyptě zapáchají trávníky kolem hotelů právě ve chvíli, kdy se zalévají? Mnoho turistů se obává špatné hygieny nebo zanedbané údržby. Ve skutečnosti bývá důvod jiný. V zemi, kde je sladká voda vzácná, se běžně využívá vyčištěná recyklovaná voda. Krátkodobý zápach proto nemusí znamenat zdravotní riziko.

Kolony do Chorvatska letos vznikají úplně jinde. Hranice už nejsou tím, co řidiče nejvíc zdrží

Kolony do Chorvatska opět komplikují cestu tisícům českých turistů. Přestože po vstupu Chorvatska do Schengenu odpadlo čekání na hranicích, zdržení z cest nezmizelo. Jen se přesunulo na jiná místa, kde dnes řidiči ztrácejí nejvíce času.

Dovolená v Egyptě bez faraonovy pomsty? Největší riziko často nepředstavuje led v nápoji, ale úplně jiná chyba

Faraonova pomsta patří k nejčastějším obavám lidí plánujících dovolenou v Egyptě. Mnozí se vyhýbají ledu v nápojích nebo pijí jen balenou vodu, přesto je cestovatelský průjem může potrápit. Rozhoduje totiž více faktorů, než se běžně myslí.

Může pes jíst okurku? Ano, ale záleží na tom, jak ji podáte. Kdy je okurka bezpečná a kdy ne

Může pes jíst okurku? Ve většině případů ano, ale pouze jako příležitostný pamlsek a správně připravenou. Rozhoduje nejen množství, ale také velikost kousků, zdravotní stav psa i to, zda jde o čerstvou nebo nakládanou okurku. Poradíme, kdy je okurka vhodnou letní svačinou a kdy je lepší se jí vyhnout.

Spolupracujeme s: