Co se v článku dozvíte?
- Jaké velikonoční pověry dodržovali naši předkové?
- Proč měly Velikonoce magický význam?
- Které dny byly považovány za nejmagičtější?
- Jaké úkony přinášely štěstí, zdraví nebo ochranu domu?
- Které velikonoční tradice přetrvávají v moderní podobě?
Přečtěte si také:
Otevírací doba Velikonoce 2025: Kdy nakoupíte a kdy zůstanou obchody zavřené?
Velikonoce jako magický čas
Velikonoce, přestože mají silný křesťanský základ, jsou v mnoha ohledech navázány na dávné pohanské oslavy jara, obnovy a plodnosti. Právě proto se s tímto obdobím pojí množství pověr, rituálů a magických praktik, které lidé po staletí dodržovali v domnění, že jim přinesou ochranu, zdraví či bohatství.
Mnohé velikonoční zvyky, které dnes bereme jako zábavu, měly dříve hluboký symbolický a ochranný význam.
Magické dny velikonočního týdne
Zelený čtvrtek
- Hospodyně brzy ráno zametaly dům, aby vyhnaly „špatné síly a nemoci“.
- Kdo ráno snědl chléb namazaný medem a česnekem, měl být po celý rok chráněn před nemocemi.
- Pokud někdo mlčel až do oběda, měl být celý rok klidný a rozvážný.
Velký pátek
- Den považovaný za nejmagičtější v roce – země se prý otevírala a vydávala poklady.
- Voda měla léčivou moc, lidé se proto brzy ráno myli v potoku, aby byli zdraví a krásní.
- Zakazovalo se pracovat se zemí a pečovat o zvířata – porušení mělo přinášet smůlu.
Bílá sobota
- Dříve se v tento den zapaloval nový oheň, kterým se pak zažehl krb – měl chránit domácnost před bleskem a neštěstím.
- Popel z tohoto ohně se někdy sypal do polí pro úrodnost a ochranu úrody.
Velikonoční pověry a zvyky pro štěstí a zdraví
Pomlázka – nejen pro krásu
- Šlehání dívek pomlázkou mělo zajistit zdraví, plodnost a krásu po celý rok.
- Čím více mládenců dívku vyšlehalo, tím „žádanější“ byla – pověra pravila, že dívka s nejvíce mašličkami se brzy vdá.
- Když dívka nepolíbená zůstala doma, měla být celý rok „neviditelná“ pro chlapce.
Polévání vodou
- Voda symbolizovala očištění, obnovu a zdraví.
- V některých regionech se dívky polévaly i studenou vodou z potoka – podle pověry je to ochránilo před nemocemi.
- Kdo se vyhnul vodě, měl být celý rok „zvadlý“ a líný.
Vajíčka jako magický talisman
- Vejce představovalo zrození, nový život a plodnost.
- Červeně barvená vejce chránila proti zlým silám – dávala se i do polí nebo do základů domu.
- Rozbití vajíčka, které žena dostala o Velikonocích, mělo být špatným znamením – zejména pokud prasklo samo.
Další lidové pověry
- Když na Velikonoční neděli prší, bude celé léto sucho.
- Kdo vstane nejpozději na Bílou sobotu, bude celý rok líný a bez štěstí.
- Zajíc nebo kohout snášející vejce měli podle pověr přinést do domu štěstí – odtud pravděpodobně vznikla i tradice velikonočního zajíčka.
Přetrvávající symboly a tradice
Mnohé pověry už dnes lidé berou s nadhledem, přesto se některé dodržují i v moderní době – ať už z tradice, zábavy nebo víry. Stále barvíme vejce, pletou se pomlázky, svěcené pokrmy se nosí do kostela a o Velikonočním pondělí se dívky polévají či šlehají pro štěstí.
Některé rodiny si dokonce znovu připomínají staré obyčeje, jako je mytí v potoce na Velký pátek nebo zapalování velikonoční svíce.
Velikonoce jsou nejen oslavou zmrtvýchvstání Krista, ale také časem bohatým na lidové zvyky a pověry. Mnohé z těchto tradic se zachovaly po staletí a jejich kořeny sahají až do předkřesťanských dob. A i když je dnes vnímáme spíše symbolicky, stále přinášejí do domácností radost, naději a špetku tajemství.
Přečtěte si také:
Velikonoce 2025: Kdy přesně budou a jak se datum každoročně určuje?
DIY nápady na originální velikonoční dekoraci pro váš domov
Jednoduché recepty na Velikonoce
Zdroje: AkcniCeny.cz, Folklorika.cz
